Úvod > Navštivte nás > Archiv výstav > 2016 > Ústav Anthropos, Centrum kulturní antropologie

Ústav Anthropos, Centrum kulturní antropologie

9. 9. 2016 - 9. 10. 2016

Vstupné: plné 100 Kč, zvýhodněné 50 Kč, rodinné 250 Kč

Otevírací doba: úterý 9-15 hod., středa až pátek 9-17 hod., sobota a neděle 13-18 hod.

Součástí roku oslav 200. výročí Moravského zemského muzea je mimo dalších aktivit i série výstav, během níž se vždy na jeden měsíc představí všechna odborná oddělení, jejich TOP sbírkové předměty, osobnosti, dějinné okamžiky, vědecké úspěchy.

Ústav Anthropos a Centrum kulturní antropologie jsou prvními odděleními, která se představí v cyklu výstav seznamujících veřejnost s historií a činností jednotlivých odborných oddělení muzea. Oddělení zaměřená na interdisciplinární zkoumání počátků lidských dějin a přírodního prostředí zcela výjimečně vystaví originály svých nejcennějších sbírkových předmětů.

Ústav Antrhopos spravuje jako jediné oddělení MZM soubor nálezů z období lovců mamutů, který je zapsán jako národní kulturní památka. Dva předměty z tohoto souboru budou nyní zcela výjimečně a za mimořádných bezpečnostních opatření vystaveny v originálech. Půjde o rytinu ženské postavy na mamutím klu z Předmostí u Přerova, chef d´oeuvre umění doby lovců mamutů před 30 tisíci lety. „Tehdejší výtvarné projevy se totiž dělily do dvou velkých žánrů, a to abstraktních rytin a figurálních plastik. Figurální rytiny jsou zcela ojedinělé a tato vznikla možná pod vlivem drog“, uvádí Martin Oliva, vedoucí Ústavu Anthropos a kurátor sbírky. Nerealisticky triangulární hlava připomínala starším badatelům spíš sukénku, a proto rytinu vyobrazovali vzhůru nohama. „Pravý prs nese řadu ran, jakoby úderů, podobné zásahy nesou i břicha venuší. Někdy jsou zásahy tak markantní, že jsou sošky i přeražené. Je otázka, zda také známá Věstonická venuše neměla být zničena v ohništi – spolu s ní se tam totiž našly stovky pazourkových nástrojů a čepelí, zničených žárem“, doplňuje Oliva.

Druhým vystavovaným exponátem je pravděpodobně nejstarší loutka na světě, „soška šamana“ (staří asi 27 tisíc let). Mužská plastika je součástí hrobu „Brno 2“, objeveného v roce 1891 na křižovatce Francouzské a Přadlácké ulice. Pohřbený muž trpěl kostižerem a jeho milodary připomínaly výbavu pozdějších sibiřských šamanů. Podobné figurky sloužily např. jako dočasný příbytek duše člověka. „Tato soška je vzácná i tím, že se jedná o zobrazení mužské postavy, které se tehdy jinak nezpodobňovaly. Navíc se žádná lidská figurka ze starší doby kamenné nenašla v hrobě, znamená to tedy, že tato musela mít zcela zvláštní a od tzv. venuší odlišnou funkci“, říká Oliva.

K těmto unikátům bude jako zajímavost připojena vysušená trofejní lidská hlava z povodí Amazonky - tsantsa. Vysušená lidská hlava s vyjmutou lebkou je typickým výrobkem jihoamerických pralesních indiánů. Ořezy z hlav bývaly sušeny nad ohněm a macerovány bylinami, způsobujícími smršťování tkání. „Podle představ Jívarů v nich sídlily duše zabitých nepřátel, které musely být usmířeny složitými obřady s tancem, kvílením a máčením hlav v magickém roztoku. Aby duše bojovníků nemohly uniknout, byly mrtvým obětem rituálně zašity oči a ústa. Teprve potom přinášelo nošení těchto fetišů bojovníkům štěstí“, objasňuje Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie. Tsantsy se staly oblíbenou sběratelskou kuriotizou, a proto se napodobovaly vyuzenými hlavičkami opic. Vystavovaná tsantsa je však pravá, do sbírek MZM se dostala nákupem ze soukromé sbírky v 80. letech 20. století.

Tyto unikáty již nebudou pro svou vzácnost v nejbližších desetiletích opouštět depozitáře - jen velmi výjimečně. Je to tedy na dlouhou dobu jediná možnost, jak tyto předměty spatřit.

 
vyrobila www.omegedesign.cz