Národní plán obnovy

Správa a evidence muzejních sbírek

Zdroj financování: Národní plán obnovy
Registrační číslo projektu: CZ.31.2.0/0.0/0.0/22_034/0008308

Moravské zemské muzeum se v rámci Národního plánu obnovy stalo řešitelem projektu modernizace sbírkových evidenčních systémů.

Termín realizace:

1. 11. 2022 – 31. 12. 2025

Anotace projektu:

Předmětem projektu je modernizace stávajících systémů evidence muzejních sbírek a sbírkových předmětů provozovaných Ministerstvem kultury ČR. 
Výsledkem projektu bude systém provázaných softwarových aplikací, který pokryje potřeby muzejní informatiky, bude odpovídat technologickým možnostem dneška a vyhoví nárokům současné legislativy a potřebám sbírkotvorných organizací.

Motivace:

Ve sbírkách paměťových institucí ČR se nachází řádově desítky milionů předmětů, jedná se v souhrnu o významný majetek, mnohdy těžko vyčíslitelné ceny. V zájmu státu, veřejnosti i samotných těchto institucí je, aby byla vedena majetková i odborná evidence těchto sbírek a jejich obsahu. Jako povinnost to těmto institucím ukládá i platná legislativa.

V roce 2000 byla v České republice pro paměťové instituce uzákoněna povinnost centrální evidence sbírek (zákon 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy následovaný vyhláškou MK ČR č. 275/2000 Sb. a dále pak metodickými pokyny MK ČR č. 53/2001 a č. 14639/2002).

Vedle majetkové evidence je pro muzejní práci klíčovou evidence odborná, tedy popis spravovaných předmětů, digitalizace a práce s databázovými údaji. Všechno toto již na nějaké úrovni probíhá. Stávající systémy provozované MK ČR jsou ovšem poplatné době svého vzniku, morálně i technicky zastaralé a dosluhují. Je nezbytné, aby prošly rozsáhlou obnovou a z velké části byly zcela nahrazeny, resp. doplněny novým softwarovým řešením.

Cíle projektu:

Cílem projektu je soustavně pokrývat potřeby muzejní informatiky a umožnit sbírkotvorným institucím poskytovat efektivně informace o svých sbírkových předmětech, resp. evidovat své sbírkové předměty a zajistit snadný přístup k ukládaným datům. Pracovníkům MK ČR má pak zajistit možnost kontroly této evidence a prováděných inventur.

Projekt je významný i z ekonomického hlediska. Cílem je poskytnout paměťovým institucím řešení, které bude ekonomicky dostupné a centrálně podporované ze strany MK.

Očekávaný přínos projektu:

Projekt je přínosný pro několik cílových skupin.

Pro paměťové instituce:

Projekt přinese nové softwarové nástroje a možnosti evidence v on-line prostředí. Provázanost systémů zjednoduší práci a umožní sdílení dat. 
Díky dotaci, která pokryje vývoj, budou tyto nové či zmodernizované produkty všem sbírkotvorným institucím licenčně dostupné.

Pro OMG MK ČR:

Vylepšené možnosti kontrol muzejní evidence a inventárních revizí.

Pro odbornou i laickou veřejnost:

Muzea a galerie dostanou možnost zpřístupňovat svá data a digitální materiály odborné i široké veřejnosti, badatelům, studentům a všem zájemcům o daný sběratelský obor v on-line formě. Je předpoklad, že paměťové instituce toho budou v nemalé míře využívat.

Návaznost na vládní strategické cíle:

Program digitální Česko – Informační koncepce ČR
Hlavní cíl: IKČR 3.02 Digitalizace dosud nedigitalizovaného obsahu
Dílčí cíl: IKČR 1.04 Digitální služby rezortů

Nákup zobrazovací techniky pro vědecký výzkum a prezentaci výsledků v Moravském zemském muzeu

Zdroj financování: Národní plán obnovy
Reg. číslo projektu: 0342000060

Moravské zemské muzeum (dále MZM) patří mezi významné výzkumné resortní organizace Ministerstva kultury. Velká část výsledků přesahuje resort kultury a můžeme je zařadit mezi excelentní vědecké výstupy nejenom v ČR, ale i celosvětově. Svědčí o tom celkem 145 impaktovaných publikací vzniklých v období 2019 - 2023 ze spolupráce s předními vědeckými pracovníky v ČR i zahraničí. Vedle toho MZM realizuje i aplikovaný výzkum, který vychází zejména z využití sbírek MZM pro edukační a popularizující účely. Projekt je tak navázán na schválenou koncepci IP DKRVO 2024 - 2028. MZM plánuje svoje sbírky zpřístupňovat v podobě veřejných databází, která kromě základních informací bude obsahovat data, která vznikla na základě výstupů pokročilé zobrazovací techniky. Pro stávající prezentaci MZM jako špičkové muzejní a výzkumné instituce je důležité získávat nejenom digitální obraz jednotlivých sbírkových předmětů, ale i doprovodná analytická data, které zvyšují vědeckou a prezentační hodnotu sbírkových předmětů a MZM.

