Neandertálská „kultura“ je již po dlouhou dobu intenzívně zkoumaná badateli z celého světa zejména pro svoji komplexnost a v nemalé míře i proto, že tvoří kontrast ke kulturním projevům anatomicky moderního člověka. Stále je diskutovaná otázka, zda se neandertálci podíleli na vývoji Homo sapiens sapiens, či nikoli. Genetické studie stále zřetelněji ukazují, že anatomicky moderní člověk tvoří samostatnou vývojovou větev, která byla biologicky úspěšnější. Nicméně je zajímavé, jak dlouhou dobu koexistovaly obě zmíněné populace vedle sebe, přičemž materiální kultura byla naprosto totožná. Je totiž prakticky nemožné odlišit nástroje a technologii z jeskyní s nálezy anatomicky moderních lidí od těch, které byly produkovány neandertálci (např. Orschied – Weniger 2000; Kozlowski 2000; Zilhao - d'Errico eds. 2003)

Výzkum středního paleolitu se těšil nemalé pozornosti i na našem území. Díky erudici našich badatelů jsme byli dokonce mezi těmi, kteří prosazovali uznání existence neandertálců jako samostatného druhu (Maška 1885). Výzkumy v jeskyni šipce, Čertově díře nebo švédově stolu jsou z dnešního hlediska již zastaralé, ale sehrály svou důležitou historickou roli (Maška 1984, 1986a,b, 1988a,b; Klíma 1962). Naprosto výjimečné postavení má na evropském kontinentu jeskyně Kůlna v Moravském krasu (Valoch 1988; Valoch et al. 1969). Její význam spočívá nejen ve velkém množství nalezeného archeologického a paleontologického materiálu, ale zejména pak v kvalitně dokumentované stratigrafické sekvenci, která umožňuje sledovat trendy v chování neandertálců v čase od konce risského glaciálu do počátku würmského interpleniglaciálu. V současné době není v prostoru České republiky známa lokalita se srovnatelnými podmínkami.

Vzhledem k významu lokality je archeologický materiál podrobně zpracován nejen našimi, ale i zahraničními badateli (K. Valoch 1984, 1988a,b; P. Neruda 2000, 2001a,b, 2003; E. Boeda 1985, M.-H. Moncel - Neruda P. 2000, G. Tostevin 2000). Dosti podrobně jsou zpracovány distribuční modely surovin, technologické postupy výroby i typologická skladby. Poněkud hůře jsme ale na tom s tafonomickými analýzami osteologického materiálu a výzkumem možných neutilitárních praktik neandertálců. Prozatím byly provedeny pouze druhové soupisy, někdy doplněné o kvantifikaci minimálního počtu jedinců (Musil in Valoch et al 1969; Zelinková 1998). Částečné zpracování osteologického materiálu se zaměřením na lov fauny pocházejí od zahraničních kolegů (Patou-Mathis et al. 2005). Značný informační potenciál s interdisciplinárním dosahem v sobě skrývá zejména fragmentovaný osteologický zvířecí materiál, který vykazuje stopy manipulace člověkem. Na jejich existenci poukazoval již vedoucí výzkumu K. Valoch (1980), ale do dnešních dnů nebyl tento materiál seriózně a úplně vyhodnocen, zejména proto, že se jedná o časově náročnou práci, která vyžaduje interdisciplinární přístup. V případě zahraničních odborníků je problém zejména časový, neboť je obtížné věnovat se dlouhodobě zpracování celého souboru tříštěných a porytých kostí. Na druhou stranu chyběl u nás odborník, který by fundovaně vyhodnotil řezy a rýhy na kostech a ve spolupráci s paleontologem vyhodnotil i jejich vazbu na určitý zvířecí druh a část těla.

