Konference

PROGRAM KONFERENCE
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno

Druhý den konference 12. června 2025

9-10 hod. prezence účastníků v předsálí
 

1. blok přednášek

9.30-9.50  Hana Tefal Juránková, M.A., Velké Přílepy: Hledání vhodného přístupu k restaurování svetru.

9.50-10.10 Mgr. David Hudec, Regionálne osvetové stredisko v Leviciach (Slovensko): Tylová výšivka na čepcoch v Tekovskej a Hontianskej župe.

10.10-10.30 Ing. Klára Drábková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vliv vybraných detergentů na dlouhodobou stabilitu celulózových vláken.

10.30-11.00 Přestávka na občerstvení

Během přestávky proběhnou ukázky činnosti firmy Moraviaflor, která se specializuje na zhotovování květin z přírodních materiálů. Jejich sortiment zahrnuje výrobky od doplňků ke krojům, přes vazbové květiny, svatební doplňky, fascinátory po módní doplňky. Bude možné sledovat postup kompletace květiny z počátečních komponentů.
 

2. blok přednášek

11.00-11.20 Mgr. Šárka Rámišová, Ph.D., Národní muzeum: Leotardky a unitardky ve sportovní sbírce Národního muzea

11.20-11.40 Mgr. Kamila Valoušková a Mgr. Olga Méhešová, Muzeum regionu Valašsko: Ohlédnutí za životním dílem Jana T. Strýčka.

11.40-12.10 Mgr. Anna Jagošová, Ph.D., Národní muzeum: Slasti a neřesti – nová výstava v Letohrádku Kinských.

12.10-12.30 Shrnutí obsahu konference a reflexe přednesených témat.

12.30 Zakončení konference a přesun na exkurze
 

Exkurze pro účastníky konference

Výstava Maestro Salieri

Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno

Pro účastníky konference je připravena komentovaná prohlídka výstavy připomínající dvousté výročí úmrtí Antonia Salieriho. Výstava je realizovaná MZM jak v Brně, tak také v Arkádové chodbě zámku v Náměšti nad Oslavou, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Výstavou provede její autorka Mgr. Simona Šindlářová.

Výstava Nezbytnosti z příze a stálá expozice Lidová kultura Moravy v zrcadle času

Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno

U příležitosti konference Textil v muzeu byla připravena drobná výstava v Paláci šlechtičen s názvem „Nezbytnosti z příze“. Je věnovaná předtkalcovským technikám a jejich uplatnění v lidovém prostředí. V objektu bude možné využít komentované prohlídky stálé expozice Etnografického ústavu. Výstavou i stálou expozicí provedou PhDr. Petra Mertová, Ph.D. a Mgr. Gabriela Rožková.

ANOTACE PŘEDNÁŠEK

První den konference 11. června 2025
 

1. blok přednášek

11.30-11.50 Mgr. Sylvie Odstrčilová, Ph.D., Praha: Soubor rukavic ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze jako případová studie úprav a problematiky datace pletených předmětů.

V UPM se nachází 15 párů a půlpárů historických rukavic, z nichž většina je vedena v muzejním katalogu jako pontifikální či opatské. Několik z nich však bylo upraveno pro církevní účely ze světských rukavic. (Ve sbírce se nachází i „dvojče“ jednoho z těchto upravených párů v původní podobě.) Až na jeden pár s vypleteným rokem výroby byly ostatní rukavice pravděpodobně datovány podle stylu výšivky. Avšak vyšívané látkové manžety a hřbetní ozdoby mohly být přenášeny z obnošených rukavic na nové. Dá se určit, kdy datace výšivky platí i pro pleteninu?
 

11.50-12.10 Mgr. Tomáš Bárta Pražák, Ph.D., DiS., Národní muzeum: Staré tisky na hedvábných textiliích.

Textil je obecně spojován s odíváním, své uplatnění historicky ale nachází i v knižní kultuře. Na pokryv desek luxusních kodexů se mnohdy používaly drahé textilní látky (samet, brokát aj.). Textilní stuhy se přidávaly jako záložky nebo na desky pro uzavírání knihy apod. Hedvábí, jemná přírodní tkanina, se užívalo ale také jako tisková látka místo papíru či pergamenu. Tento způsob použití těchto jemných textilií je předmětem zájmu mého příspěvku.
 

