Navštivte nás > Starý zámek v Jevišovicích > Významný objev autorství obrazu v Jevišovicích

Významný objev autorství obrazu v Jevišovicích

Zpět na Starý zámek v Jevišovicích


Na Starém zámku v Jevišovicích došlo k významnému objevu autorství raně barokní malby. Až dosud se nevědělo, že autorem obrazu hlavního oltáře v zámecké kapli sv. Ludvíka je Tobiáš Pock, (psáno též Bock, Pockh), jeden z nejvýraznějších představitelů rakouského malířství 17. století, někdy přezdívaného "Vídeňský Škréta".

 

Malíř Tobiáš Pock (1609-1683) byl přímým současníkem majitele zámku a jevišovického panství, slavného obránce Brna proti Švédům a osvoboditele Nitry od Turků, Jana Ludvíka Raduita de Souches (1608-1682). Pock přišel na svět roku 1609 v nám známé Kostnici u Bodamského jezera, která byla tehdy pod vládou Habsburků. Narodil se v katolické rodině  stavebního mistra místní katedrály (město zasáhla v 16. století velmi silně reformace a právě v době, kdy se slavný malíř narodil, zakládali tu jezuité misijní kolej). Tobiášův starší bratr Jan Jakub byl sochařem, bratr Pavel jezuitou, který ovšem také dekorativně maloval. Tobiáš Pock začal svou kariéru umělce ve Vídni, vzdálené od Kostnice přes 600 km na východ, jako "biskupský malíř" v roce 1639 s nástupem nového biskupa Filipa Bedřicha Breunera (předtím biskupa v Olomouci). Roku 1643 se ve Vídni oženil s Kateřinou Jocherovou, s níž měli 10 dětí (ovšem dospělého věku se dožily jen 3). Nejvýznamnějším dílem Tobiáše Pocka je monumentální obraz "Kamenování sv. Štěpána" z roku 1647 na hlavním oltáři dómu sv. Štěpána ve Vídni (hlavní oltář tvořili společně s bratrem Janem Jakubem v letech 1640-47). Není malován na plátně, jak je obvyklé, nýbrž na deskách z  plechu. Další známá díla se kromě Vídně vyskytují např. v Roveretu (tehdy rakouském, dnes Itálie), St. Pölten, Göttweigu, Mariazell aj.

Nejstarším dochovaným obrazem v sakrálním prostoru na Moravě je malba sv. Václava se světci ve farním kostele v Křižanově na Velkomeziříčsku (z roku 1655), další obraz Zvěstování Panny Marie nalezneme v Olomouci u kapucínů (1659), sv. Annu Samotřetí v Novém Malíně u Šumperka (1667) a sv. Josefa na Svatém Kopečku (1681). Jevišovický obraz sv. Ludvíka Krále je tedy pátým objeveným a dosud dochovaným Pockovým chrámovým obrazem, nacházejícím se v původním prostoru. Je malován na plátně o rozměrech 236 x 160 cm a tvoří ústřední motiv retabula hlavního oltáře zámecké kaple sv. Ludvíka. Tuto kapli nechal v roce 1664 postavit právě zmiňovaný francouzský vojevůdce Jan Ludvík Raduit de Souches právě v době, kdy na území dnešního jihozápadního Slovenska úspěšně bojoval proti Turkům. Zasvěcení kaple sv. francouzskému králi Ludvíkovi je na našem území výjimečné a zcela jasně odkazuje k zmíněnému francouzskému šlechtici Janu Ludvíkovi Raduit de Souches. Svatý Ludvík (1215-1270), hrdina křížových výprav ve 13. století a ctitel vzácné relikvie Kristovy trnové koruny, kterou získal pro Paříž, byl ideálem křesťanského panovníka a vzorem statečného vojevůdce. Na jevišovickém obraze je sv. Ludvík zobrazen jako francouzský král na bílém koni, coby zralý muž s mohutným plnovousem s hrotitou korunou a chocholatou přilbou na hlavě, levou ruku drží uzdu, v pozdvižené pravici francouzskou maršálskou hůl, pravá noha se opírá o třmen (přes pravou ruku vertikálně prochází šev plátna). Pohled světce je upřen k nebesům, kolem hlavy je jemně naznačena bílá paprsková svatozář. Zvláště v tváři lze zaznamenat "škrétovské" prvky malby. Oděn je v brnění, přes pravé rameno mu vlaje bílý plášť se zlatými liliemi, suknice je modrá se zlatými liliemi jako charakteristickým francouzským heraldickým symbolem. Pozadí tvoří krajina s hladinou moře a pobřeží, na němž se odehrává bitva mezi křižáky a Saracény. V pravé horní části obrazu jsou zobrazeny dvě vznášející se postavičky andílků, nesoucí velký červený praporec se zlatými liliemi. V levém dolním rohu obrazu se nachází málo znatelná signatura "Tobias Pock F. 1664". Obraz sv. Ludvíka vznikl současně se stavbou kaple (která je datována na jednom z krovů rovněž "1664"). Malíř Tobiáš Pock v šedesátých a sedmdesátých letech 17. století zároveň vytvořil řadu dalších obrazů, zejména pro Vídeň a přilehlé Dolní Rakousy. Za zmínku stojí, že v roce 1993 se Národní galerii v Praze podařilo zakoupit Pockovu vlastní podobiznu s rodinou (jako dílo "z okruhu Karla Škréty"), která byla roku 1997 publikována v katalogu výstavy (editorka Anja K. Ševčík). Jde o mimořádně cenný obraz pro dějiny umění v prostoru bývalé habsburské monarchie v 17. století.

Jevišovický obraz sv. Ludvíka naposledy velmi citlivě restaurovala pražská restaurátorka Bohumíra Míšová - Čílová, v letech 1988-89. Po třiceti letech se tedy k tomuto vzácnému dílu dostává též autorství, přesná datace a je možné jej vidět na prohlídkové trase Starého zámku. Zámecká kaple sv. Ludvíka v Jevišovicích je jediný, původně zachovaný prostor včetně značné části mobiliáře, který se na Starém zámku nachází. Zároveň je spolu s původním poutním kostelíkem Navštívení Panny Marie v Hlubokých Mašůvkách nejcennější stavební a umělecko-historickou památkou na slavného vojevůdce Jana Ludvíka Raduita de Souches, Zde se účastnil mše svaté a z té doby zůstává kromě hlavního oltáře též varhanní kruchta. V zámecké kapli spatříme i další unikátní obraz, manýristickou malbu "Obřezání Páně" Na to vše můžeme být v Jevišovicích i na celé Moravě právem hrdi. O výše zmíněném objevu viz podrobně článek Černý Jiří: Zámecká kaple sv. Ludvíka v Jevišovicích a neznámé dílo Tobiáše Pocka, in Sborní SOkA Znojmo (2018/19).

 

 
vyrobila www.omegedesign.cz