OTEVÍRACÍ DOBA

VIRTUÁLNÍ MUZEUM

EXPONÁT MĚSÍCE

FOTOGALERIE

E-SHOP

VĚDECKÉ ČASOPISY

 Zřizovatel:
  

Etnografický ústav

Zpět na přehled oddělení

Vedoucí oddělení:

PhDr. Hana Dvořáková
Kurátorka sbírky hraček, lidové religiozity, filmového archivu, Ústředí lidové umělecké výroby.
tel.: +420 542 422 374
e-mail: hdvorakovamzm.cz

Zaměstnanci:

OZNÁMENÍ:

V celém sídle Etnografického ústavu - v Paláci šlechtičen - probíhá od poloviny minulého roku stavební rekonstrukce. Současně připravujeme stálou expozici (otevření - podzim roku 2021). Z těchto důvodu nelze zajišťovat externí aktivity vůči odborné či laické veřejnosti (badatelské návštěvy a odborné konzultace, rešerše, vyhledávání v depozitářích apod.). Děkujeme za pochopení.

PhDr. Hana Dvořáková
vedoucí Etnografického ústavu
Moravské zemské muzeum
Kobližná 1
602 00 Brno

Výstavy z loňského roku

• Do Brna široká cesta. Kramářské písně se světskou tematikou (4. 9. 2020 - 7. 3. 2021)
• Jako růže. Móda zrcadlem doby (24. 1. - 20. 9. 2020)

Elektronické prezentace sbírek Etnografického ústavu

• Digitální kolekce svatebních šatů ze sbírek Etnografického ústavu
• Moravské lidové kroje na fotografiích ze sbírek Etnografického ústavu

Charakteristika oddělení

Výzkumná činnost:

Stálé expozice

Výstavy a ostatní akce - pozvánky i ohlédnutí

• Laureátem Ceny Česká národopisné společnosti za rok 2020 v kategorii výstava a expozice se stala PhDr. Jana Poláková, PhD., kurátorka výstavy Do Brna široká cesta. Kramářské písně se světskou tematikou. Vznikla také putovní verze výstavy, více informací o možnosti zápůjčky zde.
  
  V současné chvíli realizační tým Jany Polákové pracuje na přípravě výstavy "Dvanácte vrchů ten strom má. Kramářské a poutní tisky s náboženskou tematikou", která bude pořádána v kapli nově rekonstruované kaple v Paláci šlechtičen.
  
   Obrázek vpravo: Putovní verze výstavy "Do Brna široká cesta. Kramářské písně se světskou tematikou"
  
   
  Foto vlevo: Kurátorka výstavy PhDr. Jana Poláková a Mgr. Jiří Mitáček, Ph.D. při slavnostním zahájení výstavy
  Obrázek vpravo: Doprovodný materiál k výstavě
  
  
• Zlatá sobota je hlavní mariánská pouť v jihomoravských Žarošicích konaná vždy druhou sobotu v měsíci září, v období svátku Narození Panny Marie. Pouť s významnými stopami barokních festivit probíhá již od roku 1785, přičemž kontinuita nebyla přerušena ani ve druhé polovině 20. století, v době, která projevy náboženského života významně omezovala. Poutníci v krojích, barokní rituály, ozdobená nosítka s mariánskými plastikami, večerní světelný průvod jsou v rámci České republiky ojedinělé.
  
   
  
  "Zlatá sobota - praxe v průběhu mariánské pouti v Žarošicích" byla zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje a aspiruje na zápis do celorepublikového Seznamu. Navrhovatelkou zápisu je kurátorka Etnografického ústavu MZM Hana Dvořáková.
  
  
  Žarošice, 11. září 2021, natáčení průběhu pouti ČT 1
  
  
• Ve středu 18. srpna 2021 byla v Dietrichsteinském paláci představena kniha fotografií Miroslava Myšky Liptov. Knihu uvedli autor Miroslav Myška, spoluautorka textů Helena Beránková, vydavatel a majitel nakladatelství Surbanz Lukáš Horký, vedoucí Etnografického ústavu Hana Dvořáková a náměstkyně pro vnější záležitosti MZM Barbora Javorová. Knihu lze objednat na knihaliptov.cz.
  
   
  
  
• Kurátorka sbírky lidové keramiky PhDr. Alena Kalinová se podílela v rámci přeshraničního grantu Interreg V-A, SK-CZ "Po stopách habánov" na přípravě expozic o působení novokřtěnců v tzv. Habánském sklepě ve Vacenovicích (okr. Hodonín) a v partnerském Sobotišti (okr. Senica). Právě zde bylo dne 25. srpna 2021 zpřístupněno Múzeum habánov, které se nachází v budově mlýna ze 17. století. Expozice seznamuje s kulturním dědictvím, jež ve zdejším prostředí zanechali příslušníci radikálního proudu evropské reformace novokřtěnci (habáni), k němuž náležela především keramická výroba fajánsí.
  
