- Napsal: Martin Oliva
- ISBN: 978-80-7028-470-4
- Rozsah: 342
- Formát: 168×240 mm
- Vazba: V8
- Datum vydání: 2016
Původním impulzem vzniku této knihy byla výzva z Ústavu pro archeologii FF UK k sepsání skript pro studenty, stručně zachycujících poslední stav poznání jednotlivých epoch našeho pravěku. Po dvou letech od zadání se ukázalo, že skripta nevyjdou tiskem a budou jen vyvěšena na webových stránkách, a že i pro tento způsob prezentace je předložená (již i tak krácená) verze příliš dlouhá. Rozhodl jsem se tedy věcné údaje naopak rozšířit a místo diskuse se stávajícími názory předložit řadu úvah, jimiž bude možno diskusi aktualizovat. Ty pochopitelně mohou působit spíše neotřele a provokativně než podloženě a nezpochybnitelně, ale vždycky jsem se je snažil alespoň stručně doložit fakty a argumenty. Mohou tak představovat jeden z důvodů, proč by knihu měli číst nejen studenti, jimž byl text původně určen, ale i zasvěcení odborníci. Budou ovšem nuceni strpět (příp. přeskočit) pasáže, určené elementárnímu poučení studentů a laických zájemců. Týká se to hlavně úvodních kapitol o geologii pleistocénu a fyzickém vývoji člověka, podaných snad až příliš zjednodušujícím způsobem, tj. se zřetelem k nepříliš vyvinuté píli většiny studujících.
Zmíněné úvahy a staronové myšlenky byly do základní faktografie začleňovány na místech, jež se k tomu zdála nejvhodnější, a to tak, aby se nepřerušila plynulost výkladu. Ten potom ovšem nepostupuje podle jednotné osnovy, jak je obvyklé u převážně referativních textů různých kompendií učebnicového střihu. Závěr jsem koncipoval spíše esejisticky, samozřejmě s vědomím, že někoho přiměje k dalším úvahám a jiného pobouří nebo i znudí. Případný nesouhlas by však bylo vhodné doplnit nastíněním modelu, který se lépe vypořádává s fakty. Archeologie ovšem nepatří mezi disciplíny, v níž by se fakta důsledně domýšlela, ta nevyhovující se raději naopak důsledně zamlčují. Kromě jakéhosi ostychu archeologů (např. ve srovnání s přemýšlivějšími historiky) k tomu dnes vede i potřeba publikovat v impaktovaných časopisech, vyžadujících – alespoň od středoevropských autorů – značnou konformitu.
Při výběru citací z literatury jsem myslel hlavně na našeho domácího čtenáře, jakkoli i ten má dnes možnost opatřit si z různých serverů články v původní podobě. Z různých verzí domácí produkce je dávána přednost širšímu znění v našich časopisech a monografiích před výtahy, zasílanými ze scientometrických důvodů do zahraničních periodik. Některé poznatky zahraničních vědců jsem naopak necitoval z původních statí, ale ze zkrácených verzí v populárněji zaměřených časopisech.
Druhá část knihy – stručná encyklopedie našich lokalit předzemědělského pravěku – vznikla až nakonec, ale počtem stran přesto převážila nad částí výkladovou. Podobný slovník lokalit s aktualizovanými údaji v literatuře citelně chyběl a nenahradil ho ani pokus o sepsání tzv. Kompendia paleolitu Čech a Moravy (grant GAČR 403/03/0157), které přes snahy vedoucího projektu K. Valocha zůstalo nedokončeným torzem jak v části syntetické, tak hlavně soupisové. Zejména nesnáze s dokončením přehledu základních charakteristik lokalit ukázaly, že k zadání se napříště bude muset přistupovat výběrově, protože vytvoření úplného seznamu je úkolem zcela nekonečným a iluzorním. Jediným uveřejněným výstupem projektu bylo podrobné vylíčení dějin bádání z pera Karla SKLENÁŘE (2008), na něž tu můžeme odkázat a více se zde tímto tématem nezabývat.
Za spolupráci na ilustracích děkuji naší kresličce Tamaře Janků, za doplnění údajů o lokalitách Karlu Sklenářovi, Slavomilu Venclovi a Petru Šídovi, za upozornění na některé zajímavosti ze života neandertálců Petru Nerudovi a za úpravu do tisku Silvii Strakové.
