Připravované výstavy
Projekt Venuše100
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
20. 6. – 28. 9. 2025
Projekt k 100. výročí nalezení Věstonické venuše
Cílem projektu je představit jeden z nejcennějších a nejznámějších archeologických předmětů světa – tzv. Věstonickou venuši. Tato keramická soška, která je zapsána na seznamu národních kulturních památek České republiky, patří k ikonickým dokladům uměleckého cítění a zručnosti lovců mamutů z období starší doby kamenné.
V roce 2025 si připomeneme 100 let od jejího objevení na výzkumech Karla Absolona v Dolních Věstonicích.
Stěžejní částí projektu je výstava Venuše100, kde uvidí návštěvníci tuto sošku v originále, přičemž zvolená forma prezentace umožní, na rozdíl od podobných příležitostí v posledních letech, její prohlídku ze všech stran. Návštěvníci tedy budou moci prozkoumat i její zadní část, která bývá skryta z důvodu ochrany figurky v originální krabičce. Vystaveny budou i fragmenty dalších venuší ze sbírek Moravského zemského muzea. Důležitou součástí výstavy budou i panely, které zasadí nález do období lovců mamutů, seznámí návštěvníky s historií objevu i nejnovějšími výsledky zkoumání venuše pomocí mikro-CT. Součástí prezentace bude audiovizuální prezentace, interaktivní prvky pro děti, stejně jako možnost prozkoumat tvar venuše dotykem s využitím kvalitní kopie získané z mikro-CT snímkování.
Projekt Venuše100 bude ve veřejném prostoru rezonovat od začátku dubna 2025
a vyvrcholí ve dnech 20. 6. až 13. 7. 2025. Všechny hlavní akce se budou odehrávat v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně a v přilehlém Biskupském dvoře.
Podcast Moravského zemského muzea
"Spojujeme minulost s budoucností" – s Karlem Špalkem
Projekt Venuše100
- 2. 4. 2025 v 11:00 tisková konference v Dietrichsteinském paláci.
- 20. 6. 2025 v 9:00 se výstava Venuše100 otevře veřejnosti. K výstavě bude vydána knižní monografie o Věstonické venuši.
- 20. 6. 2025 vyvrcholí oslavy společenským večerem v Biskupském dvoře v Brně. Hlavním bodem programu bude předpremiéra filmu České televize v režii Karla Špalka o tajemstvích a výzkumu Věstonické venuše. Hosté se mohou těšit na scénický tanec baletu Národního divadla Brno se světelnou show a pravěkou hudbou Kryštofa Mařatky, na pódiu se objeví i herci z filmu. Po skončení akce se program přesune na Zelný trh, kde bude následovat koncert skupiny Kumbalu. Pro veřejnost vstup zdarma.
— 19:30 otevření Biskupského dvora
— 20:30 Slavnostní zahájení
— 20:50 koncert Ozvěny pravěku
— 21:05 předpremiéra filmu Věstonická venuše – sto let od nálezu, který změnil dějiny
— 22:05 Zrození venuše (Balet Národního divadla Brno v choreografii Mária Radačovského, pravěké a archaické trans-nástroje Kryštof Mařatka, viola Karine Lethiec, bubeník Zdeněk Kluka a Městské divadlo Brno)
— 22:10 závěr programu na Biskupském dvořeVečerem provází Vladimír Kořen.
Po skončení akce se program přesune na Zelný trh, kde bude následovat koncert skupiny Kumbalu.
Vstup zdarma, místa je možno rezervovat na GoOut.net od úterý 27. 5. 2025
- 13. 7. 2025, tj. v den, kdy byla Věstonická venuše objevena, se bude konat Den s Věstonickou venuší - bude připraven bohatý program v podobě komentovaných prohlídek, přednášek a dětských dílen.
V Dietrichsteinském paláci bude zřízena mimořádná poštovní přepážka pošty Brno 2 s výročním razítkem.
Ražení pamětních mincí.
- 16. a 17. 9. 2025 proběhne v Moravském zemském muzeu odborná konference zaměřená na problematiku výzkumu uměleckých předmětů se zaměřením na vyobrazení člověka.
- 25. 9. 2025 Mýtus velké bohyně - nová dlouhodobá výstava oživí stálou expozici Pravěk Moravy, budou zde vystaveny originály ostatních neolitických venuší včetně nejkrásnější keramiky moravského pravěku.
- Projekt oslav Venuše100 v Moravském zemském muzeu je zároveň propojen s výstavní akcí Regionálního muzea v Mikulově a Archeoparku Pavlov s názvem Druhý život venuše a Festivalem designu Křehký Mikulov.
- Ve spolupráci se Statutárním městem Brnem byla zahájena na základních školách soutěž o nejkrásnější ztvárnění Věstonické venuše s názvem Venuše stokrát jinak, termín vyhlášení vítězů bude upřesněn.
Změna programu vyhrazena.
Nad projektem přijali záštitu předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, ministr kultury ČR Martin Baxa, hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a primátorka Statutárního města Brna Markéta Vaňková.
Česká televize se stala hlavním mediálním partnerem projektu s celostátním pokrytím, mediálním partnerem je Český rozhlas.
