Geologicko-paleontologické oddělení

Adresa

Zelný trh 6
659 37 Brno

tel.: +420 533 435 222
e-mail: geologie@mzm.cz

Vedoucí oddělení

RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D.
kurátor paleontologické sbírky a sbírky výtvarných děl, populárně vědecká činnost
Vědecké zaměření: studium terciérní rybí fauny Západních Karpat, studium zkamenělin z hlediska jejich historického významu
tel.: +420 533 435 222
e-mail: rgregorova@mzm.cz

Zaměstnanci

  • Mgr. Jakub Březina, Ph.D. - kurátor paleontologické sbírky, spolupráce se školami a veřejností, populárně vědecká činnost
    Vědecké zaměření: vývoj chobotnatců střední Evropy a paleobiodiverzita neogenních obratlovců paratethydní oblasti
    tel.: +420 533 435 219, e-mail: jbrezina@mzm.cz
  • Mgr. Tomáš Turek - edukátor v kultuře, dokumentátor, populárně vědecká činnost, spolupráce se školami a veřejností
    Vědecké zaměření: studium paleoekologie měkkýší fauny terciéru Západních Karpat
    tel.: +420 533 435 221, e-mail: tturek@mzm.cz
  • Olga Zouharová - knihovník-dokumentátor
    tel.: +420 533 435 221, e-mail: ozouharova@mzm.cz

Charakteristika oddělení

Činnost oddělení zahrnuje výzkum a dokumentaci moravských paleontologických lokalit a správu rozsáhlých sbírek, které se staly základem vznikajícího Františkova muzea v roce 1817. Mezi těmi, kdo položili základní kameny sbírky, zaujímali přední místo příslušníci moravské aristokracie František Hugo Salm, hrabě Josef Auersperg a hrabě Antonín Bedřich Mitrovský. Za základ paleontologické sbírky Františkova muzea lze však pokládat rozsáhlou kolekci lékaře Ferdinanda Katholitzkého, kterou muzeum koupilo v roce 1889. Bohaté přírůstky úzce souvisely s geologickými a paleontologickými výzkumy konce 19. a počátku 20. století. Tehdy bylo Františkovo muzeum spojeno se jmény Jaroslava Jiljího Jahna, Antona Rzehaka, Alexandra Makowského a Josefa Vladimíra Procházky.

Fond geologicko-paleontologického oddělení dnes obsahuje vzorky z více než 1000 českých a moravských a z více než 850 zahraničních lokalit z oblasti zoopaleontologie, fytopaleontologie, mikropaleontologie. K nejvýznamnějším patří rozsáhlé kolekce prvohorních zkamenělin z Barrandienu, devonské fauny z Čelechovic a Moravského Krasu, karbonské flory Rosicko-oslavanské a Ostravsko-karvinské pánve, kolekce krytolebců a fosilních šlépějí z permu boskovické brázdy, druhohorních zkamenělin z Brna a Štramberku, třetihorních obratlovců i bezobratlých z oblasti Západních Karpat. Jedinečná je kolekce fosilních stop a třetihorních hlubinných ryb z karpatského flyše. Vedle trojrozměrného materiálu oddělení spravuje také významný archiv map a fotografií.

Paleontologické rekonstrukce Zdeňka Buriana. Oddělení spravuje zcela výjimečnou kolekci originálů paleontologických rekonstrukcí Zdeňka Buriana, který patří ke klíčovým světovým osobnostem v oblasti historie paleoartu.

V současné době probíhá intenzivní terénní výzkum v permských uloženinách boskovické brázdy se zaměřením na ichnodiverzitu raných čtvernožců.

Dlouhodobě také probíhají intenzivní výzkumy a dokumentace paleontologických nalezišť s cílem odhalit dosud málo známou biodiverzitu mořských a suchozemských čtvernožců na území Moravy a Čech.

Studium třetihorní rybí fauny oblasti Paratethys se zaměřením na moravské lokality. Analýza zástupců čeledí Trichiuridae, Echeneidae, Trachichthyidae, Leiognathidae. Korelace s geneticky příbuznými oblastmi Evropy (Slovensko, Polsko, Rumunsko, Francie, Německo).

Dokumentace fosilních rybích zubů rodu Scheenstia a žraločích zubů na uměleckých artefaktech v evropských sbírkách. Studium fosilních zubů na relikviáři sv. Maura, na cášské koruně Karla Velikého, ve sbírkách kabinetů kuriozit.

