|
|
|
Neandertálci
z Bojnic v časoprostorovém kontextu střední Evropy
|
|
2009-2011
|
|
Shrnutí stavu poznání Mezi klíčové problémy paleolitického evropského bádání patří projevy chování neandertálské populace v Evropě. Vědecky provokativní je zejména fakt, že nám jsou tito lidé vývojově nejbližší. Genetické studie sice naznačují, že anatomicky moderní lidé evolučně nenavazují na evropské neandertálce, ale přesto, anebo právě proto, neustále srovnáváme "neandertálskou kulturu" s tou "naší". To vede k intenzivnímu zájmu o středopaleolitické nálezy, protože jenom detailním studiem dílčích problémů můžeme aspoň rámcově naznačit, jak vypadal ekonomický, sociální i neutilitární život původních obyvatel Evropy (nejnověji Demarsin - Otte 2006). Bohužel všechny velké lokality s komplexními projevy neandertálského života jsou již dosti detailně prozkoumány a těžko lze v jejich kontextu očekávat nějaké překvapivé objevy. Stále častěji se ale ukazuje, že nově koncipované výzkumy či zpracování dosud nepublikovaných materiálů přináší cenné poznatky, které vyvolávají otázky spojené zejména s možným symbolickým myšlením neandertálců (Bednarik 2006; Bernaldo de Quirós 2006; Maíllo Fernández - Cabrera-Valdés - Bernaldo de Quirós 2004; Marquet - Lorblanchet 2003). Za velmi efektivní nástroj se považuje i srovnávání jednotlivých lokalit mezi sebou, neboť takto můžeme nalézt společné nebo naprosto rozdílné projevy chování v různých regionech, což nám může pomoci při stanovení podílu okolních vlivů a kulturních tradic na formování archeologické kultury. Řadu významných evropských paleolitických lokalit můžeme najít na Slovensku. Většina známých středopaleolitických lokalit byla již v minulosti zkoumána, ale málo která se dočkala aspoň průměrného publikování výsledků, případně moderního technologického a tafonomického zpracování. Výjimku v tomto směru tvoří středopaleolitické travertinové lokality, z nichž většina je přehodnocena v moderně koncipovaných studiích a monografiích (Kaminská et al. 2000; Kaminská 2005). Za jednu z klíčových oblastí Slovenska musíme považovat okolí Bojnic. Na katastru města se nacházejí 2 důležité středopaleolitické lokality Bojnice I - Prepoštská jaskyňa a Bojnice III - hradní příkop. Obě polohy na sebe navzájem navazují, takže vytvářejí stratigrafický sled, který je srovnatelný např. s jeskyní Kůlnou. Už při zběžném ohledání dochovaných nálezů je zřejmé, že se jedná o jednu z nejdůležitějších středoevropských neandertálských lokalit, která však dosud nebyla řádně analyzována a publikována. Vhodné sedimentační podmínky umožnily dochování organického materiálu, který významnou měrou přispěje k interdisciplinárnímu zpracování tématu a vhodně doplní archeologickou část analýz. Význam paleolitických lokalit je často výrazně podtržen srovnáním s dalšími podobnými lokalitami, takže lze následně verifikovat získané poznatky a vytvořené teorie. Jednou z nejvýznamnějších lokalit ve střední Evropě je jeskyně Kůlna v Moravském krasu, ktposkytla v rámci interdisciplinárně koncipovaného výzkumu komplexní stratigrafii, dokládající existenci neandertálců na Moravě a vývoj jejich "kultury" od začátku poslední doby ledové až do období na poč. würmského interpleniglaciálu (monograficky Valoch 1988). Zájem o tuto lokalitu prakticky neklesá, ale její informační potenciál je již dosti vyčerpaný. Vedle monografického zpracování výzkumu z let 1961-1976, technologického a prostorového hodnocení středopaleolitických nálezů (Neruda 2003), je k dispozici i řada dílčích studií, často zahraniční provenience (Boëda 1993, 1995; Moncel - Neruda 2000; Neruda 2004; Tostevin 