12.10-12.30 Mgr. Blanka Veselá, Muzeum města Letovice: Historie a proměny strojové krajky od počátku do současnosti.

Strojově vyráběná krajka je zajímavou kapitolou krajkářství a textilního průmyslu. Na počátku stály unikátní bobinetové stroje, které určovaly charakter výroby tylu, krajek a posléze záclon, po téměř celé devatenácté i velkou část dvacátého století. Postupně byly nahrazeny modernějšími a výkonnějšími stroji vyšívacími, paličkovacími a pletacími, přesto si svoji pozici dokázaly po dlouhou dobu udržet paralelně s těmito modernějšími stroji. Bobinety stojí technologicky na hranici mezi tkalcovskými a pletacími stroji, a zasloužily by si svoji vlastní samostatnou kategorii, pro jedinečnost jejich fungování i konstrukce. Zajímavé jsou také proměny nejen technologie výroby strojové krajky ale i to jak se tyto krajky vizuálně a funkčně proměňovaly v souvislosti se změnami této technologie.
 

12.30-12.50 PhDr. Radek Martínek, Ph.D., Holice: Závoj Mojžíšův: Teologický a symbolický význam transparentních tkanin.

V židovsko-křesťanských souvislostech mají transparentní tkaniny svoje nezastupitelné místo. Snaha "zbavit hmotu tíže" je totiž jednak přirozeným projevem umělecko-řemeslného mistrovství (nejen v tkalcovství se tak setkáváme s "fenoménem krajky"), ale i nesporně duchovním principem. Teologické a náboženské texty využívají k popsání Božích skutečností symboliky čerpané z textilního umění  zhotovování průzračně snových tkanin - závojů utkaných ze světla. Lehké, téměř průsvitné tkaniny vznikají obdobně jako sám svět - jsou dokonale utvořeny téměř "z ničeho". Odhalují stejně jako zahalují (jen dočasně) Boží Tajemství/Mystérium. Transparentní tkaniny jsou přesně na hranici viditelného a neviditelného světa.
 

2. blok přednášek

13.30-13.50 Richard Lew, Muzeum Aš: Ašské rukavice.

Aš, nejzápadnější město naší republiky se stalo od konce 19. do konce 20. století městem textilního průmyslu, za doby největšího rozkvětu bylo dokonce nazýváno textilní velmocí. Po největší slávě za doby německých textilních firem se tyto integrovali do nově založených textilních podniků – n.p. Tosta Aš zahrnovala vše kolem pleteného zboží od samotné výroby příze po finální výrobky. V roce 1996 ukončila svoji výrobu. Naše textilní muzeum mapuje ve své expozicí vývoj průmyslu až do jeho úpadku. Velkou chloubou našeho muzea je jedinečná sbírka vzorků textilních rukavic, která čítá 26 563 kusů, a s tímto počtem jsme byli v roce 2024 zapsáni do České knihy rekordů. V roce 1924 muzeum připravilo výstavu, kde mohli návštěvníci obdivovat skvosty návrhářů, zručnost jejich zhotovitelek – šiček a také domácích dělnic, které rukavice ručně „dozdobovaly“. Zpracování rukavic pro jejich uchování je zdlouhavý proces, který bude ještě nějaký čas trvat. I když textilní výroba na Ašsku zanikla, muzeum předává povědomí o textilní historii pro budoucí generace.
 

13.50-14.10 PhDr. Petra Mertová, Ph.D., Moravské zemské muzeum: Pletený sortiment brněnské Vlněny.

Neobvyklé spojení vlnařské a pletařské technologie najdeme v případě brněnské Vlněny. Ta byla významným vlnařským podnikem za socialismu snažící se dodávat produkty pro domácího i zahraniční trh. Měla závody jak v Brně, tak také v Brněnci, Svitávce a Bystrém. Každý z nich se specializoval na určitý segment vlnařské technologie, přičemž k zajímavým vybočením patří zavedení pletařské technologie do závodu 2, sídlícím na rohu dnešních ulic Cejl a Tkalcovská. Pletařský sortiment reagoval na nedostatek produktů jak v oděvářském, tak také v nábytkářském segmentu. Pletařské oddělení zanedlouho po svém založení začalo sbírat ceny na veletrzích spotřebního zboží díky tzv. cord-velourům, jejichž desinatérky nabídly v dané době neobvyklé barevné řešení.
 

