U kanónu stál

Zpět na seznam témat

Jiří Dufka

Příběh známé písně vykreslující postavu vojáka s lehce omezenými obzory – kanonýra Franze Jabůrka, který během bitvy u Sadové (1866) s příkladnou vervou plní svůj úkol, patří mezi nejznámější české kramářské texty vůbec. Přestože Jabůrek během boje přijde nejen o ruce, ale i o hlavu, je za své příkladné chování odměněn povýšením do šlechtického stavu. Píseň se vysmívá nejen rakouské armádě, jejímu vedení a poctám, spojeným s monarchií. Při hlubším pohledu je zřejmá také ironická pozice směřující vůči starším kramářským písňovým textům, které přinášely často otevřenou a poměrně naivní propagandu cílenou právě na vojáky. Měla v nich probudit patriotické cítění a ochotu k nasazení života za panovníka a zemi. Postavy podobné kanonýru Jabůrkovi jsou obdobným způsobem vykreslovány s plnou vážností a dávány za vzor.

Obrazová tabule vydaná jako příloha tištěné kramářské písně představuje na 80. léta 19. století poměrně raritní vydavatelský počin. Praktická adjustace formou podlepení plátnem naznačuje cestovní užití tisku a lze předpokládat její využití pro opakovaný zpěv písně před publikem. Satiru vedenou z českých nacionalistických pozic dokumentuje nejen samotný text, ale i údaj v impresu, který udává, že výtěžek z prodeje tisku bude určen Matici školské a Spolku pro české feriální osady. Ostatně autor obrazů, František Karel Kollár (1829 Zahájí – 1895 Praha), byl známým kreslířem populárního politickosatirického týdeníku Humoristické listy, který politickou karikaturu soustavně uveřejňoval.