Ústav Anthropos

Adresa

Zelný trh 6
659 37 Brno

Vedoucí oddělení

doc. Mgr. Petr Neruda, Ph.D.

tel.: +420 533 435 230
e-mail: pneruda@mzm.cz

 

 

 

 

Profil oddělení / ústavu

Stručné dějiny a charakteristika oddělení

Základ ústavu Anthropos položil ve 20. letech minulého století prof. Karel Absolon, když v rámci zoologického oddělení sjednotil rozsáhlé amatérské sbírky M. Kříže, K. J. Mašky a J. Kniese. Sám potom zahájil velkorysé výzkumy stanice lovců mamutů u Dolních Věstonic (1924-1938) a sídliště magdalénských lovců sobů v jeskyni Pekárně (1925-1930). Koncem Druhé světové války byla většina paleolitických sbírek, včetně rozsáhlých kolekcí z ciziny, zničena při požáru mikulovského zámku, kde je německá správa MZM chtěla uchránit před bombardováním. Ztráta postihla takřka veškerý paleoantropologický materiál, avšak unikátní umělecké předměty, zazděné v muzejním sklepení, válku přežily. Po osvobození se věstonických výzkumů ujal Bohuslav Klíma, který později přešel do nově založené ČSAV. Vystřídal jej Karel Valoch, s jehož jménem jsou spojeny naše dosud nejrozsáhlejší krasové výzkumy na sídlišti neandertálců v jeskyni Kůlně u Sloupu. Dlouholetý poválečný vedoucí prof. Jan Jelínek koncipoval činnost ústavu (který od roku 1965 přijal název Anthropos) interdisciplinárně a zahrnul do něj i holocenní antropologické sbírky. Svým názvem ústav navazuje na stejnojmenný výstavní pavilon na Brněnském výstavišti, který zanikl koncem II. světové války a později ožil v pisáreckém parku.

Ústav sestává ze tří pracovišť, které zabezpečují správu jednotlivých podsbírek. Archeologické pracoviště se zaměřuje na památky z období starší a střední doby kamenné (paleolitu a mezolitu) a v rámci tématu věnuje pozornost i výzkumu lokalit z období mladšího pravěku (neolit – doba železná). Antropologické pracoviště se věnuje správě sbírky lidského kosterního materiálu z období od středního paleolitu po novověk. Představuje jedno ze dvou specializovaných pracovišť muzejního typu v České republice. Specifickou roli sehrává paleontologické pracoviště, které se zabývá kvartérní faunou spojenou s aktivitami člověka, ale i faunou bez přímé vazby na člověka, s jejíž pomocí lze rekonstruovat přírodního prostředí v obdobích, kdy byla Evropa obývána pravěkými lidmi.

Důležitou součástí ústavu je oborová knihovna, která shromažďuje a eviduje specializovanou literaturu zaměřenou na archeologii paleolitu a mezolitu, etnologii, kulturní a fyzickou antropologii, osteologii, geologii pleistocénu a příbuzných oborů, a to jak monografie, tak časopisy, periodické řady a separáty. Spravuje též rozsáhlou knihovnu z pozůstalosti prof. Karla Absolona. Přístup do knihovny - po předchozí telefonické či korespondenční domluvě (kontakt).

Pracovníci ústavu poskytují poradenství v oblasti určování a dlouhodobého uložení archeologického (kámen, kost), antropologického a osteologického materiálu. Po dohodě s vedoucími jednotlivých pracovišť je pro odborníky otevřena možnost studovat uložené sbírky.

Charakteristika podsbírky

12 – Antropologická
Antropologická podsbírka sestává ze dvou řad. Převážnou většinu tvoří lidské kosterní pozůstatky ze všech období historického osídlení našeho území od středního paleolitu po novověk (řada A), menší část prezentuje sbírka kopií paleoantropologických nálezů (řada K). Antropologická podsbírka Ústavu Anthropos je unikátní kolekcí lidských kosterních pozůstatků získaných při archeologických výzkumech převážně na území Moravy a v minulosti i Slovenska. Svým rozsahem je po sbírce Národního muzea druhou největší antropologickou sbírkou v České republice a mnohé nálezy zejména z období paleolitu a neolitu mají celosvětový význam.

24 – Další – Anthropos-archeologie
Podsbírka je zaměřena na archeologický materiál z období pleistocénu (paleolit) i časného holocénu (mezolit) a ve vybraných případech eviduje i nálezy z mladšího pravěkého období, pokud jsou spojeny s problematikou výroby kamenné industrie. Převážná většina nálezů pochází z území Moravy, ale za významné lze považovat i zahraniční akvizice získané především K. Absolonem a J. Jelínkem. V okrajové míře jsou v podsbírce evidovány i nálezy z území Čech. Významnou částí podsbírky jsou pak nálezy uměleckých předmětů z období paleolitu, přičemž většina z nich je vedena jako národní kulturní památka.

