Databáze příslušníků Slovácké brigády
Moravské zemské muzeum zpřístupňuje databázi příslušníků Slovácké brigády, kteří v letech 1918–1919 bojovali o hranice Československa. Zdroj informací pro badatele má zároveň vrátit tvář hrdinům prvních měsíců republiky, na které se téměř zapomnělo. Aktuální počet 8104 záznamů se může v budoucnosti ještě rozrůst, muzeum proto zve občany ke spolupráci při hledání fotografií i dalších informací.
Slovácká brigáda vznikla krátce po vyhlášení Československa v Hodoníně, ale její vojáci pocházeli z řady regionů jihovýchodní Moravy. Postupně se stala největší čs. dobrovolnickou jednotkou své doby. Početní stavy brigády se pohybovaly kolem 5000 mužů, ale za celou její existencí jí prošlo přes 8100 branců. Jednalo se o příslušníky zanikající rakousko-uherské armády i nevojáky, kteří se dobrovolně přihlásili k obraně hranic mladé republiky či zajištění práva a pořádku v jejím zázemí. V původně rakouské výstroji s odznaky SB na límci a čepici nastoupili vybojovat pohraniční oblasti obsazené Němci (Hustopečsko, Mikulovsko, Krnovsko a Bruntálsko), Těšínské Slezsko okupované Poláky a Slovensko s Podkarpatskou Rusí ovládané Maďary. Hrdě se hlásili k regionální identitě a své stejnokroje zdobili po vzoru slováckých lidových krojů voničkami rozmarýnu. Velitel brigády major Cyril Hluchý nechal připravit návrh slavnostní uniformy. Ačkoliv se jeho zhotovení ujal věhlasný malíř Joža Uprka, nedočkala se plošného zavedení.
Databázi naleznete pod odkazem
https://slovackabrigada.mzm.cz/
Po začlenění Slovácké brigády (lépe řečeno jejího pokračovatele – Slováckého pěšího pluku) do čs. armády v roce 1920 začaly vzpomínky na brigádníky blednout. Mnozí se zapojili do obrany Československa v roce 1938, ale i protinacistického odboje. Ve druhé polovině 30. a 40. let se sdružovali ve veteránských spolcích, ale zůstali ve stínu účastníků zahraničního odboje. Zájem o ně se začal rozvíjet díky propagaci Slovácké brigády ve spojitosti se 100. výročím vzniku republiky i rozmachu genealogických výzkumů (předně hledání vojenských osudů předků). Zatímco k vojenské službě čs. legionářů lze ve Vojenském historickém archivu v Praze najít poměrně bohaté záznamy, z nichž vzešla již téměř před čtvrtstoletím databáze, vojáci sloužící v rakousko-uherských ozbrojených silách takové štěstí neměli. Jejich kmenové listy (tedy základní dokumenty o vojenské službě) byly u nejexponovanějších ročníků narození plošně skartovány a informace tedy lze hledat v druhotných evidencích.
Databáze příslušníků Slovácké brigády nabízí vedle samotných údajů o působení mužů v řadách Slovácké brigády také základní biografické údaje (datum narození, rodiště, bydliště, povolání apod.) a informaci o rakousko-uherské jednotce, u níž sloužili na samém konci první světové války. „Databáze se snaží propojit rodinnou paměť s událostmi, které měly zásadní vliv na formování a podobu Československa.“ Dodává odborný garant databáze PhDr. Lukáš Lexa, Ph.D. Databáze může posloužit při sestavování rodokmenu stejně jako dějin obce či daného regionu. Svým dílem do ní mohou přispět občané, kteří mají k dispozici fotografie či další dokumenty vážící se k vojákům Slovácké brigády. Tyto jsou přiřazovány k jednotlivým profilům „brigádníků“ a zpřístupňovány tak dalším badatelům. Na databázi v roce 2028 naváže i vydání knihy a putovní výstava o Slovácké brigádě, kde mohou přispěvatelé najít své předky.
Tato databáze je realizována na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (DKRVO, MK000094862).
Odkaz na databázi: https://slovackabrigada.mzm.cz/