V rámci projektu, podpořeného Národním plánem obnovy, jsou pořízeny následující přístroje:

Ruční XRF
Přístroj je potřebný pro analýzu prvkového složení archeologických předmětů, mincí a chemického složení sedimentů z archeologických výzkumů. Přístroj může významně přispět k určení skutečných artefaktů (odhalení podvrhů a falz), prostorové distribuce při konzervaci předmětů a odběru vzorků pro další analýzy (např. datování). Počítáme i s využitím při řešení sedimentologických a petrografických otázek spojených se sbírkovými předměty. Použit bude zejména pro řešení vědeckovýzkumných úkolů v oblasti archeologie, antropologie a paleontologie. Předpokládáme ale i příležitostné využití v dalších oborech (geologie, mineralogie, etnografie apod.).

Mikroobjektivy
Pro digitalizaci velmi drobných sbírkových předmětů, např. hmyzu, používá MZM zastaralou optickou techniku z let 2007-2009 a standardní fotoaparát (zrcadlovku) s běžným reverzním makroobjektivem, který neumožňuje kvalitní snímkování objektů pod 5 mm. Navržená mikroskopická technika umožní vysoce vědecké zkoumání a vysoce přesnou digitalizaci pro zvětšení ›100x (tj. řádově v mikrometrech), zde navržená makrofotografie se speciálními mikroobjektivy umožňuje rychlé snímkování (digitalizaci) objektů kolem 1-10 mm. To je ideální např. pro digitalizaci sbírkových exemplářů např. v entoomologii, mykologii či mikropaleontologii. Navíc makrofotografie kvalitními objektivy umožní prezentaci sbírek návštěvníkům nebo přípravu popularizačních publikací.

Pořízení velkoformátového skeneru

Zdroj financování: Národní plán obnovy
Reg. číslo projektu: 0442000047

Od roku 2023 MZM díky Národnímu plánu obnovy začalo budovat pracoviště na digitalizaci dvourozměrných sbírkových předmětů. Jedná se zejména o negativy, skleněná negativy, diapozitivy, pozitivy a papírové dokumenty do formátu A3. Po debatě uvnitř MZM se ukázala potřeba digitalizovat i jiný typ materiálů jako např. plakáty, velkoformátové fotografie, notové partitury, reklamní cedule, dřevoryty, obrazy apod.

Hlavním cílem projektu je nákup velkoformátového skeneru, který bude sloužit k digitalizaci primárně papírových sbírek MZM o velikosti větší než A3. Současně ale velkoformátový skener musí umět digitalizovat i jiný typ materiálu, např. plošné loutky, dřevoryty, textilie apod. a zachytit tak 3D povrchovou strukturu předmětů (např. tahy štětcem, reliéf mincí, pečetí, strukturu textilií apod.).

Velkoformátový skener bude prioritně využit k digitalizaci následujících sbírkových fondů v těchto podsbírkách:

11. etnografická
Reklamní plechové cedule se smaltem, textilní fond (šátky, krajky, vyšívané pásky apod.), grafika, dřevoryty, obrazy, plakáty, vývěsní štíty, staré tisky apod.

24. další – dějiny hudby
Divadelní cedule z 18. a 19. století, plakáty koncertů a divadelních představení z 20. století (jedná se často o nekvalitní výlepový papír, takže zde je digitalizace více než vhodná), velkoformátové notové partitury, velkoformátové fotografie a obrazové materiály

24. další – divadelní
Cedule MZM Stadt Theater Brunn (CN_1882-CN_3922), cedule unikáty z let 1795-1852, Divadelní plakáty repertoárové (Národního divadla v Brně, od 1884), divadelní plakáty premiérové (Národního divadla v Brně), divadelní plakáty (regionální statutární divadla, Morava), scénické a kostýmní návrhy, plošné kartonové loutky

25. jiná – Historické oddělení
Fond A – plakáty

25. jiná – Numismatické oddělení
Rozměrově větší medailony

25. jiná – Oddělení dějin literatury
Malby na plátně, grafiky, plakáty

25. jiná – CKD – kulturně politická
Plakáty Jazzové sekce, plakáty zvoucí  na autorská čtení a divadelní představení Sylvie Richterové apod.