Vzhledem k zaměření na nejstarší dějiny lidské společnosti je převážná část sbírky reprezentovaná kamennou štípanou industrií. Početně významnou částí podsbírky jsou pak předměty z tvrdých živočišných tkání, a to jak předmětů běžné potřeby, tak i výše zmíněné umělecké a ozdobné předměty.

24 – Další – Anthropos-osteologie
Podsbírka je rozsáhlou kolekcí fosilního zvířecího kostního materiálu převážně z období starších čtvrtohor,  dále z období mladších čtvrtohor a částečně i z třetihor. Podsbírka obsahuje kompletní montované zvířecí kostry, zvířecí lebky a zuby a jednotlivé volné kosti včetně jejich fragmentů, které jsou ve sbírce nejpočetnější. Zvířecí kosti pocházejí většinou z moravských lokalit, ve výrazně menším objemu z lokalit českých a slovenských. Převážná část podsbírky je tvořena kostmi savců, nepoměrně menší část tvoří kosti ptáků. Těžištěm podsbírky jsou kosterní pozůstatky z období středního a svrchního pleistocénu (tedy starších čtvrtohor). Důležitou součástí podsbírky je také rozsáhlá kolekce kostí a nesmontovaných koster současných savců, ptáků, v menší míře plazů, obojživelníků a ryb (tzv. srovnávací sbírka), která slouží ke srovnávání s fosilním osteologickým materiálem a usnadňuje tak jeho determinaci. Podsbírka fosilního zvířecího kostního materiálu i srovnávací kolekce koster a kostí současných zvířat jsou svým rozsahem v rámci ČR unikátní.

24 – Další – Anthropos-etnologie
Základ etnologické sbírky sestává z předmětů severské a zámořské etnografie, jež tu zbyly po předání většiny předmětů do Náprstkova muzea v šedesátých letech 20. století. K tomu se přidružila jediná ucelenější kolekce (hlavně malby na kůře), pocházející z expedice Moravského zemského muzea do Austrálie, ostatní předměty, spíše náhodného výběru, byly předány z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea (kolekce Františka Pospíšila a jiné).

24 – Další – Anthropos-výtvarná díla
Podsbírka obsahuje nevelký, ale zato velmi atraktivní soubor obrazů Zdeňka Buriana a ojediněle i jiných autorů.

Odkaz na sbírkové, knižní aj. databáze

  • Stránky ústavu na Research Gate
  • Centrální evidence projektů (CEP)
  • Rejstřík informací o výsledcích (RIV)
  • Digitální katalog fotografií z pozůstalosti Karla Absolona
  • Databáze lidských kosterních pozůstatků z území Moravy a Slezska (odkaz)

Struktura pracoviště

Archeologické pracoviště

Antropologické pracoviště

Paleontologické pracoviště

Knihovna

Ostatní pracovníci

Výzkum a vývoj

Vědecká činnost Ústavu Anthropos je zaměřena na interdisciplinární výzkum kvartéru se zvláštním zřetelem na dobu kamennou, a to prostřednictvím tří spolupracujících oborů (archeologie, antropologie a kvartérní paleontologie). Jednotlivé obory se výzkumně propojují a podporují při řešení grantových i vnitro ústavních projektů zaměřených na interdisciplinární výzkum jeskyní Moravského krasu (Kůlna, Výpustek, Býčí skála, Barová jeskyně), dolování v Krumlovském lese nebo výzkum paleolitických lokalit Hošťálkovice II a Brno-Štýřice.

Velká pozornost je věnována záchraně ohrožených archeologických a paleontologických situací a lokalit ad hoc. Antropologická sekce intenzivně spolupracuje na vyhodnocení lidského kosterního materiálu z pravěkých a raně středověkých lokalit zkoumaných jak  pracovišti MZM (Archeologický ústav a Centrum slovanské archeologie), tak i externími institucemi. Pracovníci ústavu jsou zapojeni do grantových projektů a intenzivně spolupracují se zahraničními institucemi na řešení vybraných problémů vývoje člověka, jeho kultury a přírodního prostředí.

Hošťálkovice II – Hladový vrch – výzkum polykulturní lokality ve spolupráci Ústavu Anthropos (P. Neruda) a Centra kulturní antropologie (Z. Nerudová)

Habrůvka – Předsíň jeskyně Býčí skála, průzkum pleistocenních říčních sedimentů v návaznosti na výzkum halštatského osídlení (M. Golec a Z. Golec Mírová, Katedra historie, Univerzita Palackého v Olomouci)

Popůvky – bioarcheologický výzkum lidských kosterních pozůstatků z pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů, zkoumaného v letech 2017-2019 ve spolupráci s Archeologickým ústavem (A. Čerevková). Na analýzách se podílejí Laboratoř biologické a molekulární antropologie ÚEB PřF MU (K. Brzobohatá), Antropologické oddělení Národního muzea (S. Drtikolová-Kaupová) a další.