14.10-14.30 PhDr. Miroslava Burianová, Národní muzeum: Soňa nejen „Červená“.

Soňa Červená byla krásná, talentovaná a úspěšná žena, která se během let v emigraci vypracovala v hvězdu první velikosti. Pocházela z mimořádné, v několika generacích umělecky založené rodiny, která formovala nejen její poměr k hudbě, ale i životnímu stylu a módě. Kultivovaná a všestranná osobnost operní pěvkyně se projevila i v jejím vztahu k divadelním kostýmům a „civilním“ oděvům jak pro umělecká vystoupení, tak pro aktivní společenský život. Příbuzenský vztah s Liběnou Rochovou, touha po kvalitě a noblesa této dámy ji dovedly po návratu do Čech mezi zákaznice této designérky. V dochovaných modelech se odráží její osobitý styl, často spojený s „rolí“, pro kterou oděv vznikal, ale i zralý věk, který často vedl k volbě komfortních materiálů, například hedvábných a vlněných úpletů.
 

14.30-14.50 doc. Svatoslav Krotký, Technická univerzita Liberec: Umění a věda.

Předložený projekt je výsledkem spolupráce výtvarného umělce Svatoslava Krotkého s vědeckým pracovníkem Pavlem Pokorným a pracujícím na vývoji a využití nanovlákenných struktur. Vývoj těchto struktur na TUL v Liberci na FT Katedře netkaných textilií započal okolo roku 2000. První výsledky upozornily na výtvarné kvality nově vznikajícího vlákna. V současnosti tento výzkum pokračuje díky novým technologickým postupům umožňujícím nanášet  nonostruktury na různé materiály.
 

3. blok přednášek

15.30-15.50 Mgr. Ludmila Kotorová a Bc. Jitka Kotová, Západočeské muzeum v Plzni: „Zdá se to být k nevíře i s dírami jsou vějíře…“.

Příspěvek přibližuje rozmanitost transparentních materiálů vějířových listů ze sbírky Západočeského muzea v Plzni, zahrnující tradiční materiály (hedvábný tyl, organza, perlinka) i nekonvenční materiály (sláma, slídové destičky, kost). Připomene šité a strojové krajky využívané pro výzdobu listů na vějířích z konce 19. a počátku 20. století. Dále se věnuje zhodnocení stavu materiálů, identifikuje typická poškození (rezavé skvrny, potrhané okraje, roznítěné sklady) a doloží ukázky již zrestaurovaných předmětů ze sbírky.
 

15.50-16.10 PhDr. Vanda Marešová, Národní muzeum: Krajkové vějíře ve sbírce odd. starších českých dějin Historického muzea Národního muzea.

Vějíře, výrazné dámské módní doplňky 17. až 19. století, existují v odlišných typech konstrukce, materiálu a techniky výroby, v různých rozměrech a s užitím rozmanitých dekorativních námětů. Na přelomu 19. a 20. století se popularitě těšily mj. skládací vějíře s krajkovým listem, nejčastěji v černé a bílé barvě, se žebry ze dřeva, perleti, slonoviny i celuloidu, vějíře zdobené rostlinnými, geometrickými i figurálními motivy. Příspěvek představí vybrané exempláře krajkových vějířů ze sbírky textilu odd. starších českých dějin Historického muzea Národního muzea.
 

16.10-16.30 Markéta Fabiánková a Mgr. Martina Rejzlová (Muzeum krajky Vamberk): Krajky pro Marii.

Projekt Krajky pro Marii (2022–2025) se zaměřoval na realizaci paličkovaných krajek podle návrhů Marie Sedláčkové-Serbouskové (1895–1964), které zhotovily amatérské krajkářky pro Muzeum krajky ve Vamberku. Cílem bylo rozšířit depozitář muzea, prostudovat její další historické vzory s postupy a zdokumentovat je. Nelehkou úlohou bylo rozluštit autentický rukopis s poznámkami a značkami, podle kterých pro ni tehdejší krajkářky zhotovovaly krajky. Nejednalo se totiž o jednoznačně rozkreslené technické výkresy – podvinky, jak je již známe dnes a podle kterých většina současných krajkářek pracuje. Od počátku projektu byl na krajkářky kladen velký důraz na dodržování zjištěných postupů a vzorů. Zakončením tohoto projektu je výstava nově zrealizovaných i historických krajek v prostorách Muzea krajky ve Vamberku pod názvem Krajky pro Marii, která přibližuje široké veřejnosti naši významnou českou krajkářku. Její tvorba stála u zrodu moderní krajky počátku 20. století.
 

