Navštivte nás > Památník Bible kralické > Historie Kralic nad Oslavou

Navštivte nás

 

Kalendář akcí

Duben 2019
Po
Út
St
Čt
So
Ne
15
16
Úterý, 16.04.2019
17
19
20
21
22
23
24
Středa, 24.04.2019
26
27
28
29
30
Úterý, 30.04.2019

Vernisáž
Film
Univerzita třetího věku
Přednáška
Koncert
Ocenění
Benefice

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace


EXPONÁT MĚSÍCE


FOTOGALERIE

E-SHOP

PRONÁJMY


VĚDECKÉ ČASOPISY

 Zřizovatel:


                      

 
   

 

Z historie Kralic nad Oslavou

Zvlněný terén porostlý lesy, nevelké plochy polí, tu a tam ohraničené hromádkami kamení, romantická údolí řeky Oslavy a říčky Chvojnice, to je dnešní tvář krajiny, v níž na staré dálkové cestě vedoucí z Brna na Třebíč vznikla původně zeměpanská ves Kralice. Smělou – a docela logickou – domněnku o původu Kralic vyslovila historička Vlasta Fialová. Osada podle ní vděčí za své jméno ozbrojené družině prvního českého krále Vratislava, která v brněnském údělu střežila suverenitu panovníka. 

Až do roku 1310, kdy se Kralice poprvé připomínají ve jméně Mikuláše z Kralic, je zdejší osídlení doloženo jen sporými archeologickými doklady, převážně středohradištní slovanskou keramikou (9.–10. století). Osídlení pokračovalo i v mladohradištní době. Kromě keramiky jsou nejvýznamnějším nálezem esovité záušnice z pohřbu, porušeného zdí dnešního kněžiště kostela sv. Martina

Přímými svědky dávné minulosti Kralic jsou zbytky tvrze a kostel sv. Martina. Vesnická kostelní stavba, vzácná památka historické architektury, byla dosud považována za pozdně románskou z 20. let 13. století. Stavebně historický průzkum, uskutečněný při poslední památkové obnově chrámu v letech 1995–1998, posunul jeho vznik do 2. čtvrtiny 14. stol. Svatyně měla románského předchůdce neznámého půdorysu a architektonické formy. Z nástěnných maleb, které pokrývaly celé kněžiště, se dochovala ilustrace Korunování P. Marie a postava biřice, tvořící snad součást pašijové scény. Velice vzácný v našem prostředí je výjev z legendy o sv. Martinovi, častý naopak ve Francii. 

Kralické malby jsou tak průkazným svědectvím pronikání gotického nástěnného malířství do prostředí venkovských církevních staveb. České a latinské nápisy na stěnách lodi obsahují biblické citáty a jsou datovány do roku 1580. Představují typickou výzdobu bratrských sborů v 16. století, do dneška se však dochovaly jen v Kralicích a v kostele sv. Havla v Mladé Boleslavi. V kněžišti a ve východní části lodi byly vyhloubeny tři hrobky, z nichž jedna podle dochovaného náhrobníku nepochybně patřila Jindřichovi Kralickému z Kralic. Že kralický kostel, obdařený farními právy, sloužil zároveň jako oratoř pro pána a jeho rodinu, dokazuje kruchtovitá tribuna, k níž první patro věže tvořilo předsíň. Kamenná věž kostela měla rovněž důležitou obrannou funkci, zvláště když tvrz byla ohrazena nejspíš jen palisádou nebo plotem. 

Zdejší šlechtické sídlo vybudovali páni z Kralic patrně v polovině 14. století, a to na místě staršího, pravděpodobně rovněž opevněného objektu, tzv. dvorce, který zanikl požárem. Před rokem 1542 byla gotická tvrz rozšířena a přestavěna na renesanční zámeček. Kralice tvořily se sousedním Jakubovem a Lhoticemi samostatný statek. Ten zůstal ve vlastnictví kralických vladyků až do roku 1572, kdy Jindřich Kralický z Kralic prodal svoji državu Janovi staršímu ze Žerotína, zakladateli náměšťské větve rodu a vlivnému moravskému šlechtici. Do Náměště nad Oslavou pak Kralice příslušely až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. 

Bohatě rozvětvený rod Žerotínů patřil k hlavním politickým oporám evangelické a bratrské šlechty na Moravě, a tak není divu, že do bezpečných žerotínských Kralic byla roku 1578 přenesena z Ivančic tajná českobratrská tiskárna, která zde do roku 1619 vydala přes 70 tisků, mezi nimi šestidílnou českou bibli, známou jako Bible kralická (1579–1594), a dvě bible v jednom svazku (1596, 1613), dále kancionály, katechismy, modlitební knihy a některé starší i nové původní teologické spisy. 

Ze systematického archeologického výzkumu, vedeného v letech 1956–1971 dr. Vlastou Fialovou, se vynořila základní architektonická podoba kralické tvrze. Vícepatrový objekt s čtvercovým nádvořím, jehož dvě strany obklopoval arkádový ochoz, byl už plodem nastupující renesanční kultury. Zanikl po roce 1628, v chaotických poměrech první fáze třicetileté války. Nálezy liteřiny, velkého množství liter, ozdobných prvků a pracovních nástrojů, dále knižního kování a spon prokázaly existenci tiskařské dílny v někdejším panském sídle. Kralická tvrz se tak tehdy na krátkou dobu stala kulturním a literárním centrem Jednoty bratrské, neboť tiskárna byla spojena nejen s ivančickým a kralickým sborem, ale i se skupinou učenců, teologů a znalců jazyka, pracujících na slovním a věcném výkladu bible a jejím překladu do češtiny. 

 
vyrobila www.omegedesign.cz