Úvod > Navštivte nás > Pavilon Anthropos > Výstavy > Vítejte u neandertálců

Vítejte u neandertálců

2. 12. 2016 - 31. 8. 2018
PRO MIMOŘÁDNÝ ZÁJEM PRODLOUŽENO

Vstupné: plné 90 Kč, zvýhodněné 45 Kč, rodinné 225 Kč

Otevírací doba: úterý až pátek 9-18 hod., sobota a neděle 10-18 hod.

Fascinující schopnost přežít v drsných podmínkách pleistocenní Evropy / Naši předchůdci v novém světle. Výstava vznikla ve spolupráci s Národním muzeem a Podtatranským muzeem v Popradě.

VIDEO: Autorský taneční happening "Akce Homo" Baletní školy Baláž, který návštěvníkům vernisáže zprostředkoval setkání s pravěkým člověkem - video zde

Dlouholeté výzkumy středního paleolitu v Evropě jednoznačně ukazují, že obraz myšlenkově omezeného neandertálce každodenně bojujícího o holý život je nesprávný a že musíme náš postoj zásadně přehodnotit. Výstava pomocí nejdůležitějších nálezů, získaných především z území Moravy, představuje běžný život neandertálců i jejich fascinující schopnost přežít v drsných podmínkách pleistocenní Evropy. „Stále častěji zjišťujeme, že neustále docházelo k technologickému, ekonomickému i symbolickému vývoji těchto lidí, takže na konci středního paleolitu bylo jejich chování naprosto srovnatelné s nově příchozími anatomicky moderními lidmi“, uvádí autor výstavy Petr Neruda. A protože materiální kultura neandertálců byla velice jednoduchá a až na výjimky neobsahuje prezentačně zajímavé kusy, je výstava postavena především na modelech, rekonstrukcích a audiovizuálních prvcích, které demonstrují dynamickým a interaktivním způsobem chování neandertálců.


Téma výstavy je rozděleno do několika celků, přičemž každý obsahuje nějaké unikátní předměty nebo výstavně zajímavé exponáty.

První část zasazuje neandertálce do časového a geografického kontextu tzv. středního paleolitu. Z této části by mělo být zřejmé, že se neandertálci dokázali dokonalým způsobem vyrovnat s nejrůznějšími extrémními klimatickými podmínkami, projevujícími se hlavně střídáním dob ledových a meziledových. I přes jejich jednoduchou materiální kulturu byli nesmírně úspěšní predátoři své doby.

Druhá část představuje neandertálce v antropologickém kontextu Evropy. Návštěvník by si měl učinit představu o tom, jak neandertálci vznikli, jak vypadali, jak se měnil náš pohled na jejich anatomii, případně jak složitý byl proces jejich uznání coby samostatného druhu člověka. Dominantou této části je realistický model celé postavy neandertálce (autor Ondřej Bílek), který je zhotovený ze silikonu a splňuje přísné požadavky na antropologickou rekonstrukci. Kromě toho je představena rozsáhlá sbírka odlitků neandertálců z Evropy, využitý je i sbírkový fond uměleckých děl, včetně obrazů Zdeňka Buriana, čímž je zároveň ukázán i vývoj obrazových interpretací anatomie neandertálců. Poprvé budou vystaveny originální pozůstatky neandertálců z území Moravy (jeskyně Kůlna, jeskyně Švédův stůl) i ze Slovenska – výlitek neandertálské mozkovny z Gánovců, zapůjčený Národním muzeem a otisky neandertálských kostí z téže lokality, které byly zapůjčeny Podtatranským muzeem v Popradě.

Ve třetí části bude návštěvník seznámen s nejnovějšími výsledky, které se týkají struktury neandertálských lokalit. Ukázalo se, že si neandertálci v jeskyních členili prostor do různých funkčně rozrůzněných míst, a že struktura jejich obydlí byla vlastně velice podobná těm, které po sobě později zanechali anatomicky moderní lidé. K ozvláštnění této části slouží drátěné modely postav neandertálců (autor Jakub Lipavský), případně videa, která představí dané téma dynamickým způsobem.

V čtvrté části se návštěvník seznámí s technologickými schopnostmi neandertálců. Dokumentují je vystavené originální nálezy z moravských i evropských lokalit. Video bude využito k prezentaci dynamických prvků jako např. štípání a použití kamenných artefaktů, distribuci kamenných nástrojů apod. Poprvé budou v originálech představeny retušéry z tvrdých živočišných tkání, a to zejména ty z mamutích klů, které byly identifikovány teprve nedávno a jsou evropskými unikáty (nikde jinde jsme použití tohoto materiálu zatím nezaznamenali).

Páté téma se zabývá získáváním potravy, tj. lovem a sběrem. Návštěvník by měl pochopit, že neandertálci využívali prakticky možné zdroje potravy, ale jejich hlavním cílem bylo získání masa velkých býložravců. Hlavní důraz je kladen na způsob lovu; neandertálci totiž lovili kontaktním způsobem, který byl velice riskantní zejména při kontaktu s šelmami nebo například nosorožci.

Poslední téma je zaměřeno na symbolické a estetické cítění neandertálců, což jsou ty aspekty chování, které byly neandertálcům dlouhou dobu upírány. Návštěvník zjistí, že neandertálci chápali estetickou hodnotu kamenných nástrojů či jiných přírodnin. Kromě toho se u nich vyvíjela schopnost symbolického myšlení a sociálního cítění, které se projevilo zejména péčí o raněné a invalidní členy tlupy.

Příprava výstavy byla neobyčejně náročná, a to především proto, že je k dispozici velice málo předmětů materiální kultury, které by bylo možné prezentovat a navíc je jejich expoziční efekt minimální. Byl tedy vytvořen specifický prostor – imitace jeskyně, která návštěvníkovi pomocí originálních předmětů, kopií, prostorových modelů a video-prvků představí nejnovější vědecké poznatky. Použitá videa beze slov umožní návštěvníkovi jakékoliv národnosti pochopit obsah. Zároveň jsou zábavná a grafická forma je blízká mladší generaci a dětem (animace). Současně s výstavou vychází i kniha Čas neandertálců v anglickém a českém jazyce. Čtenáři poskytne přehled důležitých informací, které se doposud podařilo získat o těchto našich předchůdcích. Akcentuje především nálezy z Moravy a okolních území, nicméně je doplněna i o informace z Evropy nebo Blízkého východu. Kniha je určena všem laickým zájemcům o neandertálce nebo archeologii, ale i studentům a dalším odborníkům.

Světový unikát – travertinový výlitek mozkovny neandertálského člověka (zemřel na lokalitě Gánovce – Hrádok nedaleko Popradu) patří k nejvýznamnějším předmětům antropologické sbírky Národního muzea. Původně byl zakoupen jako výlitek zvířecí lebky a až mnohem později rozpoznal profesor Emanuel Vlček, že se jedná o mozkovnu lidskou, dokonce neandertálskou. Jeho závěry podpořila v roce 1958 mezinárodní komise složená z tehdejších kapacit v oboru paleoantropologie. Uran-thoriové datování gánovecké lokality, provedené v posledním desetiletí 20. století, potvrdilo zařazení nálezu do poslední doby meziledové. Absolutní stáří výlitku mozkovny se odhaduje na 105 000 let. „Jedná se o majetek celého lidstva“, shrnuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Hlavní mediální partneři výstavy:

    

 
vyrobila www.omegedesign.cz