16.30-16.50 Ing. Ladislav Matuška (MaTexLine): MaTexLine, pletárna v Brně a technické textilie.

Příspěvek představí současnou podobu pletařské zakázkové výroby na příkladu brněnské firmy MaTexLine. Designer firmy se pozastaví i nad možnosti pletařské technologie směrem k sortimentu technických textilií, které vyžadují speciální konstrukční řešení.

Druhý den konference 12. června 2025
 

1. blok přednášek

9.30-9.50 Hana Tefal Juránková, M.A., Velké Přílepy: Hledání vhodného přístupu k restaurování svetru.

Vzhledem k různosti textilních materiálů není vhodné pro všechny používat stejný způsob podkládání a fixace, ale hledat vhodnou alternativu, která by historický textil neznehodnotila našitím na pevnou podložku. Tento problém je nejvíce patrný u hrubších úpletů. Vyskytují se v největší míře v novodobé historii, a tak jim zatím nebyla věnována dostatečná pozornost.
 

9.50-10.10 Mgr. David Hudec, Regionálne osvetové stredisko v Leviciach (Slovensko): Tylová výšivka na čepcoch v Tekovskej a Hontianskej župe.

Obyvateľstvo Tekovskej a Hontianskej župy na Slovensku je veľmi etnicky aj konfesionálne rozmanité. O tom svedčí aj množstvo dochovaných variant ženských čepcov s tylovou výšivkou, pochádzajúcich z 19. a 20. storočia . Tylová výšivka používaná na čepcoch v skúmanej oblasti bola obyčajne kupovaná ako polotovar od remeselníckych žien, ktoré ju zhotovovali na predaj. Má charakter krajky a je prišitá na predničke čepca zhotovenej z materiálov v tmavších farbách. Tylové dienko čepca je zhotovené tou istou vyšívačskou technikou. Nosenie čepcov s tylovými výšivkami zaniklo po 2. svetovej vojne.
 

10.10-10.30 Ing. Klára Drábková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: Vliv vybraných detergentů na dlouhodobou stabilitu celulózových vláken.

Při praní historických textilií se v případě nutnosti použití povrchově aktivních látek obvykle uplatňují anionaktivní tenzidy (např. Syntapon L, Hostapon T). Při čištění předmětů z rostlinných vláken, které jsou výrazněji znečištěny nebo se na nich nacházejí skvrny, se v praxi využívá také praní pomocí různých mýdel. Využívá se zejména jádrové mýdlo (tzv. Jelen), méně často pak i mýdla žlučová. Především složení žlučových mýdel vyvolává pochybnosti o vhodnosti jejich použití při praní historických textilií. Proto byla zkoumána dlouhodobá stabilita bavlněných textilií ošetřených nejen vodou a Syntaponem L, ale také třemi různými typy mýdel (žlučové, Marseillské a jádrové mýdlo Jelen). U textilií byly sledovány optické, chemické i mechanické vlastnosti po ošetření a umělém stárnutí.
 

2. blok přednášek

11.00-11.20 Mgr. Šárka Rámišová, Ph.D., Národní muzeum: Leotardky a unitardky ve sportovní sbírce Národního muzea

Historie sportovního odívání je neodmyslitelně spjatá s vývojem nových textilních materiálů. Zároveň i s konstruováním a modelováním dokonalejších střihů, které by umožnovaly sportovcům požadovaný rozsah jejich pohybů. Pleteniny se začaly prosazovat v tělovýchovných a sportovních úborech od konce 19. století. Nový typ přiléhavého gymnastického úboru tzv. leotardky a později i unitardky se začaly uplatňovat postupně v rozličných sportovních disciplínách. Jejich zavádění však bylo spjaté s proměnou přístupu k vlastnímu tělu, především z pohledu dobové morálky.
 

11.20-11.40 Mgr. Kamila Valoušková a Mgr. Olga Méhešová, Muzeum regionu Valašsko: Ohlédnutí za životním dílem Jana T. Strýčka.