2000; Patou-Mathis et al. 2005). Nejnovější pokus o využití dosud nepříliš zkoumaného materiálu z jeskyně Kůlny je spojený s řešením grantového projektu "Neandertálci a úprava kostí - interdisciplinární analýza a kulturní důsledky" (GAČR 404/07/0856). Jeho výsledkem má být rozlišení řezů od možných rytin se symbolickým významem, případně stanovení míry standardizace ve využití organického materiálu. Vzhledem k dochovanému osteologickému materiálu na bojnických lokalitách lze očekávat provázání výsledků z několika badatelských aktivit. Cíl grantového projektu Cílem grantového projektu je primární interdisciplinární zpracování nálezů z obou bojnických lokalit se zaměřením na problematiku kamenné štípané industrie. Rekonstrukce chování neandertálců v okolí Bojnic bude konfrontována s jinými slovenskými lokalitami (např. Horka- Ondrej), ale především pak s jeskyní Kůlnou, u které plánujeme dokončení technologických analýz v sektorech, které dosud nebyly zpracovány. Získané výsledky budou zařazeny do struktury středopaleolitického osídlení Evropy srovnáním s jinými lokalitami, které sice nemají tak komplexní stratigrafický sled, ale které přinesly zajímavé poznatky či nálezy spojené s projevy neandertálského života (např. Bisnik v Polsku, Tata v Maďarsku). Koncepční a metodické postupy Celková koncepce řešení by byla založena na srovnání výsledků analýz jednotlivých projevů neandertálského chování na obou lokalitách. Vzhledem k pokročilému zpracování materiálů z jeskyně Kůlny by se hlavní pozornost zaměřila zpočátku na analýzu archeologických a paleontologickým materiálů z Bojnických lokalit. Současný stav sbírky si vyžádá kritickou revizi a konfrontaci s dochovanou dokumentací a nálezovými deníky. Bude nezbytné kodifikovat stratigrafickou situaci na obou lokalitách a přiřadit jednotlivým archeologickým horizontům konkrétní nálezy. Následně zpracujeme archeologický inventář podle metodologického postupu, uplatňovaného pro artefakty z jeskyně Kůlny (Neruda 2000; 2001a, b; 2003; 2005). Jeho součástí je technologická analýza atributů na povrchu artefatků podle evropského standardu (srovn. např. Moncel 1998a, b; Moncel - Neruda 2000; Peresani 1998, 2003 aj.). Výsledkem této analýzy bude rekonstrukce operačního nebo operačních schémat, které neandertálci využívali při výrobě kamenných nástrojů. Tato analýza bude následně propojena s petrografickým určením použitých surovin a s typologickou analýzou. Zvířecí osteologický materiál bude revidován s cílem získat nové poznatky o manipulaci s organickým materiálem se zaměřením na antropické zásahy. V tomto směru počítáme prozatím pouze s předběžným vyhodnocením, které by mělo ukázat informační potenciál dochovaného materiálu. Takto koncipované studie jsou časově náročné a vyžádaly by si zajisté samostatné grantové podpory. Korelace získaných poznatků s předcházejícími analýzami umožní následně definovat ekonomické strategie neandertálců v okolí Bojnic v časovém horizontu OIS 5e-3. Výsledky chceme doplnit o rekonstrukci ekosystému na základě přírodovědných analýz dochovaných materiálů, zejména molusků a uhlíků. Vzájemnou korelaci mám snad umožní nová absolutní data, která chceme získat z uhlíků, kostí nebo z přepálených artefaktů. Druhá část řešení bude srovnávat získané výsledky s poznatky z jeskyně Kůlny. Paralelně se zpracováním nálezů z Bojnic bude probíhat techno-typologická analýza štípané industrie z těch sektorů, které nebyly dosud zpracovány (E - H). Prozatím provedené analýzy naznačují možnost rekonstrukce operačních schémat i za pomocí skládanek štípané industrie. Nadějně se v tomto směru jeví zejména komplexní struktura na rozhraní sektorů C a D1. Získané poznatky budeme mezi oběma regiony korelovat a porovnávat míru podobností a rozdílů v chování obou neandertálských populací s cílem určit vlivy okolního prostředí a socio-kulturních tradic. Takové srovnání informací z bojnických lokalit s jeskyní Kůlnou je možné a žádoucí z několika důvodů. Z metodologického hlediska je jistě zajímavé, že podmínky, které vstupují do analýz, jsou v obou regionech podobné. Obě území se nacházejí poněkud stranou velkých řek, a tudíž i stranou tradičních komunikačních tepen. Z předběžných informací vyplývá, že ekonomie zpracování surovin je založena na využití velkého množství různých hornin z různě velkých vzdáleností. U obou sídelních jednotek máme tedy srovnatelné podmínky co do různosti hornin, různě vzdálených distribučních přímek i různé kvality hornin, přičemž nedominuje žádná kvalitní surovina typu pazourek apod. Právě to slibuje zajímavé výsledky při definici distribučních modelů, které nám umožňují nahlédnout do problematiky ekonomického chování neandertálců. Z metodologického hlediska je neméně důležitý i fakt, že na obou lokalitách je možné srovnávat vývoj chování neandertálců v čase (superpozice archeologických vrstev), neboť časové úseky, které reprezentují sekvence z jeskyně Kůlny a bojnických lokalit jsou navzájem korelovatelné. V prostoru střední Evropy bychom obtížně hledali podobné vstupní podmínky. Zdůvodnění potřebnosti řešení Význam tohoto grantového projektu můžeme spatřovat v několika provázaných aspektech. Jak jsme se již zmínili, nový posun v paleolitickém bádání můžeme očekávat zejména od zpracování nových nebo dosud nepublikovaných artefaktů a informací. Bojnické lokality v tomto směru slibují nejedno překvapení. Vzhledem ke komplexnosti stratigrafie se mohou zařadit mezi přední evropské lokality. Díky nim může vystoupit opět do popředí klíčová lokalita středoevropského paleolitu, kterou je jeskyně Kůlna na Moravě. Srovnání této stanice se slovenskými lokalitami jistě přinese nové poznatky o neandertálském člověku a jeho chování. Bez významu není ani možné provázání s dalším grantovým projektem, v jehož rámci probíhá studium osteologického materiálu z Kůlny s cílem nalézt doklady standardizace a projevy symbolického myšlení. Metodologické postupy, které uplatňujeme při studiu zvířecích kostí můžeme aplikovat i na materiály ze Slovenska, kde v současné době nejsou specialisté na mikroskopickou analýzu stop na povrchu kostí. Zdá se, že v současné době je ideální situace navázat na předcházející období spolupráce českých a slovenských odborníků a pracovišť. Tak komplexní problém jako je výzkum neandertálského chování na velkých stanicích vyžaduje interdisciplinární a internacionální přístup, který je někdy nepříznivě ovlivněn existencí státních hranic. V případě tohoto grantového projektu bychom mohli využít všech výhod, které spolupráce českých a slovenských specialistů skýtá (specializace, kooperace, sdílení technických prostředků, možnosti ubytování apod.). Neméně důležitý je i fakt, že zpracování nálezů místními specialisty umožňuje větší pracovní nasazení. Časový faktor mnohdy nepříznivě ovlivňuje studium materiálu, zejména pak v případě odborníků ze západní Evropy. Předběžně víme, že bude zapotřebí analyzovat 13 000 ks štípané industrie, což si vyžádá dlouhodobější studium, které v rámci tohoto grantu můžeme zabezpečit. Navrhovaný grantový projekt slibuje značné možnosti v posunu bádání o středním paleolitu a v případě absolutního datování archeologických horizontů lze očekávat intenzívní zájem o obě lokality ze strany západoevropských a amerických odborníků.
|
