Do Brna široká cesta

Zpět na seznam témat

Věra Frolcová

Kramářský tisk Nová píseň pro mládenci a panny pochází z jindřichohradecké rodinné tiskárny Landfrasů z 1. čtvrtiny 19. století je součástí špalíčku pětapadesáti světských a dvou mariánských písní s přiloženým Ex libris Fr. Křemen, vytvořeným roku 1912 Josefem Velenovským (1887 Písek – 1967 Písek). Špalíček zřejmě putoval do knihovny profesora písecké reálky Františka Křemena (1870 Písek – 1934 Písek), kolegy českého básníka Adolfa Heyduka (1835 Předhradí – 1923 Písek), přes několik generací. Obsahuje písně tištěné od konce 18. do poloviny 19. století. V téže době se šířila i píseň Do Brna široká cesta, pěkně ušlapaná všecka, a to kramářskými tisky vyrobenými v Praze, Jindřichově Hradci, Jihlavě a Chrudimi. Je bez odkazu na nápěv; podle mladších tisků se měla zpívat obzvláštní nebo známou notou. O jejím zpěvu se nedochovaly stopy.

Písnička zastupuje charakteristický případ adaptace textu lidové písně pro kramářský tisk. Jednotlivé sloky nedrží stejný strofický rozměr, ba ani rozměry písňových řádků (veršů), nakladatel přidává nové sloky i část vojenské verze písně Alou páni muzikanti, hleďte na mě pozor dáti. Nepravidelnost a kontaminace textů patří k typickým znakům historických tisků světských kramářských písní. Vazba textu a nápěvu kramářských písní je totiž volná, a tak se rozvíjí tzv. melodická adaptační praxe. Spočívá ve výběru a přizpůsobení známé melodie aktuálnímu textu kramářské písničky. Pro nepravidelný text písně Do Brna široká cesta je tak možné adaptovat melodii blízkou schématu první sloky (8885/8785) a další znění přizpůsobovat. To nabízí lidová píseň zapsaná v Kloboukách u Brna (okr. Brno-venkov) Je cestička ušlapaná pod našém oknem.