Představení retrospektivních výstav věnovaných tvorbě dlouholetého výtvarníka a ředitele Moravské gobelínové manufaktury – akad. malíře Jana T. Strýčka a uspořádaných v roce 2024 a 2025 ve Valašském Meziříčí (Setkání, 12. 12. 2024 – 23. 3. 2025, Muzejní a galerijní centrum) a ve Vsetíně (Stavitel, 13. 5. – 28. 9. 2025, Muzeum regionu Valašsko). Pořadatelé výstav vzdali hold přední osobnosti českého textilního umění a připomněli veřejnosti jeho jedinečný odkaz.
 

11.40-12.00 Mgr. Veronika Hrbáčková, Muzeum a galerie v Prostějově: Tradiční úprava hlavy. Úvazy tištěných šátků na Hané.

Přednáška seznámí s tematikou šátků v lidovém oděvu, které v poslední době zaznamenávají stále větší zájem ze strany odborníků i laické veřejnosti. Publikace a na ni navazující výstava (17. 4. 2025-4. 1. 2026) seznamuje s tradičními ženskými pokrývkami hlavy a velkými tištěnými šátky prostřednictvím dochovaných sbírkových předmětů a unikátních dobových fotografií starých úvazů.
 

12.00-12.20 Mgr. Anna Jagošová, Ph.D., Národní muzeum: Slasti a neřesti – nová výstava v Letohrádku Kinských.

Příspěvek informuje o nově otevřené výstavě Slasti a neřesti, která je od 1. 4. 2025 do podzimu 2027 k vidění v Národopisném muzeu Národního muzea na pražském Smíchově. Výstava tematicky postihuje okruhy lidové kultury jako výroční rituály, problematika alkoholu a alkoholismu, kouření, pohledu lidové kultury na sexualitu, projevy s ní spojené a její důsledky. Všechny slasti a neřesti v tradičním prostředí vesnice se pak setkávají v hospodě, které je věnována samostatná část výstavy.

Anotace konference

Studium a interpretace kulturního dědictví uchovávaného v paměťových institucích může být předmětem činnosti řady vědních oborů. Konference Textil v muzeu se od samého počátku profiluje jako mezioborová platforma nabízející odborníkům z řady vědních oborů možnost společně prodiskutovat otázky spojené se studiem oděvní kultury středoevropského prostoru. Tato jedinečná koncepce umožňuje navázat kontakty napříč vědními obory, kdy se mohou potkat a inspirovat svými otázkami, ale i metodami výzkumu či samotnými formami vědeckého výstupu historici, etnografové, konzervátoři-restaurátoři, muzejníci, textilní technologové, památkáři a akademičtí pracovníci – teoretici. Záměrně pořadatelé tematicky profilují jednotlivé ročníky, aby umožnili všem účastníkům detailně mapovat dílčí segmenty rozměrného bohatství dochovaného kulturního bohatství. Ústředním středobodem konference je vždy sbírka, ať již v podobě muzejních kolekcí či fondů spravovaných památkovým ústavem, církvemi č jinými institucemi nebo jedinci.

Cíl konference

V roce 2025 se pořadatelé rozhodli zaměřit pozornost na dva specifické okruhy textilií, jejichž dominantními vlastnostmi je transparentnost a elasticita. Ne vždy lze oba pojmy použít pro popis jednoho výrobku, proto pořadatelé očekávají, že budou pojednány v příspěvcích i samostatně.

Pod označením transparentní se může skrývat vše, co je jemné až průhledné. Mohou to být tenké tkaniny i výrobky z okruhu krajek, pletenin či výšivek, jejichž struktura je zhotovena z odpovídajících typů přízí nebo tak, aby byla patrná podkladová vrstva v podobě jiné textilie nebo pokožky nositele. Konference proto dává prostor nejen muzeologického pohledu do obsahu sbírek paměťových institucí ale i historické sondě do dějin podnikání či návrhářství. Vítány by byly také příspěvky analyzující postavení či význam vybraných textilií ze sociologického či antropologického pohledu. Pro detailnější pochopení vybraného okruhu textilií budou vítány příspěvky zabývající se rozborem výrobní či výzdobné technologie. Transparentní textilie patří k náročným restaurátorským výzvám. Zmínky o současných i nedávných realizacích budou vítaným příspěvkem do obsahu konference.