Věstonická venuše
Věstonická venuše je figura z pálené hlíny o rozměrech 111 x 44 x 26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni jsou viditelné 4 široké mělké vpichy a nad levou hýždí otisk dětského prstu. Jedná se o nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě, z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien), stáří 27–29 tisíc let. Věstonická venuše byla nalezena 13. července roku 1925 v centrálním ohništi v horní části stanice v Dolních Věstonicích. Tato národní kulturní památka České republiky je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním číslem DV 30000.
Výstava Venuše100
Výročí sta let od objevení Věstonické venuše je mimořádnou příležitostí představit tento unikátní a celosvětově známý archeologický předmět široké veřejnosti, a to pokud možno v co nejširších souvislostech a způsobem, který není běžný.
Dominantou výstavy bude originál Věstonické venuše, kterou tentokrát chceme ukázat ze všech stran. Proto je umístěna do speciálního držáku, aby mohla stát vzpřímeně, a díky mechanickému stolku se bude v bezpečnostní vitríně otáčet kolem své osy. Snadno tak bude možné si prohlédnout vpichy na hlavě, tvarování zad a snad i otisk prstu dítěte, který se na zádech dochoval.
Samotná soška, která je největší a nejstarší modelací ženské postavy, kterou jsme dosud nalezli, je součástí neméně unikátního souboru nálezů z období lovců mamutů (gravettienu) z Dolních Věstonic I, které z ní činí jednu z nejznámějších a nejbohatších archeologických lokalit světa. Proto v rámci výstavy představíme naleziště samotné, historii jejího výzkumu i okolnosti nálezu venuše samotné.
Ve výstavě po dlouhé době ukážeme zlomky dalších keramických venuší, které se našly v Dolních Věstonicích, protože dokládají, že výroba těchto pro nás uměleckých předmětů měla v době před 30 000 lety určitou tradici, a zároveň nám některé zlomky ukazují, jak mohla vypadat chybějící část Věstonické venuše samotné.
Návštěvníky seznámíme i s výsledky posledního výzkumu Věstonické venuše, ke kterému jsme využili moderní tomograf. Ten nám umožnil nahlédnout do nitra sošky a zkoumat, z čeho byla vyrobena, jaká byla metoda jejího formování a jaký je její skutečný stav.
Nezbytnosti z příze
Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno
4. 6. – 31. 8. 2025
Kaple Paláce šlechtičen nabídne veřejnosti během letních měsíců výstavu věnovanou textilním technikám, které patří k nejstarším způsobům tvorby textilií. Jejich základní charakteristikou je to, že nevyužívají tkalcovský stav a vytváří pleteniny či jednoduché výrobky z jedné nekonečné nitě či jen z osnovy. Vystaveny budou jak pomůcky, tak také příklady výrobků ze sbírek Etnografického ústavu.
Výstava byla uspořádána u příležitosti mezinárodní konference Textil v muzeu.
Tzv. předtkalcovské techniky najdeme ve všech tradičních kulturách. Zdá se, že tento způsob tvorby textilií, tedy z jedné příze či z jedné osnovy, je vývojově starší, než princip křížení osnovních a útkových nití během tkaní. Zdánlivá jednoduchost technik síťování, pletení či háčkování je matoucí, pokud si neuvědomujeme, jaké možnosti všechny typy práce s přízí měly a jak je minulé generace dokázaly využít. Prostorové možnosti kaple neumožňují téma zpracovat do hloubky, ale bude je ilustrovat pomocí příkladů z 19.-20. stol. Proto výstava přiblíží nejen pomůcky ale i doklady výrobků spojených s domácím lidovým prostředím, jako např. pásy-saky pletené na rámu technikou označovanou jako krosienkování, či pletené vrapované punčochy a dobové vzorníčky školních dítek z prostředí industriálních škol.
Mýtus velké bohyně
Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno
Podzim 2025
Na podzim 2025 vystřídá výstavu Venuše100 výstava Mýtus Velké Bohyně. Bude prezentovat veřejnosti soubor "mladších" venuší z období neolitu před 6500 lety. Tyto venuše představují výrazný archeologický fenomén, spojený s konkrétní dobou a archeologickou kulturou, vyznačující se nejkrásnější keramikou našeho pravěku. Věstonická venuše tak předá prostor svým mladším moravským sestrám.
Obyvatelé střední Evropy v době před 6700 až 5700 lety, v mladší a pozdní době kamenné, vybudovali v průběhu 35 až 40 generací výrazný životní styl, který byl sjednocován podobným myšlením, mytologií, technologickými znalostmi, ale také specifickým estetickým vnímáním. Myšlenky tehdejších lidí se nám bez znalosti písma nedochovaly, ale odraz jejich života v archeologických nálezech ano.
Jedná se o nápadné množství ženských sošek - venuší a nejkrásnější malovanou a rytou keramiku našeho pravěku. Oproti předchozímu období se na Moravě zvýšil počet obyvatel - můžeme říci osadníků - jejichž počet odhadujeme pro celé naše území na 30 až 50 tis. osob.
A kam se nakonec lidé moravské malované keramiky (lengyelské kultury) přibližně před 5700-5600 lety vytratili? Na tuto otázku archeologie dosud odpovědět neumí. Jisté však je, že svět zaplněný ženskými figurami, venušemi a malovanou keramikou po deseti staletích postupně mizí a již se nikdy nevrátí.