Význam informačního potenciálu, který se skrývá ve zvířecím osteologickém materiálu, zřetelně ukazují interdisciplinární práce (Brugal J.-P. – Meignen L. – Patou-Mathis M. 1998; CONNARD N. J. – PRINDIVILLE T. J. – ADLER D.S. 1998), které ho analyzují z různých hledisek, často právě se zaměřením na znaky antropické manipulace. Postupně se ukázalo, že neandertálci nevyužívali kosti pouze jako zdroj tuku nebo stavební články obydlí, ale používali ho i jako výrobních prostředků, např. v podobě kostěných retušérů (Martin 1907/10; Patou-Mathis 2002; Auguste 2002) nebo možná dokonce i jako prostředku možného estetického vyjádření (Valoch 1996, 1997; Marquet – Lorblanchet 2003). Ukazuje se, že mentální potenciál neandertálců byl vyšší, než jsme si možná ochotni připustit. Jeho úroveň je ale obtížně rekonstruovatelná a vyžaduje interdisciplinární přístup, ve kterém právě zvířecí osteologický materiál, manipulovaný člověkem, sehrává jednu z nejdůležitějších rolí. Takové informace jsou dnes preferované ve výzkumu již zmíněné koexistence neandertálců a anatomicky moderních lidí a v hledání odpovědí, proč jedna populace zanikla a druhá se stala mnohem úspěšnější. V evropském kontextu jsou mezi sebou nejčastěji srovnávány chatelperronien a aurignacien, přičemž důležitým kritérem je právě využití organického materiálu (nejnověji sborník Zilhao-d'Errico eds. 2003). Materiál z jeskyně Kůlny se může stát cenným příspěvkem do probíhající diskuze, zvláště, když je možné zjištěné poznatky korelovat v dlouhém časovém úseku a když se navíc objevují indicie, které naznačují složitý vývoj v prostoru střední Evropy (podíl micoquienu na vývoji szeletienu, přežívání neandertálské populace, pronikání aurignacienu apod.).

Cíl grantového projektu

Grantový projekt je tedy zaměřen na výzkum tříštěného zvířecího kosterního materiálu, který vykazuje stopy antropické činnosti. Analyzován bude zejména materiál z taubachienského souvrství 11 a dále pak zvířecí kosti z micoquienských vrstev 7c, 7a, 6a. V obou komplexech je velké množství materiálu, který ze statistického hlediska tvoří signifikantní soubory. Bude jistě zajímavé určit zejména strukturální rozdíly mezi oběmi kulturami, stejně jako definovat vývojové tendence v rámci micoquienu.

V současné době je vyčleněn soubor 3700 ks kostí, které vykazují znaky záměrné manipulace. Většina kostí má dochované nálezové informace, které se dají podle nálezových deníků revidovat.

Koncepční a metodické postupy

Zhodnocení tohoto materiálu by mělo probíhat ve třech rovinách, reprezentujících jednotlivé vědní obory a reflektující základní metodologické požadavky na kritickou analýzu.

Základním kritériem ovlivňující skladbu souboru a vyhodnocené výsledky je stanovení podílu šelem na vzniku akumulací kostí a vyčlenění pseudoartefaktů, tj. předmětů vykazujících znaky manipulace, které ale nejsou výsledkem lidské činnosti (k problematice srov. sborník viz Gaudzinski - Turner 1999; West 2001, Villa - Bartram 1996). Jedině cílený tafonomický rozbor může vyčlenit soubor artefaktů se stopami antropické manipulace manipulace (D'Errico - Villa, 1997) a pouze na něm můžeme vyhodnocovat antropické zásahy (D'Errico - Giacobini, 1988; D'Errico - Laroulandie, 2000) jako jsou řezy a rýhy na kostech a hledat jejich opakování jako doklad určité činnosti. Na jejich základě můžeme vydělit utilitárních a neutilitárních praktiky na bázi kulturní antropologie. Tyto informace mohou tvořit srovnávací základ jak pro studium ekonomického i neutilitárního chování neandertálců a v obecnější rovině i k určení jejich mentálních schopností.

Z metodologického hlediska je výhodné eliminovat chyby vzniklé špatnou interpretací některých znaků, srovnáním vytvořených modelů mezi sebou v rámci jedné "kultury" i mezi kulturami, zejména časově odlišnými (taubachien, micoquien). V tomto směru představují nálezy z jeskyně Kůlny mimořádně vhodný materiál.

V rámci archeologické části, vedené navrhovatelem projektu Mg.r. Petrem Nerudou, Ph.D., by po revizi jednotlivých předmětů podle nálezových deníků následovala analýza prostorového rozložení zkoumaného osteologického materiálu a jeho korelace s dalšími prostorovými strukturami, jako např. ohništi nebo objekty na výrobu kamenné štípané industrie. Řada kostí vykazuje stopy po jejich použití jako retušérů a tudíž by se dala očekávat jejich korelace s výrobními objekty.