Druhý okruh zahrnutý do výzvy konference zahrnuje textilie elastické, k nimž dominantně patří oděvní či bytové textilie zhotovené pletařskými či krajkářskými technikami. V minulosti se jednalo např. o čepce, rukavičky, vesty, svetry, krajkoviny, bytový a užitkový textil. Tento okruh textilií zahrnuje jak produkci manufaktur či díle, ale i produkci neškolených venkovských tvůrců pro místní komunitu a domácí výrobky žen a dívek ze všech společenských vrstev. V tomto případě bude konference místem ke sdílení osudů jak profesionálních, tak amatérských tvůrců pletenin. Neměli bychom zapomenout také na návrhy a realizace módních návrhářů, jejichž tvorbu můžeme sledovat prostřednictvím sbírek módy a designu. Pleteniny dosud nepřitáhly tak velkou pozornost odborné obce jako tkaniny, ale z hlediska dějin módy provází lidstvo od starověku až dodnes, a lze říci že zažívaly větší či menší vlny zájmu ze strany uživatelů. Konference proto nabízí prostor pro pohled do sbírek institucí s cílem provést průzkum zastoupení pletenin nebo s cílem zachytit různé typy výrobků z hlediska technologie, lokality, stáří, okruhu uživatelů a příležitostí k užití. I pro tento okruh budou přijímány příspěvky referující o konzervátorských zásazích, které vyžadují specifické znalosti, schopnosti či individuální přístup.

Konference chce být platformou pro přednášející, kteří se dokáží na problematiku zaměřit v historické perspektivě, ale také s výhledem do budoucnosti, tedy s poukazem na snahu o uchování předmětů kulturního dědictví pro další generace. V neposlední řadě pořadatelé očekávají také příspěvky prezentující výstavní aktivity v sálech i ve virtuálním prostředí a moderní přístupy při edukaci tématu v muzejním či galerijním prostoru.

Vyhlášené tematické okruhy

• Transparentní a elastické textilie pohledem dějin módy
• Transparentní a elastické textilie ve sbírkách paměťových institucí
• Příspěvky k výrobním technologiím (upřednostníme témata ve vztahu k zaměření konference)
• Příklady a zásady péče paměťových institucí o textilní předměty (upřednostníme témata ve vztahu k zaměření konference)
• Nové výstavní a publikační počiny
• Sbírky paměťových institucí v online prostoru

Účast na konferenci přislíbili

• Ing. Klára Drábková, VŠCHT v Praze: Vliv vybraných detergentů na dlouhodobou stabilitu celulózových vláken.
• PhDr. Miroslava Burianová, Národní muzeum, Praha: Soňa nejen „Červená“
• Mgr. David Hudec, Regionálne osetové stredisko v Leviciach (Slovensko): Tylová výšivka na čepcoch v Tekovej a Hontinaskej župe
• Mgr. Tomáš Bárta Pražák, Ph.D., DiS., Národní muzeum, Praha: Staré tisky na hedvábných textiliích
• Markéta Fabiánková: Krajky pro Marii
• Hana Tefal Juránková, M.A., Velké Přílepy: Hledání vhodného přístupu k restaurování svetru
• Mgr. Ludmila Kotorová, Západočeské muzeum v Plzni, p.o.: „Zdá se to být k nevíře i s dírami jsou vějíře…“
• PhDr. Petra Mertová, Ph.D., Moravské zemské muzeum: Pletený sortiment brněnské Vlněny 
• Mgr. Šárka Rámišová, Ph.D., Národní muzeum, Praha: Leotardky a unitardky ve sportovní sbírce Národního muzea
• Mgr. Vanda Marešová, Národní muzeum, Praha: Krajkové vějíře ve sbírce odd. starších českých dějin Historického muzea Národního muzea
• Mgr. Blanka Veselá, Muzeum města Letovice: Historie a proměny strojové krajky od počátku do současnosti
• Mgr. Sylvie Odstrčilová, Ph.D., Praha: Soubor rukavic ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze jako případová studie úprav a problematiky datace pletených předmětů
• Mgr. Anna Jagošová, Ph.D., Národní muzeum, Praha: Slasti a neřesti – nová výstava v Letohrádku Kinských
• Mgr. Olga Méhešová a Mgr. Kamila Valoušková, Muzeum regionu Valašsko: Ohlédnutí za životním dílem Jana T. Stejčka
• Mgr. Veronika Hrbáčková, Muzeum a galerie v Prostějově: Tradiční úprava hlavy. Úvazy tištěných šátků na Hané

Informace pro přednášející a autory posterových prezentací

Konference je připravována v prezenční formě. Organizátoři si vyhrazují právo na změnu formátu konference s ohledem na aktuální hygienická pravidla platná v ČR minimálně měsíc před datem konání konference.

