Úvod > O muzeu > Projekt Komenského cesty > Obec Vlčice u Trutnova

Vlčice u Trutnova

Adresa:
Obec Vlčice u Trutnova
Vlčice 201
542 41 Vlčice
 

Tel.: +420 499 899 133

E-mail: podatelna@ou-vlcice.cz
   

Webové stránky obce 

Spojení Vlčic a Jana Amose Komenského

Nejstarší zpráva o lokalitě Vlčic pochází z roku 1336, kdy se na Trutnovsku připomíná rytíř Otto Lapide. V roce 1455 vybudoval bohatý rod Zilvárů na místě staršího hradu hrad Břecštejn. Nové sídlo vyrostlo na strmé slepencové skále. Prakticky nepřístupné bylo na severozápadě, na jihovýchodě a východě musel být hrad chráněn dvojím příkopem a valem. Ve třicátých letech 16. století za Adama Zilvara I., dostal hrad nový název Silberštejn, což pocházelo z německého příjmení Silber, užívané v češtině Zilvar.

Začátkem druhé poloviny 16. století, za Kryštofa Zilvara byla vybudována nová, rozsáhlejší a pohodlnější tvrz přímo ve Vlčicích, na místě dnešního Vlčického zámku, který je trojkřídlý, dvoupodlažní, s mansardovou střechou. A právě budova zámku, tedy hlavně tehdy opravdu věhlasná knihovna vybudována vzdělanou paní Beatrice Lobkovicovou, rozenou Zilvarovou z Břečtejna, přitáhla roku 1627 pozornost Jana Amose Komenského, který tehdy pobýval v Třemešné.

Panství Vlčické propadlo r. 1622 císaři a r. 1623 je odkoupil Albrecht z Vladštejna. Ten je začátkem r. 1627 dal v léno neurozenému obristovi Hebronovi, který nechal zámek vystěhovat a plánoval i odvoz zámecké knihovny. 

A tak se v létě r. 1627 Jan Amos Komenský, kněz Stadius a synové Sadovských (synové majitelů zámku v Bílé Třemešné) vydali přes Pilníkov na zámek Vlčický, aby tu shlédli pověstnou sbírku knih. 

O délce pobytu Komenského ve Vlčicích není přímých zpráv, ale historické prameny prokazují, že ve Vlčicích studoval knihy pedagogů Bodina, Rhenia, Helviga aj. Nejednalo se tedy o výlet, ale pobyt mnohem delší. A právě Bodinův spis zaujal pozornost Komenského natolik, že se jeho studiem inspiroval k napsání poznámek a prvního obrysů velkolepého systému didaktického, známého jako „Didaktika česká“. Zásady rozvíjené v Didaktice měly být prakticky aplikovány do učebnic pro děti a návody pro učitele. Popsal zde potřebu vzdělání ducha i těla, pěstování rozumu i smyslů, ne však metodami „slz a robotárny“, ale „hrou, hostinou a rájem“. Komenský zde rozvinul teorii vzdělání pro všechny bez rozdílu sociálního původu a národního nebo rasového příslušenství. Věřil, že dostane-li se univerzálního vzdělání mládeži všech národů, že bude zjednán předpoklad mezinárodního dorozumění. Až do roku 1841 se mělo za to, že toto dílo shořelo při velkém požáru polského Lešna. Právě v tomto roce je objevil J. E. Purkyně, tehdy universitní profesor ve Vratislavi. R. 1849 byla potom „Didaktika česká“ vydána z podnětu Fr. Palackého. Sám Komenský zpracoval na dřívějších základech, položených právě ve Vlčicích, r. 1638 již latinskou „Didaktiku magna “ (Didaktiku Velkou), která vyšla až r. 1657 v Amsterodamu. Z Vlčic se Komenský vrátil do Třemešné, odkud se 1. 2. 1628 vydává na svou poslední cestu Podkrkonoším, aby 4. 2. 1628 Čechy opustil v Černé Vodě u Žacléře.

Vlčice tedy mohou být právem hrdy na to, že zde byl položen základ vzniku vrcholného díla světové pedagogiky. 

Vlčický zámek je dnes v soukromém majetku, což ovšem velkou měrou přispělo k jeho současnému dobrému stavu. Hřbitovní brána u kostela sv. Vojtěcha je přístupná a je zde od r. 1957 osazena pamětní deska J. A. Komenského zhotovená významným českým sochařem Ladislavem Zívrem. 

Fotogalerie

 
vyrobila www.omegedesign.cz