Veselý Hanák a jeho plášť

Zpět na seznam témat

Jana Poláková

Národopisná oblast Haná je výrazný region na střední Moravě. První zmínku o jejích svébytných obyvatelích, Hanácích, najdeme v Blahoslavově Gramatice české z roku 1571. Ze zmínek v následujících stoletích lze jasně vyvodit, že se zřetelně vydělovali ze svého okolí způsobem života, oděvem i mluvou. V 18. století byli Hanáci popisováni buď jako hrubí, líní a poživační lidé, nebo naopak jako dobří a pracovití hospodáři. Dobový pohled na povahu a stereotypně přisuzované vlastnosti Hanáků vyjádřil ve svém Ethnografském epigramu roku 1845 Karel Havlíček Borovský. Podobně se dostal také do mnohých kramářských tisků, které specifickou skupinu obyvatel dílem vychvalovaly a dílem se jí vysmívaly. V 19. století však Hanáci v každém případě představovali stabilní až konzervativní skupinu moravského obyvatelstva, která si do jisté míry na vlastní svébytnosti zakládala. Jako příklad uvědomělého vlastence a regionálního patriota lze uvést Jana Rozkošného (1855 Křenovice u Kojetína – 1947 Brno), pozdějšího starostu Křenovic u Kojetína, zemského i říšského poslance a hlavně podporovatele a propagátora veřejného a kulturního života na Hané. V roce 1892 se stal spoluorganizátorem Národopisné hanácké slavnosti v Kojetíně. Součástí jejího programu bylo představení hanácké svatby, kde Jan Rozkošný zastával roli organizátora svatby, tzv. starosvata. Při té příležitosti jej vyfotografoval významný národopisec a pedagog Josef Klvaňa (1857 Vídeň – 1919 Kyjov). Na kolorované fotografii stojí za pozornost především malý klobouček s hustě varhánkovými pentličkami, zdobený pro účely svatby také květy. Modrý plášť s pelerínou z několika límečků (kepeňů) je natolik typickou oděvní součástí Hanáků, že se ve stylizované podobě dostal i na titulní stranu Písně Hanáka veselého.