     
  
  
• Etnografický ústav MZM zve na přednášku Menšina v menšině ve čtvrtek 15. července 2021. Přednáška se uskuteční v rámci putovní výstavy "Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti", která je nyní představena v Univerzitním centru v Telči.
  
  
  
  PhDr. Jana Poláková PhD. bude hovořit o osudech tzv. monarchofašistických vojáků, kteří se jako zajatci a "politicky nežádoucí" dostali na naše území po ukončení občanské války v Řecku (1945-1949) společně s velkou migrační vlnou Řeků. V 50. letech 20. století se stali oběťmi vykonstruovaných politických soudních procesů, které představují dodnes nezmapovanou a neznámou část našich dějin.
  
  
• Putovní výstava Dva životy, dvě kultury dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti se poté, co byla představena v budově nové hasičské zbrojnice v obci Budkov, přesídlila a čeká nyní na své návštěvníky v Univerzitním centru v Telči. K vidění je od 7. července do 8. srpna 2021. Autory výstavy Etnografický ústav MZM a Nadační fond Hellenika.
  
  
  
  
• V pátek 11. června 2021 se v Dietrichsteinském paláci uskutečnilo slavnostního uvedení knihy Jany Polákové Dva životy, dvě kultury, dvě země. Součástí byl bohatý program připravený ve spolupráci Etnografického ústavu MZM a Nadačního fondu Hellenika. (Foto: Jan Cága)
  
  
  
  
• Představujeme novou publikaci Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti. V roce 1948 našlo v tehdejším Československu útočiště před občanskou válkou více než 13 000 uprchlíků z Řecka, dospělých i dětí. Původně dočasně plánovaný pobyt se jim zde vývojem politických událostí v jejich rodné zemi prodloužil o několik desetiletí, některým dodnes.
  
  Kniha PhDr. Jany Polákové, Ph.D. v úvodní kapitole představuje stručnou historii řecké národnostní menšiny na českém území. Díky unikátním generačním výpovědím přímých účastníků může čtenář dále sledovat nejen úspěšnou integraci řeckých migrantů a jejich potomků, ale také kontinuitu etnického a kulturního vědomí, kterou nenarušily ani interetnické sňatky nebo ztráta kontaktu s původní vlastí a kulturním prostředím.
  
  
  Grafická úprava Pavel Brabec, rozsah 314 stran, 108 fotografií a dokumentů, formát 17 x 24 cm, pevná, šitá vazba. Objednávka knihy v e-shopu.
  
  Kniha vyšla s finanční podporou statutárního města Brna a Jihomoravského kraje. Vydal nadační fond Hellenika ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Masarykovou univerzitou.
  
  
• Do sbírky roušek Etnografického ústavu MZM přibyly další z dílny přední české designérky Liběny Rochové. Doprovodné video s nadhledem odkazuje na okolnosti vzniku a na okruh, kam její roušky putovaly (Nadace DEBRA a Charita). Podívejte se zde.
  
  
  
  
• Robert Smetana (1904-1988) - muzikolog s fotoaparátem. Jako vášnivý fotograf, který nikam nešel bez fotoaparátu, doplnil Robert Smetana sběr lidových písní i fotografickými portréty interpretů. Tím jako jeden z prvních u nás v takovém rozsahu a v takové kvalitě naplnil požadavky, které na sběr lidového hudebního repertoáru vytyčil Leoš Janáček už na začátku 20. století: spolu s folklórními projevy vizuálně zachytit i fyzickou podobu interpretů, jejich oděv a bydlení, krajinu, v níž žijí - tedy celý komplex materiálních podmínek, v nichž se duchovní kultura vyvíjí a projevuje. Janáček tuto svou ideu realizovat nemohl, neměl ani finanční ani technické prostředky, Robertu Smetanovi se to v rámci jednoho regionálního projektu podařilo s vynikajícím výsledkem.
  
  
  
  
• Moravská Hellas 1904 - fotografie Ewina Rauppa z jihovýchodní Moravy. Erwin Raupp (1855-1931), německý živnostenský fotograf, je i ve světovém kontextu zcela ojedinělým autorem a reprezentantem umělecké fotografie. Jako jeden z průkopníků tzv. momentní fotografie hledal a svým dílem formuloval principy "zvěčňování" okamžiků v umělecké fotografii.
  
  
  
  
• Jako růže. Móda zrcadlem doby - prezentace výstavy o odívání v období mezi lety 1880 až 1925.
  