Modernizace a rozšíření odborných pracovišť (Ústav Anthropos, Etnografický ústav a Entomologické oddělení) Moravského zemského muzea

Zdroj financování: Národní plán obnovy
Reg. číslo projektu: 0442000048

Moravské zemské muzeum patří mezi významné výzkumné resortní organizace Ministerstva kultury. Velká část výstupů z oblasti výzkumu a vývoje přesahuje resort kultury a můžeme je zařadit mezi excelentní vědecké výstupy nejenom v ČR, ale i celosvětově. Pro stávající prezentaci MZM jako špičkové muzejní a výzkumné instituce je proto důležité získávat nejenom digitální obraz jednotlivých sbírkových předmětů, ale i doprovodná analytická data, které zvyšují vědeckou a prezentační hodnotu sbírkových předmětů a MZM.

V rámci projektu bude pořízena následující technika:
 

UV lampy

UV lampy budou sloužit konzervátorskému pracovišti Etnografického ústavu k analýzám předmětů etnografické podsbírky (fondy: malba, podmalba, plastika, ceroplastika, zvykosloví, nábytek, fotoarchiv, tisk, kraslice, keramika, hudební nástroje, hračky, obřadní pečivo, řemesla atd.). Díky těmto analýzám získáme přehled o stavu předmětu, jeho degradaci a množství druhotných zásahů atd.
 

Digitální fluorescenční a polarizační mikroskop

Optická mikroskopie představuje základní a nejrozšířenější nedestruktivní metodu průzkumu a dokumentaci vzorků. V mikroměřítku se běžně studují a fotograficky dokumentují různé typy vzorků, v našem případě např. zejména rozbory textilních materiálů jako je rozpoznání vazeb tkanin, krajek, zákruty nití, či určení druhů vláken, také k určování stupně degradace a poškození, ale i k sledování jiných materiálů. Komplexní mikroskopický průzkum se většinou provádí pomocí badatelských polarizačních mikroskopů, které jsou opatřeny záznamovou digitální technikou, aby bylo možné uchovávat záznam a ten doplnit k digitalizovaným souborům. Důležitý je při určování sbírek a tím i doplnění informací do evidenčních záznamů jednotlivých sbírkových předmětů.
 

Digitální mikroskop

Digitální mikroskopie umožňuje pozorování 3D objektů bez nutnosti používat procházející světlo. Proto je vhodná ke studiu vzorků, u kterých nelze pořizovat klasické průhledné mikropreparáty. Je proto využitelný v řadě oborů včetně numismatiky (vč. měření plochy povrchu a výšky/hloubky ražby), antropologie (např. struktury kostní tkáně), archeologie (keramika, textil, šperky) a řady dalších humanitních oborů, kde se ovšem uplatňují menší zvětšení; většinou s objektivy 20-100x. V přírodních vědách nacházejí digitální mikroskopy široké uplatnění v oborech vyžadujících vysoká zvětšení (běžně 100-500x, v extrémních případech >1000x). Proto nacházejí široké použití v mykologii a botanice (např. studium spor a pylovych zrn), mikropaleontologii (mikrofosilie při geologické prospekci), ale také mineralogii (povrchové struktury, krystaly). V entomologii, vzhledem k malým rozměrům vzorků, je použití stereomikroskopů pro studium drobného hmyzu základní vědeckou technikou pozorování.
 

Ruční 3D skener

3D skener představuje v současné době nejlepší prostředek pro komplexní dokumentaci trojrozměrných sbírkových předmětů. Navrhovaná technologie umožňuje zachytit i povrchovou texturu, přičemž získaný model je přesnější než při použití klasické fotogrammetrie. Pomocí skeneru můžeme nedestruktivně nejen zachytit trojrozměrný obraz, zdokumentovat předmět ze všech pohledů, ale ze získaných dat lze vyhotovit repliky předmětů bez nutnosti komplikovaného mechanického kopírování, které předměty porušuje. Získané repliky plánujeme začlenit do výstav a stálých expozic, budou součástí doplňující připravovaných databází a interaktivních map. Co je pro nás zásadní, v souladu se stávající i připravovanou střednědobou koncepcí rozvoje MZM tak získáme primární data pro výrobu haptických exponátů, kterými postupně doplňujeme stálé expozice MZM a adekvátně tak reagujeme na potřeby hendikepovaných návštěvníků. 3D dokumentace a kopie pomohou chránit některé vzácné exponáty, případně exponáty v nevyhovujícím fyzickém stavu. Zvolená technologie je využitelná pro většinu sbírkotvorných oddělení MZM.