Středoevropská křižovatka: Morava ve 20. století

předcházející kapitola | následující kapitola

Morava měla v Československé republice 1918 - 1938 bezpečně ukotvené místo a vedle dalších zemí se nijak neztrácela. Současně měla svá jistá a nezaměnitelná specifika, která ji vždy odlišovala. Jedním z hlavních bylo národnostní složení, a to ani ne tak Moravy, jako především Slezska. Zatímco v Čechách tvořili Němci 32 % všech obyvatel a na Moravě 21 %, ve Slezsku to bylo celých 42 %. Proto v r. 1927 nebylo při vytváření zemského uspořádání vzato v potaz historické členění na Moravu a Slezsko, ale byla vytvořena jedna země moravskoslezská, v níž podíl Němců klesl na přijatelných 36 %. Z bývalých statutárních města zůstalo na Moravě jen Brno a Olomouc (obě spojená s předměstími ve Velké Brno a Velkou Olomouc s převahu českých obyvatel) a ve Slezsku Opava. To znamená, že o statut přišla Jihlava, Znojmo, Kroměříž, Uherské Hradiště i Frýdek. 

Morava vedle Čech nikterak nezaostávala v oblasti průmyslové. Pro průmyslový rozvoj měl značný význam těžební průmysl. Kamenné uhlí se těžilo v českých zemích v pěti pánvích, z nichž dvě byly na Moravě a ve Slezsku: ostravsko-karvinská a rosicko-oslavanská. Na jižní Moravě byla též jedna pánev hnědouhelná, kde se na Kyjovsku těžil převážně lignit. Nepatrný rozsah měla těžba ropy; malá naftová oblast se nacházela na Hodonínsku.

V železářském průmyslu byla daleko nejvýznamnější ostravská průmyslová oblast (zejména Třinecké železárny, drátovny v Bohumíně a Vítkovické železárny). Ve strojírenství pracovalo v celé republice na 100 tisíc lidí, na Moravě patřily k nejvýznamnějším První brněnská strojírna a Královopolská strojírna. Mimořádného významu nabývala brněnská Zbrojovka s deseti tisíci zaměstnanci. Významné strojírenské závody byly také na Blanensku (strojírny v Blansku, v Adamově, v Prostějově a v Přerově). Z výroby dopravních prostředků připomeneme výrobu vagónů ve Studénce a v Kopřivnici. Výroba automobilů se postupně soustřeďovala v Tatře Kopřivnice (vyráběla i letadla), osobní a nákladní automobily vyráběla i továrna Wichterle a Kovařík v Prostějově. Postupně se budoval letecký závod Avia v Kunovicích u Uherského Hradiště. Na Moravě také vznikaly zbrojovky ve Vsetíně, v Uherském Brodě, Bojkovicích a ve Slavičíně. V textilním (tradičním) průmyslu pracovalo na Moravě a ve Slezsku v 7 900 podnicích asi 14 000 osob; početné textilní závody vyráběly v Brně a v okolí a v severomoravských okresech. Oděvní průmysl se stával doménou Prostějova a také Boskovic. Kožařský a obuvnický průmysl měl největší podniky v Brně, v Třebíči a především pochopitelně ve Zlíně, kde měla absolutní primát Baťova firma, která ve druhé polovině třicátých let zaměstnávala 38 % všech osob činných v obuvnictví v rámci celé republiky. 

Úspěšná byla snaha o zřízení druhé české univerzity v Brně, jíž se stala Masarykova univerzita zřízená v lednu 1919. První vysokou školou na Moravě po vzniku republiky se však stala Vysoká škola zvěrolékařská v Brně (prosinec 1918). Zákonem z 24. července 1919 se zde ustavila i Vysoká škola zemědělská, takže v moravské metropoli fungovalo pět vysokých škol. V Olomouci zůstala i nadále jen teologická fakulta.

Vedle průmyslu mělo na Moravě stále značný význam zemědělství, a to prakticky na celé střední a jižní Moravě, i když tu agrární strana nedosahovala takového postavení jako jinde. Na moravském venkově jí totiž úspěšně konkurovala Čs. strana lidová. Ve středních a větších městech měli silné postavení národní socialisté, zatímco sociální demokraté a po roce 1921 i komunisté si vydobyli značného vlivu v průmyslových centrech. Jednoznačně na Ostravsku, na Brněnsku, ale bez vlastního Brna a také kupodivu na Vysočině, kde byla jejich centrem Třebíč s Třeští. Sklony ke krajnímu řešení problému prokazovala zejména jižní Morava nejen příklonem ke komunistům, ale od roku 1926 i kladným vztahem ke Gajdově Národní obci fašistické. Ne nadarmo se jediný pokus o převzetí moci českými fašisty v lednu 1933 váže k Brnu.

První republiku nazýváme masarykovskou. Po právu je to důvodem k hrdosti zejména na Moravě. Když pomineme komunistu Klementa Gottwalda, narozeného v Dědicích u Vyškova, byl Tomáš G. Masaryk jediným prezidentem v celé historii Česka s obzvlášť vřelým vztahem k Brnu a jižní Moravě. Není čemu se divit; narodil se v Hodoníně, v Čejči se učil kovářem, v Brně studoval, na prázdniny jezdíval do Klobouk u Brna, dobře poznal Mutěnice a další moravské obce.