  
  
  
• Amálie Kožmínová - industriální učitelka na cestách Podkarpatskou Rusí. Po připojení Podkarpatské Rusi k Československu bylo nutné vykonat velký kus teoretické i praktické práce, aby tento region mohl být rovnoprávnou součástí nové republiky. V mimořádně krátké době musela být určena strategie rozvoje ekonomického i kulturního; to vyžadovalo podklady přímo z terénu. Podkarpatská Rus se tedy stala profesní destinací stovek českých úředníků, vojáků, lékařů, techniků, učitelů. Mezi těmi, kdo pomáhali široce koncipované strategii, byla i Amálie Kožmínová (1876-1951): odborná učitelka a spisovatelka, propagátorka lidové výšivky v roli školní inspektorky a stipendistky Civilní správy Podkarpatské Rusi do tohoto regionu přijela v říjnu 1919, necelé čtyři týdny po připojení k Československé republice.
  
  
  
  
• Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti - z cyklu ohlédnutí za úspěšnými projekty. Podrobněji zde.
  
  
  
  
• Poté, co v pořadu Toulavá kamera byla odvysílána reportáž o výstavě Jako růže. Móda zrcadlem doby, obdržel Etnografický ústav MZM balíček z Liberce, jehož obsahem byly nejen vzorky textilu, ale i velmi milý dopis. Děkujeme.
  
  
  
  
• Letos již 11. ročník Brněnského fašanku se konal v úterý 25. února v hale Paláce šlechtičen (a ještě na dalších dvou místech). Fašankové právo udělila fašančárům vedoucí Etnografického ústavu dr. Hana Dvořáková. Po vystoupení pěti folklórních souborů bylo masopustní období ukončeno pochováním basy.
  
       
  
  
• Zasedání odborných pracovníků - etnologů Jihomoravského kraje v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Od roku 2018 se na popud regionálního pracoviště pro tradiční lidovou kulturu při Masarykově muzeu v Hodoníně konají vždy v únoru a září pracovní setkání jihomoravských etnologů. Místem společných jednání bývají jednotlivá muzea regionu. V únoru 2020 přijali odborní pracovníci pozvání do Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Hlavními body programu byla nejenom nominace řemeslníků na titul Mistr tradiční rukodělné výroby JMK, mapování nemateriálních statků, vedení Seznamu JMK, společné terénní výzkumy a mnohé další, ale především první ze série plánovaných odborných přednášek. Podrobnosti zde.
  
      

Ohlédnutí z let 2017-2019

Publikace a periodika

• Nová publikace Josef Klvaňa (1857–1919). Náčrtky mého životopisu. Paměti a fotografie. Podrobnosti na e-shopu MZM.
• Nové publikace Etnografického ústavu MZM. Distribuuje: Obchodní oddělení MZM, Zelný trh 6, 602 00 Brno. Publikace je možné prolistovat a zakoupit na e-shopu MZM.

  

• KARL KATHOLICKÝ (1839-1927) / Momentní fotograf (Helena Beránková). MZM 2014

• LIDOVÁ KULTURA V MUZEU. Sbírky Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. (Ed. Pechová Jarmila). MZM 2013

• MALOVANÉ VEJCE. O kraslicích v českých zemích (Eva Večerková). MZM 2013

• ERWIN RAUPP - MORAVSKÁ HELLAS 1904 / Mährisches Hellas 1904 / Moravian Hellas 1904  (Helena Beránková, Antonín Dufek, Andreas Krase, František Sysel), nakladatelství Studio JB. 2011
• EVROPSKÉ VÁNOCE V TRADICÍCH LIDOVÉ KULTURY (Večerková Eva, Frolcová Věra), nakladatelství Vyšehrad, 2010
• MALOVANÉ NEBE (Kalinová Alena), sbírka obrázků na skle, 2009
• JOSEF ŠÍMA (1859-1929). Kreslíř a fotograf (Beránková Helena), 2009
• HANÁK NA PACIFIKU - Zapomenutá osobnost Františka Pospíšila / A MAN FROM HANÁ ON THE PACIFIC COAST (Dvořáková Hana)
• SVĚT POD SKLEM. PODOBY VOSKU (Dvořáková Hana)
• KVĚTINY BÍLÉ PO CESTĚ… (Beránková Helena, Nováková Lenka), svatební oděv a svatební fotografie (1880-1970) ze sbírek Etnografického ústavu MZM
• NÁBYTEK V NÁRODOPISNÝCH SBÍRKÁCH MZM (Večerková Eva)
• LIDOVÝ NÁBYTEK NA MORAVĚ (Večerková Eva)
• KRASLICE VE SBÍRKÁCH MZM (Večerková Eva)
• ME TIBI DEDICO (Dvořáková Hana)
• THE STAR OF BETHLEHEM (Dvořáková Hana)
• FOLIA ETHNOGRAPHICA - odborný etnologický recenzovaný časopis, vychází 2x ročně. Periodikum je evidováno v mezinárodních bibliografických databázích ERIH (European Reference index for the Humanities), AIO (The Anthropological Index Online of the Royal Anthropological Institute) a GVK Gemeinsamer Verbundkatalog). Vydává: Moravské zemské muzeum, ISSN 0862-1209, registrováno na MK ČR E 1090