Osteologická část, vedená Mgr. Gabrielou Dreslerovou, bude zaměřená na tafonomickou analýzu zkoumaného souboru zvířecího osteologického materiálu. Bude nezbytné co nejpřesněji určit druhovou skladbu, část těla, ze kterého zlomek pochází, a způsoby jeho fragmentarizace. Určité trendy v chování neandertálců naznačují zejména procesy specializace a standardizace v micoquienu a bylo by jistě zajímavé, zda se podobné jevy vyskytují i v oblasti zpracování osteologického materiálu.

Analýzou pracovních stop se bude zabývat Mgr. Martina Galetová, Ph.D., která se podobné problematice pro období magdalénienu věnovala v rámci svého doktorandského studia u F. d'Erricca ve Francii. Jejím úkolem by bylo zejména rozlišení řezů od záměrně provedených rýh, které by mohly naznačovat neutilitární praktiky. Podobnou problematiku řeší v současné době F. d´Erricco pro jihoafrickou lokalitu Blombos Cave, která je ale spojována s anatomicky moderním sapientem (Henshilwood et al. 2004; Henshilwood and Marean, 2003). Výsledky z jeskyně Kůlny by byly ve srovnání s podobnými lokalitami rozhodně zajímavé.

Syntetická část práce zhodnotí výsledky všech tří disciplín a pokusila se najít podobné či rozdílné rysy v jednotlivých časově-kulturních horizontech. Již dopředu lze předpokládat, že zajímavé srovnání přinese analýza materiálu ze souvrství 11 a micoquienského souvrství 7c-6a. Získané výsledky budou jistě přínosné i pro řešení celé řady dalších, strukturálně propojených otázek jako jsou ekonomie nakládání se surovinami, problematika specializace, mobility populace, rekonstrukce prostorových struktur v jeskyni apod.

Průběh řešení

Řešení grantového projektu je rozdělené do tří let. V průběhu prvních dvou let bude probíhat analýza materiálu. Bude probíhat v třech paralelních rovinách, které budou na sebe navazovat. V rámci optimalizace práce bude nezbytné analyzovat materiál po skupinách předmětů cca o 50 ks. Tím se umožní paralelní práce všech tří zainteresovaných odborníků. Nejprve proběhne revize nálezových informací a vyhodnocení polohy nálezu, která bude uvedena do relační počítačové databáze.

Na archeologickou část bude navazovat paleontologický rozbor se zaměřením na otázky tafonomie. V jeho rámci by mělo proběhnout druhové určení, specifikace části těla, ze které kost pochází, způsob fragmentace a rozměr.

Třetím úkolem bude analýza řezů a rýh pomocí mikroskopu. Cílem bude vyčlenění antropických zásahů na kosti a rozlišení náhodných řezů od záměrně udělaných rýh, případně analýza jejich vzoru.

První dva roky by tedy byly věnované analýze materiálu, přičemž předpokládaný objem práce je 1800 ks kostí za rok. Třetí rok by sloužil k dokončení analýz, pořízení obrazové a fotografické dokumentace, vyhodnocení získaných výsledků a přípravě rukopisu.

Zdůvodnění potřebnosti řešení

Problematika řešená navrhovaným projektem zcela zapadá do hlavních trendů výzkumu paleolitu ve světě. Prozatím však nebyla pro období středního paleolitu na Moravě dostatečně důsledně analyzovaná, ač její význam byl badateli dostatečně popsán. Abychom se i v této otázce mohli fundovaně zapojit do diskuse na základě vlastních zdrojů, je potřeba využít vhodné situace, která vyplývá z existence evidované sbírky, časově dosti přesně definované, a z možnosti interdisciplinární spolupráce 3 specialistů. Důležitou roli sehrává i fakt, že sestavený tým umožňuje práci na jednom pracovišti a značně se omezí manipulace s materiálem jako negativním faktorem ohrožujícím sbírkové předměty.

Připravenost pracoviště

Hlavním pracovištěm, na kterém by se grantový projekt zpracoval, bude ústav Anthropos. Soubor zvířecího osteologického materiálu je uložen v jeho sbírkách, a tudíž je manipulace s ním administrativně jednodušší. Značnou výhodou z hlediska finančních nároků na grantový projekt je skutečnost, že dva ze tří zainteresovaných specialistů jsou stálými zaměstnanci ústavu Anthropos Moravského zemského muzea (P. Neruda, G. Dreslerová). Značnou výhodou pro tafonomickou část grantového projektu je existence rozsáhlé srovnávací sbírky osteologického materiálu, takže se tím usnadňuje kvalitní determinace fragmentovaného materiálu, která je jinak nesmírně náročná. Rovněž technická vybavenost pracoviště je na solidní úrovni. Můžeme využít stávající výpočetní techniku, možnosti zhotovování digitální fotografie za pomocí binokulární lupy Nikon, která byla zakoupena v rámci jiného grantového projektu. Předpokládáme pouze dokoupení předsádkové čočky pro dosažení většího zvětšení, případně manipulačního stolku pro mikroposun, který je nezbytný pro jemnou manipulaci s předmětem při mikroskopování i fotografování objektu.