Příspěvky lze prezentovat v češtině, slovenštině, polštině či angličtině.

Přihlášky k účasti na konferenci s příspěvkem (délka maximálně 20 min.) či s posterovou prezentací prosím vyplňte v online formuláři do 16. května 2025. Na uvedený kontaktní e-mail Vám obratem přijde potvrzení přijetí přihlášky. Účast na konferenci lze konzultovat před odesláním přihlášky na adrese pmertova@mzm.cz.

Posterové prezentace budou umístěny v předsálí přednáškového sálu a autorům bude poskytnut prostor pro komentář posterů během přestávek. Technické detaily k prezentaci posterů budou poskytnuty zájemcům na adrese ldufkova@mzm.cz.

Písemné výstupy z přednášek budou přijímány do obsahu recenzovaného neimpaktovaného periodika Textil v muzeu (hodnotitelný výstup pro RVVI/RIV). Pro první číslo lze texty odevzdat v den konání konference, pro druhé číslo pak na adrese grozkova@mzm.cz do 31. 8. 2025. Více k redakci na https://mzm.cz/vedecke-casopisy.

Informace pro účastníky bez příspěvku

Přihlášky k účasti na konferenci bez příspěvku vyplňte v online formuláři do 27. května 2025. Na uvedený kontaktní e-mail Vám obratem přijde potvrzení přijetí přihlášky.

Přihlášky k účasti na konferenci odeslané po 28. květnu 2025 budou fakturovány ve vyšší cenové sazbě. Na uvedený kontaktní e-mail Vám obratem přijde potvrzení přijetí přihlášky.

Definitivní program konference bude zveřejněn na webových stránkách MZM a současně rozeslán přihlášeným účastníkům elektronickou cestou po 16. 5. 2025. V případě naplnění kapacity přednáškového sálu (90 osob) bude příjem přihlášek zastaven již před datem uzávěrky přihlášek.

Upozorňujeme, že organizátoři nezajišťují ubytování účastníkům konference.

Účastnický poplatek bude možné uhradit pouze na základě vystavené faktury nebo v hotovosti na místě.

Konferenční poplatky

• zdarma – student denní formy SŠ či VŠ studia (nutné předložit doklad o studiu, např. ISIC, při prezenci v den konání konference)
• 850 Kč / osoba – fakturace na základě zaslané a vyplněné přihlášky doručené pořadatelům do 27. 5. 2025/ MZM odešle fakturu účastníkům na základě údajů zaslaných v přihlášce
• 1000 Kč/osoba – platba na místě nebo fakturace na základě zaslané a vyplněné přihlášky doručené pořadatelům od 28. 5. 2024/ MZM odešle fakturu na základě údajů v přihlášce

Online formulář k přihlášení na konferenci

Doprovodný program

• Prezentace produktů a služeb firmy Emba, spol. s r. o. Více o firmě na emba.cz.
• Prezentace služeb firmy HrubyMOVING TRANSPORT, a.s. Více o firmě na hrubymoving.cz.
• Prezentace produktů firmy Hedva ČESKÝ BROKÁT, Rýmařov. Více o firmě na hedva-fashion.cz.
• Prezentace produktů firmy Moraviaflor, s.r.o. z Olešnice. Rodinná firma se zabývá výrobou květin z přírodních materiálů již od roku 1869. Více o firmě na moraviaflor.cz.
• Prezentace současné pletařské tvorby prostřednictvím brněnské firmy MaTexLine. Více viz webovou prezentaci firmy na matexline.cz.

Mezinárodní konference Textil v muzeu, Transparentní a elastický textil pohledem dějin módy, technologie a konzervátorské praxe vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Moravské zemské muzeum poskytované Ministerstvem kultury.

