Výzkum pravěké těžební krajiny v Krumlovském lese (Kat. Mor. Krumlov, okr. Znojmo) v roce 2003

Po sezóně 2002 plné překvapení se v r. 2003 docílilo výsledků méně spektakulárních, avšak z hlediska středoevropské archeologie opět velmi neobvyklých. Směrem po svahu byla prodloužena sonda VI-9-1, ve které jsme loni narazili na šachtu s neolitickými pohřby. Horní šachta v nově otevřeném úseku dosáhla hloubky 6,5 m pod současným povrchem, kde byly práce z bezpeč. důvodů zastaveny, aniž bychom dosáhli sterilního dna. Ústí šachty se nejasně jevilo pod 0,5 m vrstvou lesní půdy a dalším cca půl metrem pravěké haldy. Níže šachta probíhala ve složitém souvrství třetihorních písků a štěrčíků a byla většinou vyplněna jemným žlutým pískem. Ten se jen mezi hl. 4,5 a 5,5 m zřetelně kupolovitě vrstvil a obsahoval vyklenuté polohy hrubších štěrků a štípané industrie. V této úrovni se šachta rozšiřovala do stran, ale nevíme o kolik, protože naše výdřeva nedovolovala horizontální sondáž.. Zde se asi nacházela vytěžovaná sloj s valouny rohovce. Pod tím až ke dnu sondy pokračoval opět jemnější písek s menšími valouny a skrovnou ŠI. Průměr šachty nad rozšířením se pohyboval mezi 1 a 1,5 m.

Ve vzdál. cca 2 m k JZ od šachty se nacházela další šachta, jejíž dno tvořila v hl. 8 m granodioritová skála. Výplň této 7. šachty byla podstatně členitější a místy obsahovala i větší množství štípané industrie. Do hl. 350 cm obnášel průměr nepravidelně kruhovitého horiz. průřezu asi 1,5 m, hlouběji a zvláště u dna se šachta rozšiřovala. Ze SZ strany ji tečovala další šachta (8), jdoucí jen do hl. 3,5 m, zastižená jen v profilu. Na dně obsahovala značné množství ŠI. Její ústí překrývá mocná černá poloha s mladohalštatskými tuhovými střepy. Šachty 6-8 neobsahovaly žádnou keramiku a pouze z šachty 7 pochází drobný uhlík, který by snad mohl poskytnout RC datum. Štípaná industrie i její charakteristická. distribuce se však shoduje s šachtou 5 z r. 2002, jež obsahovala halštatské střepy.

Níže po svahu jsme otevřeli 11 m dl. sondu VI-9-2, jež pod 3-4 m mocnou haldou (datovanou tuhovými střepy do halštatu) odhalila subhorizontální těžbu systémem podkopávek písčítých sedimentů s rohovci. Odtud se nepodařilo získat žádné přímé datovací prvky, úprava jader do kubických tvarů se však velmi liší od ŠI z šachet a odpovídá mladší či pozdní době kamenné.

V nejsevernějším revíru VIII byla otevřena sonda VIII-1-2, která v hl. 3 m dosáhla granodioritového podloží. Celý zásyp tvořily balvany a granodioritový detrit, téměř bez hlinité a písčité složky. Přesto obsahoval valouny rohovce a štípanou industrii. Ta je dle přesných analogií z již datovaných šachet jednoznačně mladoúnětického stáří. V horních vrstvách se ŠI vyskytovala v obrovských kvantech a řidčeji pokračovala až ke dnu. Střepy ani uhlíky se nenašly.

V jižním revíru II jsme na dně největší jámy otevřeli sondu II-10-2. Pod složitou písčitě-kamenitou výplní s výsypkami ŠI se v hl. 4m nacházelo skalní dno, klesající do neznámé hloubky směrem k S. Použitá technologie řadí štíp. industrii do konce st. d. bronzové, což by mohla potvrdit data z nalezených uhlíků.

Z grantových prostředků jsme hradili i výzkum paleolitické lokality Mor. Krumlov IV, která se nachází v areálu VI. těžebního revíru (výzkum vedou P. a Z. Nerudovi a do r. 2002 byl podporován grantem MK ČR - viz zvl. zprávu na této stránce Anthroposu).

Překvapující datování rozmachu těžby do starší doby bronzové potvrdila radiokarbonová data ze sond I-1-1, III-1-1 a IV-2-1, která spadají na závěr uvedené epochy. Další 3 data ze sondy VI-1-3 kladou tamní rozsáhlou terasovou těžbu do závěru eneolitu. Je zajímavé, že pohárové kultury z této doby téměř postrádaly sídliště a zásahy do země jsou s výjimkou hrobů jen sporadické. Další 2 data se týkají šachty č. 4 v sondě VI-9-1 se 2 ženskými kostrami a miskou na nožce - prokázalo se, že miska i kostry (z hloubek 6 a 7 m) pocházejí z nejmladší MMK, tj. z časného eneolitu. Všechna data byla získána z laboratoře v Groningen. Rozbory dřevěných uhlíků (dr. Čulíková) ukázaly, že ve vzorcích ze všech období (začátek a konec eneolitu, konec st.d. bronzové) zde značně převládaly duby, stejně jako dnes.

Spoluřešitel prof. A. Přichystal zkoumal výskyt jurských rohovců u Olomučan a archeoologickou sondáží (ved. M. Přichystal) objevil pravděpodobné stopy pravěké těžby se spoustou artefaktů.

Publikace (o výzkumu v Krumlovském lese a o problematice kamenných surovin v rámci grantu GAČR "Těžba a využití kamenných surovin v pravěku Moravy"):

M. Oliva: Extraction de silexite jurassique dans la foret de Krumlov (Krumlovský les, Moravie du sud, rép. Tcheque) sous ses aspects pratiques et sociaux. In: Les matieres premieres lithiques en préhistoire, 245-252. Préhistoire du Sud-Est, suppl. No. 5. Cressensac 2003.
M. Oliva: O nezanedbatelnosti neočekávatelného: štípané industrie starší doby bronzové na Moravě. AR 55, 2003, 10-46.
M. Oliva: L'approvisionnement en matiere premiere dans le Gravettien morave dans son contexte économique et social. In: J. Brůžek, B. Vandermeersch et M.D. Garralda eds. Changements biologiques et culturels en Europe de la fin du Paléolithique moyen au Néolithique, 117-128. Université Bordeaux. I. Bordeaux 2003.
M. Oliva: Géographie du Magdalénien morave sous l'aspect économique et social. In: S.A. Vasilev, O. Soffer, J. Kozlowski eds.: Perceived Landscapes and Built Environments, The cultural geography of Late Paleolithic Eurasia, 131-137. BAR int. ser. 1122, Oxford.
M. Oliva: Gravettien okrajových zón pálavského mikroregionu a menších sídelních oblastí na Moravě
AMM sci. soc. 88, 2003, 91-132. Spoluřešitel: Přichystal, A. 2003: Petroarcheologie ve střední Evropě po třiceti letech. - Sborník abstraktů z konference "Petrológia a jej aplikácie: súčastnosť a perspektívy", str. 5, Univerzita Komenského v Bratislavě. Hašek, V. - Přichystal, A. - Tomešek, J. 2003: Zpráva o archeogeofyzikální prospekci na akci Olomučany. II. etapa. - 7 stran. MS PřF MU v Brně a AÚ AV ČR v Brně.

Řada dalších statí je v tisku.

(Martin OLIVA)