Nastoupil jsem co redaktor... Literatura a literáti v Lidových novinách 1893-1939
1. 11. 2023 – 3. 9. 2024
Zpět na Výstavy | Dietrichsteinský palác
Otevírací doba: středa až pátek 9-17 hod., sobota 10-17 hod., neděle 13-17 hod.
Vstupné: plné 50 Kč, zvýhodněné 30 Kč, rodinné 120 Kč
Každý stát, každé společenství má své symbolické značky. Česká republika, historická země Morava a její centrum Brno mohou být hrdé, že k nim patří i deník Lidové noviny. Vznikl zde roku 1893 a záměr zakladatele Adolfa Stránského byl za téměř padesát let jejich rozvoje naplněn vrchovatě - list se stal tribunou moderní české společnosti: sebevědomé, vzdělané a podnikavé. Jeho historie představuje kontinuální růst kvality a vlivu: od málo významného odpoledníku v začátcích za Rakouska-Uherska až k listu zásadního významu v nové samostatné Československé republice. V době formování novodobé občanské společnosti, pro niž byla tištěná periodika základním zdrojem informací a vlivu, stál na pozicích demokracie a humanity. Mezi redaktory a spolupracovníky patřily zásadní osobnosti kultury, vědy, umění a vysokého školství, což spolu s vysokým standardem žurnalistické práce, tedy informační pohotovostí, spolehlivostí zpravodajství, jazykovou a grafickou úrovní, jim zaručuje výsadní postavení v československých dějinách.
Lidové noviny patří k „rodinnému stříbru“ české společnosti, a to díky kvalitně sestavenému redakčnímu týmu. U příležitosti 130. výročí založení periodika představujeme ty z redaktorů a spolupracovníků, kteří patřili k české literární obci a vtiskli tak Lidovým novinám nenapodobitelnou atmosféru. Osobnosti literárního světa byly zde zastoupeny v míře jinde nevídané. S listem spolupracovali od jeho počátků autoři několika generací a literárních směrů, od období fin de siècle až po meziválečný surrealismus. Redaktoři - spisovatelé publikovali zde své prózy a básně, ovšem podíleli se především na běžné redakční práci: psali fejetony a entrefilety, komentáře, recenze, soudničky a úvodníky - a jejich podíl na úrovni listu, ať už tematické či stylistické, byl tak zásadní. Mnoho literárních děl vzniklo původně jako romány-fejetony nebo cykly reportáží právě pro Lidové noviny a jejich knižní podoba byla až druhotná; literatura byla v Lidových novinách přítomna v samostatných rubrikách či přílohách (Večery, Literární pondělí, anketa o knihu roku), vycházela též vlastní knižnice.
Lidové noviny zásadně ovlivňovaly duševní milieu české společnosti po několik desetiletí: v době zásadně důležité a natolik výrazně, že jejich odkaz a étos žijí dodnes.