Harmonogram konference

Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
 

První den konference 12. 6. 2024

10-11 hod. prezence účastníků v předsálí
 

1. blok přednášek - Obuv jako ne/zbytná součást šatníku pohledem dějin módy

11.00-11.20 Slavnostní zahájení konference Textil v muzeu / Obuv a oděvní doplňky z usní v perspektivě dějin módy vedením Moravského zemského muzea v Brně

11.20-11.40 Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D. (Fakulta multimediálních komunikací UTB ve Zlíně): Technologické implementace v designu. Vize, utopie a dědictví

11.40-12.00 PhDr. Veronika Pilná, Ph.D. (Národní památkový ústav): Druhá do páru. Valdštejnské dámské střevíce

12.00-12.20 Mgr. Kateřina Cichrová a Mgr. Milena Hajná (Národní památkový ústav, ú.o.p. České Budějovice): Lehkým i vážným krokem. Soubor obuvi ve sbírkách garderoby na zámku v Českém Krumlově

12.20-12.35 Diskuse k 1. bloku přednášek

Přestávka na občerstvení
12.35-13.15
 

2. blok přednášek - Obuv a oděvní doplňky z usní pohledem dějin módy

13.15-13.35 PhDr. Markéta Grill Janatová a Ing. Alena Samohýlová (Uměleckoprůmyslové museum v Praze): Obutí pro šlechtičnu i svatou

13.35-13.55 doc. Ing. Pavel Kopeček, Th.D. (Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci): Ceremoniální obuv církevních hodnostářů ve Vatikánských sbírkách

13.55-14.15 PhDr. Vanda Marešová (Národní muzeum, Praha): Poslední kroky Marie Riegrové Palacké

14.15-14.35 Mgr. Šárka Rámišová (Národní muzeum, Praha): Sportovní obuv a její důležité krůčky k úspěchu

14.35-14.50 Diskuse k 2. bloku přednášek

Přestávka na občerstvení
14.50-15.10

V rámci přestávky bude možné absolvovat komentář Mgr. Pavlíny Koubové (Muzeum města Prahy) k posteru Kam kráčíš, Jezulátko?
 

3. blok přednášek - Fokus do sbírkových kolekcí institucí

15.10-15.30 PhDr. Miroslava Burianová (Národní muzeu, Praha): Květiny pro první dámu. Usňové brože Hany Benešové

15.30-15.50 Radek Polách (Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace): Kožené podšívky klobouků a pokrývek hlavy z 19. a první třetiny 20. století

15.50-16.10 Mgr. Lucie Žáková (Městské muzeum Moravská Třebová): Kožené doplňky lidového kroje ve sbírce Městského muzea Moravská Třebová

16.10-16.30 Ing. Alena Samohýlová (Uměleckoprůmyslové museum v Praze): Sláma a její uplatnění ve výzdobě textilních předmětů

16.30-16.45 Diskuse k 3. bloku přednášek

Exkurze pro účastníky konference (1. skupina): Návštěva výstavy Nastoupil jsem co redaktor... Literatura a literáti v Lidových novinách 1893-1939  
MZM / Dietrichsteinský palác / Zelný trh 8
17.00-18.00  

Exkurze pro účastníky konference (2. skupina): Návštěva stálé expozice Lidová kultura na Moravě v zrcadle času a výstavy Příběh Paláce šlechtičen. 370 výročí založení Nadace Panny Marie Školské v Brně v Etnografickém ústavu MZM.
MZM / Palác šlechtičen / Kobližná 1
17.00-18.00

Společenský večer 12. 6. 2024

19.00-21.00 hod. - Společenský sál na radnici Městské části Brno-střed (Dominikánská 2).
Součástí společenského večera bude vystoupení folklorního souboru Slovácký krúžek v Brně, který dlouhodobě spolupracuje s Etnografickým ústavem MZM.

Kontakt na pořadatele

• PhDr. Petra Mertová, Ph.D. - Etnografický ústav MZM, Brno, Kobližná 1, e-mail: pmertova@mzm.cz / tel: 732 264 594
• PhDr. Jana Poláková, Ph.D. - Etnografický ústav MZM, Brno, Kobližná 1, e-mail: jpolakova@mzm.cz / tel: 702 051 300
• Mgr. Gabriela Rožková - Etnografický ústav MZM, Brno, Kobližná 1, e-mail: grozková@mzm.cz / tel. 542 422 383 - přijímá texty do recenzního řízení časopisu Textil v muzeu
• Libuše Dufková - Etnografický ústav MZM, Brno, Kobližná 1, e-mail: ldufkova@mzm.cz / tel. 542 422 376 - komunikuje s autory posterů