V případě potřeby dokonalejšího mikroskopu počítáme s využitím externích prostředků v rámci přírodovědecké fakulty, neboť by jeho zakoupení značně navýšilo požadované finanční prostředky a z dlouhodobého hlediska by existence takového zařízení na nespecializovaném pracovišti nebyla rentabilní.

Předpokládané výstupy

Předpokládaným výstupem bude rukopis, shrnující zjištěné poznatky. Podle rozsahu bude nutné uvážit, zda ho publikovat formou článku v periodiku nebo monograficky. Zároveň počítáme s dílčími články a s prezentacemi na vědeckých konferencích. Vzhledem ke středoevropskému prostoru, do kterého lokalita spadá předpokládáme účast na každoroční konferenci Hugo Obermaier Gesselschaft v Kolíně n. Rýnem.

Dalším výstupem bude detailně zpracovaná část sbírky, zapsaná do programu DEMUS a CES.

Význam projektu

Interdisciplinární analýza zvířecího osteologického materiálu z jeskyně Kůlny by představovala další důležitý počin ve zpracování nálezů z významné středopaleolitické lokality v prostoru střední Evropy. Poslední zpracování výše zmíněných vrstev taubachienu a micoquienu (Neruda 2003) ukázala, že právě otázky spojené s využitím organického materiálu jsou stále otevřené a že je tedy obtížné řešit některé klíčové problémy, které mají následně vztah k řadě dílčích analýz a teorií. Výsledky grantového projektu by mohly přispět k řešení otázek prostorového členění jeskyně, ekonomie lovu zvěře, vzniku kostěné industrie jako důležitého mladopaleolitického fenoménu, neutilitárních praktik neandertálců apod. Výsledky, prezentované ať již formou monografie, tak i formou přednášek na mezinárodních konferencích by mohly být důležitým podílem naší země v mezinárodní archeologické či kulturně antropologické diskuze.

AUGUSTE P (2002) Fiche d´éclats diaphysaires du Paléolithique moyer: Biache-Saint-Vaast (Pas-de-Calais) et Kulna (Moravie, République tchèque). In M Patou-Mathis (ed.): Industrie de l´os préhistorique. Cahier X. Compresseur, percuteurs, retouchoirs, pp. 39-57.

BOËDA E. 1995: Caractéristiques techniques des chaines operatoires lithiques des niveaux micoquiens de Külna (Tchecoslovaquie). In: Les industries à pointes foliacées d´Europe Centrale, PALEO – Supplément, Nº 1, Actes du Colloque de MISKOLC – Juin, 57-72.

BRUGAL J.-P. – MEIGNEN L. – PATOU-MATHIS M. 1998: économie préhistorique: les comportements de subsistance au Paléolithique. XVIIIe Rencontres Internationales d´Archéologie et d´Histoire d´Antibes. éditions APDCA, Sophia Antipolis. 73-83.

CONNARD N. J. – PRINDIVILLE T. J. – ADLER D.S. 1998: Refitting Bones and Stones as a Means of Reconstructing Middle Paleolithic Subsistence in the Rhineland. In: Brugal J.-P. – Meignen L. – Patou-Mathis M. eds.: économie préhistorique: les comportements de subsistance au Paléolithique. XVIIIe Rencontres Internationales d´Archéologie et d´Histoire d´Antibes. éditions APDCA, Sophia Antipolis. 273-290.

D'ERRICO F, AND GIACOBINI G (1988) L'apport des études de surface pour l'interpretation des modification sur l'os au paléolithique moyen: L'Homme de Néanderthal, La technique. Liège, pp. 39-47.

d´ERRICO F. – HENSHILWOOD Ch. – NILSEN P. 2001: An engraved bone fragment from c. 70,000-year-old Middle Stone Age levels at Blombos Cave, South Africa: implications for the origins of symbolism and language. Antiquity, 75, 309-318.