2024

Březina J., Chroust M., Szczygielski T., Hrazdil V. 2024: Miocene crocodylian and marine turtle from Kienberg: First record from the Moravian part of the Vienna Basin, Geologica Carpathica, 75 (5): 329–338. https://doi.org/10.31577/GeolCarp.2024.19

Růžena Gregorová, Dana Stehlíková 2024: The toad stone (Scheenstia tooth) on the reliquary of Saint Maurus at Bečov Castle (Czech Republic) and its signifikance. Revue de Paléobiologie, Genève 43 (1): 35-43-

Voigt S., Calábková G., Ploch I., Nosek V., Pawlak W., Raczyński P., Spindler F., Werneburg R. 2024: A diadectid skin impression and its implications for the evolutionary origin of epidermal scales. Biology Letters, 20: 20240041. https://doi.org/10.1098/rsbl.2024.0041
 

2023

Gregorová R. 2023: Isolated fish scales (Teleostei) from the Paleogene and Neogene sediments of the Central Paratethys (Czech Republic, Slovak Republic). Acta Musei Moraviae – Scientiae Geologicae, 108, 2, 283–308 (with Czech summary).

Calábková G., Ekrt B., Voigt S. 2023: Early Permian diadectomorph tetrapod footprints from the Bromacker locality (Thuringia, Germany) in the National Museum Prague. Fossil Imprint, 79(1):1–8 DOI 10.37520/fi.2023.001.

Calábková G., Madzia D., Nosek V., Ivanov M. 2023: Tracking ‘transitional’ diadectomorphs in the earliest Permian of equatorial Pangea. PeerJ 11:e16603 DOI 10.7717/peerj.16603

Calábková, G., Březina, J., Nosek, V., Madzia, D. 2023: Synapsid tracks with skin impressions illuminate the terrestrial tetrapod diversity in the earliest Permian of equatorial Pangea. Scientific Reports, 13, 1130. https://doi.org/10.1038/s41598-023-27939-z

Calábková, G., Chlachula, J., Ivanov, M., Hložková, M., Czerniawska, J., Vašinová-Galiová, M., Prokeš, L., Gadas P. 2023: Microbial degradation of Pleistocene permafrost-sealed fossil mammal remains. Quarternary Research, 1–23. https://doi.org/10.1017/qua.2022.28
 

2022

Gregorová, R., 2022: Toadstones and snake eyes from the Cabinet of Curiosities of the StrahovMonastery in Prague and from the former Imperial Collection in Vienna. Acta Musei Moraviae,Scientiae geologicae, 107 (2), 287–299. http://scigeo.actamm.cz/en/toadstones-and-snake-eyes-from-the-cabinet-of-curiosities-of-the-strahov-monastery-in-prague-and-from-the-former-imperial-collection-in-vienna/

Koenigswald, W., Březina, J., Werneburg, R., Göhlich, U.B. 2022: A partial skeleton of “Mammut” borsoni (Proboscidea, Mammalia) from the Pliocene of Kaltensundheim (Germany). Palaeontologia Electronica, 25 (1):a10. https://doi.org/10.26879/1188

Calábková, G., Březina, J., Madzia, D. 2022: Evidence of large terrestrial seymouriamorphs in the lowermost Permian of the Czech Republic. Papers in Palaeontology, 8 (2), e1428. https://doi.org/10.1002/spp2.1428

Calábková, G., Nosek, V. 2022: Stopy velkého čtvernožce permu boskovické brázdy. Sborník muzea Brněnska. Brno: Muzeum Brněnska, 1, 59–68. ISSN 2570-6349.

Březina, J., 2022: Výjimečný fosilní záznam střednomiocenních savců z lokality Czujanova pískovna (Mikulov, Česká republika). – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 107, 2, 255–267 http://scigeo.actamm.cz/en/exceptional-fossil-record-of-the-middle-miocene-mammals-from-the-czujans-sandpit-mikulov-czech-republic/
 

2021

Březina, J., Alba, D.M., Ivanov, M., Hanáček, M., Luján À.H. 2021: A middle Miocene vertebrate assemblage from the Czech part of the Vienna Basin: Implications for the paleoenvironments of the Central Paratethys. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 575, 110473. https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2021.110473
 

2020

Gregorová, R., Bohatý, M., Stehlíková, D., Duffin, Ch. 2020: “Crapaudine” (Scheenstia teeth) – the jewel of Kings. Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 105 (2), 277–294. http://scigeo.actamm.cz/en/crapaudine-scheenstia-teeth-the-jewel-of-kings/

Gregorová, R. 2020: Faunistické společenstvo kroměřížského souvrství na lokalitě Litenčice (karpatská předhlubeň, střední Morava). Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 27 (1-2), 45–53.  https://doi.org/10.5817/GVMS2020-13582

