Špásovná píseň o Amerikánech

Zpět na seznam témat

Marie Hanzelková

Hromadnou emigraci Čechů do cizích zemí ve 2. polovině 19. století, zvláště do Ameriky, zachycují i dobové kramářské písně. Odchody Čechů provázela obrovská tisková kampaň, informace o životě v Americe se šířily také prostřednictvím dopisů vystěhovalců či drobnými beletristickými texty. Pravdivých informací o Americe však bylo v polovině 19. století velmi málo.

Mezi kramářské písně, které se zabývají vystěhovalectvím do Ameriky, patří Poslyšte panny, též i mládenci, jak se mají páni vystěhovalci od chrudimského písničkáře Jana Kratochvíla, která ironicky líčí Ameriku a zesměšňuje propagandu vystěhovaleckých agentur. Další z písní Ach, přátelé, to je švanda, jak lid nemá rozumu existuje i ve variantě kriticky reflektující vystěhovalectví na Krym. Mezi kramářské písně patří také Ty překrásná země Ameriko, která vycházela pod názvem Veselá píseň o holčičkách v Americe. Zřejmě nejznámější byla píseň Lidinky, poslyšte směšné zpívání, jak se mají páni Amerikáni (také Poslyšte lidičky směšné zpívání...). Jak připomíná Č. Zíbrt, píseň (ukázka vlevo) líčí americkou idylu podobnými slovy, jako Leander Rvačovský (1525 Roudnice nad Labem – 1591?) ve skladbě Masopust z 16. století popisuje bájnou zemi Satránskou (ukázka vpravo):

Ze samých klobásů dělají ploty,
zásoba tvarůžků zahání psoty
samá rekrace je v Americe,
muzikanti hrajou na jitrnice.

V Satránské zemi, kteráž jelitovými
a klobásovými ploty jest opletená [...].

O oblibě písně svědčí fakt, že ještě v roce 2008 ji v krajanské vesnici Čechohrad (dnes Novgorodkovka, jihovýchodní Ukrajina) zpívala Anastázie Chalupníková. Sama ji nazývala špásovnou písní o Amerikánech, při jejím zpěvu užívala výraznou gestikulaci a smála se.