D'ERRICO F, AND LAROULANDIE V (2000) Bone technology at the middle-upper palaeolithic transition. The Case of the worked bones from Buran-Kaya III level C (Crimea, Ukraine): Orschiedt Jorg, Weniger G. –Ch. (éd.): Neanderthals and Modern Humans-Discussing the Transition.: Neandertal Museum, pp. 322.

GAUDZINSKI S. - TURNER E. 1999: The role of early humans in the acculmulation of European Lower and Middle Palaeolithic bone assemblages: An Introduction. Römisch-Germanisches Zentralmuseum Monographien, Band 42, Mainz.

HENSHILWOOD C, D´ERRICO F, VANHAEREN M, VAN NIEKERK K, and JACOBS Z (2004) Middle Stone Age Shell Beads from South Africa. Science XXX.

HENSHILWOOD C, and MAREAN W C (2003) The Origin of Modern Human Behavior: Critique of the Models and Theit Test Implication. Current Anthropology 44:627-651.

KLíMA B. 1962: Die Erforschung der Höhle švédův stůl 1953-1955. Anthropos č. 13 (N.S. 5). Brno.

KOZLOWSKI J. K. 2000: The Problem of Cultural Continuity between Middle and the Upper Paleolithic in Central and Eastern Europe. In: Bar-Yosef O. – Pilbeam D. eds.: The Geography of Neandertals and Modern Humans in Europe and the Greater Mediterranean, Peabody Museum Bulletin 8. Harvard University, 77-105.

MARQUET J.-C. – LORBLANCHET M. 2003: A Neanderthal face? The proto-figurine from La Roche-Cotard, Langeais Indre-et-Loire, France), Antiquity; Dec 2003; 77, 298; Academic Research Library, 661-670

MARTIN D. 1907-1910: Recherches sur l´évolution du Moustérien dans le Gisement de la Quina (Charente). Premier volume. Industrie Osseuse. Paris.

MAšKA K. J. 1884: Pravěké nálezy ve štramberka. ČVMSO I, 15-22, 64-69.

MAšKA K. J. 1885: Čelist předpotopního člověka nalezená v šipce u štramberka. ČVMSO II, 27-35.

MAšKA K. J. 1886a: Pravěké nálezy ve štramberka. ČVMSO III, 57-65, 119-123, 163-174.

MAšKA K. J. 1886b: Der diluviale Mensch in Mähren. Ein Beitrag zur Urgeschichte Mährens. Programm der mähr. Landes-Oberrrealschule in Neutitschein. Neutitschein.

MAšKA K. J. 1888a: Nové výzkumy v jeskyních štramberských. ČVMSO V, 121-124.

MAšKA K. J. 1988b: O kostěných výrobcích diluviálních z jeskyň štramberských. ČVMSO V, 88-89.

MONCEL M.-H. – NERUDA P. 2000: The Kůlna Level 11: some observations on the debitage rules and aims. The originality of a middle Palaeolithic Microlithic Assemblage (Kůlna cave, Czech Republic). Anthropologie XXXVIII/3, 219-248.

NERUDA P. 2000: The Cultural Significance of the Bifacial Retouch. The Transition From the Middle to Upper Paleolithic Age in Moravia. In: Orschiedt J. – Weniger G.-C.: Neanderthals and Modern Humans – Discussing the Transition: Central and Eastern Europe from 50.000 – 30.000 B.P., Wissenschaftliche Schriften 2, Neanderthal Museum 2000, 151-158.

NERUDA P. 2001a: La distribution des matières premières au Taubachien à la grotte Kůlna. In: Préhistoire et approche expérimentale, Préhistoires 5, 349-362. Montagnac 2001.

NERUDA P. 2001b: Využití surovin v taubachienu z jeskyně Kůlny (vrstva 11), Acta Mus. Moravia, Sci. soc. LXXXVI: 3-25.

NERUDA P. 2003: Střední paleolit v moravských jeskyních. Nepubl. rukopis disertační práce. FF MU Brno.

ORSCHIEDT J. – WENIGER G.-C. 2000: Neanderthals and Modern Humans – Discussing the Transition: Central and Eastern Europe from 50.000 – 30.000 B.P., Wissenschaftliche Schriften des Neanderhal Museums, Bd. 2, Neanderthal Museum.

PATOU-MATHIS ed. 2002: Retouchoirs, compresseurs, percuteurs... Os a impressions et éraillures. Fishes de la Commission de nomenclature sur l'industrie de l'os préhostorique, Cahier X, éditions Société Préhistorique Francaise, Paris.