Jeskyně Barová – dlouhodobý paleontologický výzkum od roku 2011, studium fosilního zvířecího osteologického materiálu stáří 55 000- 30 000 let BP, ze suťového kužele ve vnitřních prostorách jeskyně. Ústav Anthropos (M. Roblíčková) ve spolupráci s Muzeem Blanenska p. o. a ZO ČSS 6-01 Býčí skála.

starší terénní výzkumy

starší projekty

Výzkum retušérů z tvrdých živočišných tkání – E. Turner, MONREPOS – Archaeological Research Centre and Museum for Human Behavioural Evolution, RGZM, Německo (P. Neruda).

Datování hrotů z tvrdých živočišných tkání z mladopaleolitických lokalit –Sebastian Pfeifer, Philosophische Fakultät, Seminar für Ur- und Frühgeschichtliche Archäologie, Fridrich-Schiller-Universität, Jena, Německo (P. Neruda a Z. Nerudová (CKA).

Výzkum gravettienských sídlišť jižní Moravy z archeozoologického hlediska – Piotr Wojtal a Jaroslaw Wilczynski, Institute of Systematics and Evolution of Animals, Polish Academy of Sciences, Kraków (M. Roblíčková a M. Oliva, na projektu se dále podílí J. Svoboda z ARÚ AV ČR)

Studium ptačích kostí, především z čeledi krkavcovitých z lokality Předmostí u Přerova, Shumon T. Hussain z Aarhus University, Dánsko (M- Roblíčková).

Studium DNA psovité šelmy Cuon alpinus (europaeus) z jeskyně Jáchymky – Ulrike H. Taron University of Potsdam, Německo  (M. Roblíčková).

Analýza izotopů pro výzkum výživy a mobility (lokality Velim a Modřice) – Dalia Pokutta z Department of Archaeology and Classical Studies a Archaeological Research Laboratory, Stockholm University ve Švédsku (Z. Tvrdý)

Výzkum a DNA jedince z Mladče – Natalia Kashuba z Archaeological Research Laboratory, Stockholm University ve Švédsku (Z. Tvrdý, P. Neruda)

Výzkum dentálních znaků a vybraných patologií na materiálu z  Modřic – Frank L. Williams z Georgia State University (Z. Tvrdý).

Projekt Gender on the move: chronology and exogamic practices at the beginning of farming. The case of North Carpathian Basin –  Alba Masclans a Berta Morell Spanish National Research Coucil, University of Tübingen (Z. Tvrdý).

Analýza aDNA populace prvních zemědělců z Nitry – laboratoř R. Pinhasiho, University of Vienna, Department of Evolutionary Anthropology (Z. Tvrdý).

Studium genomiky starobylých patogenů v souvislosti s infekčními chorobami se zaměřením na středověkou Evropu – Alena Filer, Max-Planck-Institut für Menschheitsgeschichte, Jena, Německo (M. Fojtová).

Spolupráce s Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Lipsko, Německo – W. Haak) za účelem společných výzkumných projektů zaměřených na archeogenetiku dávných populací založenou na analýze aDNA vybraných lidských kosterních pozůstatků uložených v MZM (Z. Tvrdý).

starší projekty

  • Martin Oliva 2019: TĚŽBA A RITUÁL, PAMĚŤ A TRANSFORMACE. UZAVÍRKY ŠACHET A OBĚTINY Z DOBY BRONZOVÉ V KRUMLOVSKÉM LESE, e-shop
  • Martin Oliva 2017: PALAEOLITHIC AND MESOLITHICOF THE CZECH LANDS (MORAVIA AND BOHEMIA) IN THE EUROPEAN CONTEXT, Moravské zemské muzeum, Brno, ISBN: 978-80-7028-490-2, e-shop
  • Martin Oliva 2016: Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí, Moravské zemské muzeum, Brno, ISBN: 978-80-7028-470-4, e-shop

starší publikace

Výstavní činnost a popularizace

Spolupráce na výstavě "Valoch & Valoch. Archeologie a konceptuální umění", pořádané Moravskou Galerií v Brně ve dnech 30/9/2022–27/8/2023 v Pražákově paláci.

Ústav Anthropos zapůjčil významné umělecké předměty ze starší doby kamenné do výstavy "Nejstarší šperky a ozdoby těla".

KONTAKTY
SLUŽBY
VĚDA A VÝZKUM
O NÁS