V archeoskanzenu v Modré na Uherskohradišťsku vzniká unikátní Klenotnice Velké Moravy

Archeoskanzen v Modré u Velehradu – jedna z nejnavštěvovanějších turistických destinací Moravy, na čemž má výrazný podíl také Moravské zemské muzeum – bude v blízké době obohacen o jedinečný výstavně-edukační prvek. Už od dubna letošního roku totiž vzniká na jeho ploše „Klenotnice Velké Moravy“.

Jde o stavebně unikátní, jedinečný počin, který po dokončení získá podobu podzemního panteonu, tedy výstavního prostoru ve tvaru centrály o průměru 18 m.

Klenotnice v Modré je budována jako jeden ze dvou výstupů mezinárodního přeshraničního projektu INTERREG V-A Slovenská republika a Česká republika SK-CZ 14-20 s názvem „Spoločné dedičstvo od Rímanov po klenoty Veľkej Moravy“. Na české straně jsou účastníky projektu obec Modrá a jako vědecký garant Moravské zemské muzeum – Centrum slovanské archeologie, na slovenské straně pak obec Cífer nacházející se v Trnavském samosprávním kraji, s vědeckými garanty v Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd (AÚ SAV) se sídlem v Nitře, a v Trnavské univerzitě. V Cíferu je v rámci projektu aktuálně realizován archeoskanzen, který představí část sídliště ze 4. století, tedy z doby římské, jehož pozůstatky byly v katastru obce v minulosti objeveny archeology AÚ SAV. Všechny výstupy, tzn. klenotnice v Modré i archeoskanzen v Cíferu budou stavebně dokončeny ještě v letošním roce, se zahájením jejich provozu se počítá v prvním pololetí roku 2024. Podstatná část finančních prostředků je čerpána z projektu, nemalé finance poskytl Zlínský kraj, další část pochází z rozpočtu obce Modrá. Počítá se i s veřejnou sbírkou, jejímž cílem bude výhradně zhotovování kopií a replik velkomoravských šperků.

V Klenotnici Velké Moravy postupně vznikne soubor věrných, ve zlatě a stříbře vyhotovených kopií a doplněných replik nejvýznamnějších skvostů raně středověkého uměleckého řemesla, které byly archeology objeveny ve Starém Městě, Uherském Hradišti-Sadech či samotné Modré, ale i v Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi, a dalších lokalitách. Tvůrci těchto replik a kopií patří k mistrům svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Jejich výtvory časem doplní předměty pocházející z dalších částí střední Evropy, kam v 9. století zasáhl vliv Velké Moravy. Nedílnou součástí modranské klenotnice se stanou také vědecké rekonstrukce obličejových částí zástupců středověké populace, vytvořené v Centru kulturní antropologie Moravského zemského muzea (MZM), na podkladě kosterních ostatků lidí, jež objevil tým odborníků z Centra slovanské archeologie a ústavu Anthropos MZM, a to přímo na ploše budoucí klenotnice v březnu letošního roku. Všechny zmíněné exponáty budou představeny v nejmodernějších, bezpečnostně jištěných, klimatizovaných vitrínách, což umožní krátkodobě vystavovat i nejvýznamnější a vyhledávané originály a to nejen z období raného středověku, ale i pravěku a rané doby dějinné!

Před 20 lety, dne 1. srpna 2003, byly v Modré zahájeny úvodní práce na realizaci archeologického skanzenu s názvem „Opevněné velkomoravské sídliště středního Pomoraví“, dnes tak úspěšného projektu. Je symbolické, že 1. srpna 2023, byl za přítomnosti starosty obce Miroslava Kováříka, čelných představitelů Zlínského kraje, MZM a dalších významných hostů požehnán základní kámen, který s odkazem obyvatel obce Modrá bude vpraven do zdiva klenotnice.

KONTAKTY
SLUŽBY
VĚDA A VÝZKUM
O NÁS