PATOU-MATHIS M. – AUGUSTE P. – BOCHERENS H. – CONDEMI S. – MICHEL V. – MONCEL M.-H. – NERUDA P. – VALOCH K. 2005: Les occupations du Paléolithique moyen de la grotte de Külna (Moravie, République Tcheque): nouvelle approches, nouveaux résultats. In: A. Tuffreau (sous la dir. de), Peuplements humains et variations environnementales au Quaternaire. Colloque de Poitiers, 18-20 septembre 2000. BAR International Series 1352,Ed. John end Erica Hedges Ltd. Oxford, 69-94.

TOSTEVIN G. B. 2000: Behavioral Change and Regional Variation across the Middle to Upper Paleolitihic Transition in Central Europe, Eastern Europe, and the Levant. Dizertační práce, Harvard University, Cambridge, Massachusetts, June 2000. Autorizovaná faksimile, UMI Dessertation Service.

VALOCH K. 1965a: Jeskyně šipka a Čertova díra u štramberku. Anthropos č. 17 (N.S. 9). Brno.

VALOCH K. 1980: Knochenartefakte aus dem Micoquien (Schicht 7c) in der Kůlna-Höhle im Mährischen Karst. AMM, Sci.soc., LXV, 7-18.

VALOCH K. 1984: Le Taubachien, sa géochronologie, paléoécologie et paléoethnologie. L´Anthropologie, Tome 88, nº2, 193-208. Paris.

VALOCH K. 1988a: Le Taubachien et le Micoquien de la grotte Kůlna en Moravie (Tchécoslovaquie). In: L´homme de Néanderthal, vol. 4, La Technique, ERAUL, 31, Liège, 205-207.

VALOCH K. 1988b: Die Erforschung der Kůlna-Höhle 1961-1976. Anthropos, 24, N.S. 16, Brno.

VALOCH K. 1989: Osídlení a klimatické změny v poslední době ledové na Moravě. AMM, Sci. soc. LXXIV, 7-34.

VALOCH K. 1996: Anfänge ästhetischer Empfindungen im Paläolithikum Mährens und Böhmens. In: Svoboda ed.: Paleolithic in the Middle Danube Region, Spisy Archeologického ústavu AVČR v Brně, svazek 5, Brno, 273-278.

VALOCH K. 1997: Les os utilisés au Paléolithique inférieur et moyen en Moravie et le problème d´amas d´os de grands mammifères. In: Hannus L. A. – Rossum L. – Winham R. P. (eds.): Proceedings of the 1993 bone modification conference, Hot Springs, South Dakota, Occasional Publication NO. 1, Archeology Laboratory, Augustana College, Sioux Falls, South Dakota.

VALOCH K. 1997b: Adaptabilita prvních hominidů ve střední Evropě. Pravěk NŘ 7, 5-15.

VALOCH K. et al. 1969: VALOCH K. – PELíšEK J. – MUSIL R. – KOVANDA J. – OPRAVIL E.: Die Erforschung der Kůlna-Höhle bei Sloup im Mährischen Karst (Tschechoslowakei). Quartär, Band 20, Bonn, 1-45.

VILLA P. – BARTRAM L. 1996: Flaked bone from a hyena den. PALEO (Les Eyzies de Tayac-Sireuil), no. 8, 143-159.

WEST D. ed. 2001: Proceedings of the International Conference on Mammoth site Studies, University of Kansas Publications in Anthropology 22, Lawrence.

ZELINKOVá M. 1998: Osteologický materiál z vnitřních prostor jeskyně Kůlny. AMM, Sci. geol., LXXXIII, 147-157.

ZILHAO - D'ERRICO eds. 2003:The Chronology of the Aurignacien and of the Transitional Technocomplexes. Dating, Stratigraphies, Cultural Implications.

V průběhu roku jsme se drželi koncepce plnění grantového projektu ve třech souběžných linií podle specializací jednotlivých řešitelů. Z toho důvodu jsme vytvořili relační databázi, ve které jsme shromažďovali informace dílčích analýz. Za plnění plánu odpovídali jednotliví pracovníci grantového projektu. V rámci prvního roku řešení projektu jsme se zaměřili na sběr dat z kolekce micoquienského souvrství 7c, 7a a 6a. Celkově jsme takto zpracovali celkem 1840 předmětů. Jejich jednoznačná identifikace je postavena na již provedenou evidenci sbírkových předmětů v rámci ústavu Anthropos, což představovalo značnou časovou úsporu.