Březina, J., Ivanov, M., Madzia, D. 2020:Structural pattern in the tusks of the Miocene mammutid Zygolophodon turicensis and its utility in the taxonomy of elephantimorph proboscideans. Historical Biology, 33 (12), 3191-3201, https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1853720
 

2019

Březina, J., Luján, À.H., Calábková, G., Ivanov, M. 2019: Revize historického nálezu obří želvy z brněnských písků (střední miocén, spodní baden). Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 104 (1), 113–128. http://scigeo.actamm.cz/cs/revize-historickeho-nalezu-obri-zelvy-z-brnenskych-pisku-stredni-miocen-spodni-baden/

Březina, J. 2019: Neogenní savci z okolí Mikulova. – Acta Musei Moraviae, Scientiae Geologicae, 104 (2), 217–239. http://scigeo.actamm.cz/cs/neogenni-savci-z-okoli-mikulova/
 

2018

Madzia, D., Březina, J., Calábková G. 2018: Oxfordští pliosauři severní Tethydy v kontextu fylogeneze kladu Thalassophonea. Acta Musei Moraviae, Scientae Geologicae, 103, 87-97. http://scigeo.actamm.cz/cs/oxfordsti-pliosauri-severni-tethydy-v-kontextu-fylogeneze-kladu-thalassophonea/
 

2016

Cappetta, H., Gregorová, R., Adnet, S. 2016: New selachian assemblages from the Oligocene of Moravia (Czech Republic). Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie – Abhandlungen, 280 (3), 259 – 284, https://doi.org/10.1127/njgpa/2016/0579

Micklich, N., Gregorová, R., Bannikov, A.F., Baciu D-R., Grădianu, I., Carnevale, G. 2016: Oligoremora rhenana n. g. n. sp., a new echeneid fish (Percomorpha, Echeneoidei) from the Oligocene of the Grube Unterfeld (“Frauenweiler”) clay pit. PalZ, 90, 561–592. https://doi.org/10.1007/s12542-016-0303-y
 

Populárně naučná literatura

Gregorová, R. 2013: Tajemné moře v Karpatech. Moravské zemské muzeum Brno. 160s. ISBN 978-80-7028-418-6.

Gregorová, R. 2006: Příběh zkamenělin. Moravské zemské muzeum Brno. 125s. ISBN 80-7028-300-9. 

  • Poslední moře na Moravě obývali krokodýli a mořské želvy
    Další paleontologický objev z Moravy, tentokrát z pozdních třetihor. První důkazy o tom, že poslední moře na Moravě obývali krokodýli a mořské želvy, objevili pracovníci Moravského zemského muzea a potvrdili kolegové z Polské akademie věd. Důkazem je krokodýlí zub a stehenní kost želvy, které byly nalezeny na známé paleontologické lokalitě Kienberg u Mikulova. Tyto nálezy jsou na této lokalitě ojedinělé a dokládají bohatou diverzitu mořských ekosystémů na Moravě před 14 miliony let. Nová studie byla publikována v časopise Geologica Carpathica ve spolupráci s kolegy z Polské akademie věd. Více zde.
     
  • Paleontologové z MZM se vydali po stopách prvohorním synapsidů, článek vyšel v časopise Scientific Reports
    Další významný paleontologický objev z Moravy! Tentokrát na stopě našim prvohorním předkům - synapsidům, jež vládli souším boskovické brázdy před 300 miliony lety (spodní perm). Kosterní pozůstatky čistě suchozemských obratlovců jsou z permu ČR extrémně vzácné, a proto nalezené stopy poprvé odhalují existující rozmanitost suchozemských čtvernožců na našem území v pozdních prvohorách. Jedna z popisovaných stop má navíc zachované vzácné otisky kůže. Terénní výzkum také odhalil vrstvu s více než 20 stopami synapsidů, vedle kterých spočívají stopy potenciální kořisti z řad býložravých diadektidů. Právě tento nález inspiroval scénu na rekonstrukci, která vznikla ve spolupráci s paleoilustrátorem Petrem Modlitbou. Více zde.
     
  • 300 milionů let staré otisky šupin
    V roce 2020 našla paleontoložka MZM Gabriela Calábková na mezinárodním terénním výzkumu v Polsku vzácný otisk rohovitých šupin. Tento otisk pochází nejpravděpodobněji ze spodní části ocasu zvířete, které za sebou zanechalo také své šlépěje. Jde o šlépěje prvohorního diadektida. Pokryv těla těchto prvních suchozemských vegetariánů byl donedávna jen předmětem diskuze. Jedná se tak o jeden z dosud nejstarších otisků rohovitých (epidermálních) šupin. Více zde.
KONTAKTE
DIENSTLEISTUNGEN
WISSENSCHAFT UND FORSCHUNG
ÜBER UNS