Úvod > Navštivte nás > Připravujeme

Připravujeme

Štastný bezdomovec - Evropan a světoobčan Jiří Gruša

Moravská zemská knihovna11. 9. - 31. 10. 2018


Oddělení dějin kultury antitotalitního zaměření (ODKAZ) Moravského zemského muzea připravuje v budově Moravské zemské knihovny (ve 4. patře) v Brně jednu z dalších prezentací výstavy Štastný bezdomovec - Evropan a světoobčan Jiří Gruša / Glücklich heimatlos - Europäer und Weltbürger Jiří GrušaVernisáž proběhne v budově Moravské zemské knihovny v úterý 11. září 2018 v 17.00 hod.

Výstava nabízí vhled do života a díla Jiřího Gruši, který v různých etapách své životní dráhy působil jako disident, bojovník proti cenzuře a diktatuře, básník a prozaik tvořící v českém a německém jazyce, překladatel, prezident celosvětového sdružení spisovatelů "International PEN", diplomat a prostředník národní a kulturní vzájemnosti.

Výstava, jazykově česko-německá, vychází z materiálů, které jsou součástí fondu Jiřího Gruši ve sbírkách Moravského zemského muzea.

Magnetický Sever, Východ (SCOTT#4)

Pavilon Anthropos9. 10. - 31. 12. 2018


Projekt nabízí dialog mezi kolekcí Pavilonu Anthropos a tvorbou současného umění, navrhuje vytvářet spojení mezi instalací QWA, muzeologií a architekturou muzea. Výstava obsahuje dvojí instalaci in situ v interiéru a exteriéru, další prostory pro kolekce, seskupení výtvarných objektů, dat, kabinet kuriozit, díla vystavená v sálech stálé výstavy muzea. Vernisáž výstavy se uskuteční v úterý 9. října 2018.



Části výstavy:

1A) Prostorová a zvuková instalace - imerzní (ponorný) vnitřní prostor koncipovaný vztahem Interiér/Exteriér, ve spojení s architekturou muzea od Evžena Šteflíčka.

1B) Prosvětlená prostorová instalace s průchozím kuloárem. Devět artefaktů utváří jedno sousoší. Evokují objevování se forem vytvořených člověkem. Zářivý prostor instalace, zřejmý při pohledu přes průsvitnou plachtu, se dává k vidění i zvenčí skrze devět vertikálních oken muzea.

2) Prezentace kolekce výtvarných objektů vytvořených pro tuto výstavu, které vytvářejí spojení s ostatními prostorami muzea, a jsou ve formě artefaktů, archivních materiálů a dokumentů vybraných ve sbírkách muzea. Vytvoření perspektivy spojující současné umění s prehistorií, připomínající historiografii (a česko-francouzské vztahy v této oblasti), uchovávání sbírek a muzeografii.

3) V sálech stálé výstavy muzea, v prvním a druhém podlaží, budou vystaveny prvky «kolekce QWA» (kresby, objekty, krabice, sokly, ...), ve vitrínách, ve spojení s vitrínami, vedle vitrín, položené na zemi.

Více podrobností na sofihemon.net

100. výročí vzniku samostatného Československa

Dietrichsteinský palác18. 10. 2018 - 30. 6. 2019


Moravské zemské muzeum je účastníkem mezivládního projektu České a Slovenské republiky Společné století. Při příležitosti významného jubilea připravuje tři výstavní projekty. Výstava Historického muzea představí česko-slovenské vztahy na pozadí cesty k formování samostatného státu. Výstava Etnografického ústavu přiblíží tradiční kulturu v roli politického symbolu. Centrum kulturně-politických dějin připomene další "osmičkové" výročí, a to rok 1968.

Výstavy budou doplněny zajímavým programem v podobě workshopů, promítání filmů, přednášek a komentovaných prohlídek.




Jak se poznávali: moravsko-slovenské vztahy v letech 1848-1919

Přiblížení historických a kulturních vazeb Moravy a Slovenska od počátků společných kořenů v období Velké Moravy, následný odlišný státoprávní vývoj, průniky politické, válečné, náboženské, pracovní a kulturní, migrace obyvatel. Důraz pak bude položen na období 2. poloviny 19. století a počátek 20. století, kdy vzájemné vazby zesílily a směřovaly k národnostnímu sblížení a posléze k vytvoření společného státu.

Připomenuty budou události revolučních let 1848/1849, kdy z Moravy směřovaly výpravy slovenských dobrovolníků na Slovensko proti Maďarům, vazby předních slovenských osobností na český prostor, a naopak českých na Slovensko, dále zesilující proud slovenské mládeže na Moravu za účelem získání vzdělání po zrušení slovenských gymnázií, působení významných slovenských osobností na Moravě a naopak českých na Slovensku a vůbec pohyb a výměna lidí, věcí a idejí, ke kterým ve stále větší míře docházelo na přelomu 19. a 20. století, ať už máme na mysli působení osobností v oblasti kultury, umění, literatury a hudby.

Tento pohyb pak měl rozměr i politický, stejně jako ekonomický nebo uplatnění českého kapitálu na Slovensku. To vše se odehrávalo v odlišném procesu utváření národní identity českého a slovenského národa, který ovšem posléze vyzněl v ideách a tendencích k založení společného státu - Československé republiky. Zde budou připomenuty zejména zahraniční akce čs. odboje, vyhlášení společného státu, proces postupného obsazování a připojování Slovenska za účasti čs. dobrovolníků a armády. Jen náznakově pak bude vzpomenut následný vývoj ve společném státě.




Tradiční lidová kultura - výkladní skříň státu - vděčný symbol národa

Druhá výstava připravená Etnografickým ústavem MZM zachycuje projekci tradiční kultury do života společnosti po roce 1918 a dále, kdy jsou její projevy použity jako symboly politické reprezentace (např. svéráz, "kult" T. G. Masaryka, propagační grafika 50. - 70. léta).

Evropská etnologie věnuje velkou pozornost problematice konstrukce národních mýtů, národních symbolů. Některé projevy tradiční lidové kultury jako např. oděv či architektura na ně byly díky jasnému poselství, které je v nich obsaženo, dokonce povýšeny. V podobě krojovaných párů vítajících významné státní návštěvy patří do arzenálu národní reprezentace i dodnes. Po vzniku Československé republiky se objevila snaha prokázat svébytnost mladého státu. Zejména ve 20. letech 20. století se ve výtvarném umění projevila inspirace lidovým uměním, která byla projevem snahy vytvořit specifický národní styl. Svéráz byl chápán jako projev osobitosti národního charakteru, umožňoval projevit národní cítění prostřednictvím oděvu a prokazoval se především výšivkami a ornamentem. Předměty z okruhu tradiční kultury dostaly nový - politický rozměr (plakáty na veřejné akce, bankovky, podoba společenských slavností).

Srpen 1968 mezi dějinnými osmičkami

Prezentace historického materiálu (především tiskovin a fotografií) ve vazbě na srpen 1968.


Nad výstavami u příležitostí 100. výročí založení ČSR převzali záštitu prezident České republiky Miloš Zeman, hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Bohumil Šimek, primátor Brna Ing. Petr Vokřál, předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu prof. Pavel Šámal, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petr Rafaj a předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa.

 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz