STARÝ ZÁMEK V JEVIŠOVICÍCH

Město Jevišovice leží v klidové rekreační oblasti na jižním okraji moravské části Českomoravské vrchoviny, 16 km severozápadně od Znojma.
První zmínka o něm pochází z roku 1289, kdy se připomíná jako majitel Jevišovic Boček z Kunštátu. Tomuto rodu pak patřily po více než tři století. Dominantu obce tvoří bývalé panské sídlo, zvané Starý zámek, rozložené na dlouhém, skalnatém ostrohu na pravém břehu Jevišovky, které ovšem vstupuje do historie až koncem poloviny 15. století. Tehdy nahradilo původní hrad, zbudovaný pravděpodobně v 80. letech 13. století již zmíněným Bočkem na protilehlé straně řeky. Na počátku 15. století vlastnil Jevišovice známý bouřlivák a loupeživý rytíř Hynek z Kunštátu a Jevišovic zvaný „Suchý čert“, zarytý odpůrce císaře Zikmunda a vévody Albrechta Rakouského, před nimž uhájil v roce 1404 královské město Znojmo.
Počátkem 20. let 15. století se Jevišovice staly jednou z bašt husitství na jihozápadní Moravě. V říjnu 1421 se postavily na odpor vojskům Albrechta Rakouského a kapitulovaly až tehdy, když nedostaly slíbenou pomoc. Hrad, jejž vlastnil přední stoupenec husitství na Moravě Sezema z Kunštátu, byl pak dobyt a rozbořen. Události tohoto období připomíná novodobý památník ve tvaru kalicha stojící na vrchu Žalově.
Pod skalnatými útesy se zbytky původního hradního jádra odkryli ještě před první světovou válkou Jaroslav Palliardi a František Vildomec výšinné sídliště, které svou stratigrafií umožnilo chronologicky utřídit zemědělské kultury moravského eneolitu (odtud pochází termín „jevišovická kultura“). Přesto, že se z dřívějšího hradu dochovaly jen nepatrné zbytky zdí, poměrně rozsáhlý areál svědčí o mohutnosti opevněného sídla. ..celý článek o historii zámku, další informace oficiální stránky Jevišovic

Adresa:
Jevišovice, okr. Znojmo,
telefon: 515 231 141

Otevírací doba, vstupné

Z důvodu rekonstrukce objektu je zpřístupněno pouze nádvoří, výstava Umění skalních maleb a výstava Lidové židle.

STÁLÉ EXPOZICE

1. Historický vývoj Jevišovicka - úsilí o výstavní využití Starého zámku bylo v roce 1981 dovršeno instalací expozice o historickém vývoji Jevišovic a okolí. Vstupní část seznamuje s historií Starého zámku a dokumentuje průběh rekonstrukčních prací. První tématický celek je věnován prehistorickému osídlení Jevišovicka, přičemž výstavní pojetí se opírá o bohaté nálezy z období neolitu a eneolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou a kultura jevišovická). Jsou zde připomenuty i osoby dvou význačných archeologů Jaroslava Palliardiho a Františka Vildomce, jejichž výzkumy se staly nepostradatelnými pro zpracování vývoje neolitických a eneolitických kultur ve středoevropském měřítku. Z éry středověku expozice hlavně zdůrazňuje atmosféru období husitské revoluce. Prezentované doklady akcentují úlohu Jevišovic jako jednoho z center radikálního hustitství na Moravě. Tento oddíl uzavírají pak doklady o úspěších reformace a událostech, jež vyústily v české stavovské povstání, podporované též obyvateli Jevišovic. Mnohé exponáty dokládají také úroveň místních řemesel a přibližují jak postavení poddaných, tak projevy odporu proti robotnímu a bernímu zatížení. Ty na jaře roku 1821 vyvrcholily v poslední robotní vzpouře na jihozápadní Moravě. Závěrečná část expozice je věnována novým trendům v ekonomickém vývoji, jimž se přizpůsobil i jevišovický velkostatek. Není opomenut vznik národního hnutí v obci ani zakládání spolků od 70. let 19. století. Několika exponáty je doložen i vývoj jevišovické školy, jejíž počátky sahají až do 17. století. Je zde připomenuta i historie stavby blízké přehrady. Expozice končí zánikem první Československé republiky.
   
   
2. Lidový nábytek - zpřístupněný depozitář - sbírka lidového nábytku Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně instalovaná na Starém zámku patří svým počtem a hodnotou k nejvýznamnějším v českých zemích. Vznikala od konce 19. století. Dokládá nábytkové vybavení venkovských obydlí v 19. a 20. století, informuje o výzdobě nábytku, o výtvarných schopnostech vesnických truhlářů na Moravě, v Čechách i v jiných zemích. Ve vesnicích a v městečkách téměř na celé jižní polovině Moravy byly rozšířeny malované truhly a lavice z Mohelna u Náměšti nad Oslavou. Rozkvět několika truhlářských dílen v této lokalitě spadá do období let 1830–1870. Charakteristické modré truhly s pestrým, zářivě barevným květinovým vzorem patřily do výbavy vesnických nevěst. Další nábytkové kusy dekorované rozmanitými vzory, charakteristickými pro určitý kraj, dokumentují produkci mnoha dílen na střední a jihovýchodní Moravě. Na moravskoslovenském pomezí vyráběli místní tesaři a samoukové až do počátku 20. století „súsky“, truhly velmi staré konstrukce, zdobené rytým ornamentem. Nábytek ze západní Moravy a z Čech je instalován v další části studijního depozitáře. K pozoruhodným celkům a kusům náleží výtvarně působivý nábytek z Českomoravské vrchoviny, z Podkrkonoší a z podhůří Orlických hor (malované truhly, skříně, spižní almárky zvané chlebníky). Vynikají i šatní skříně ze Znojemska z přelomu 18. a 19. století. Pozornost též upoutá vyřezávaná a malovaná židle z Chebska s postavami svatebčanů. Nábytek zdobený jednoduchou intarzií se v našem lidovém prostředí uplatnil v zámožnějších selských vrstvách a v okruhu městských center. Pozoruhodné jsou police z Bučovicka zdobené vzory z nastříhané a nalepované slámy. Upoutá i rozmanitost vyřezávaných opěradel lidových židlí. Bohatě malbou a řezbou zdobené truhly, skříně, postele, malovaný stůl i vyřezávaný lžičník z okolí Lince, Solnohradu i ze vzdáleného Fríska přibližují nábytek z rakouských a německých zemí.
   
   
3. Historické hudební nástroje - zpřístupněný depozitář - hudební oddělení Moravského zemského muzea v současnosti spravuje 40 kusů klávesových nástrojů. Z větší části jsou uloženy právě v jevišovickém Starém zámku, přičemž mnoho z nich mohou spatřit návštěvníci v zpřístupněném depozitáři v zámecké kapli. Jsou zde zastoupeny jak strunné klávesové nástroje (tedy klavíry a jejich předchůdci), tak vzduchové (varhany, harmonia). Z první skupiny je možné v Jevišovicích spatřit vzácné kladívkové klavíry z 18.a 19. století, zastoupeni jsou i jejich brněnští stavitelé Wilhelm Bachmann a Johann Buchta. Návštěvníci mají také příležitost spatřit klavír, na nějž hrával Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. Své reprezentanty zde mají i cembala a klavichordy. Mezi kuriozity lze počítat dva malé cestovní klavírky s toiletní zásuvkou, používané bohatými urozenými dívkami. Vzduchové klávesové nástroje jsou reprezentovány přenosnými varhanami (portativ), k nejzajímavějším se řadí nástroj brněnského stavitele Matouše Roskoše z roku 1690. V zpřístupněné kolekci jsou vystaveny také malé, snadno demontovatelné varhany (positiv) budyšínského stavitele Georga Hasse z roku 1692. Nechybí pochopitelně ani harmonium, náhražka varhan z 19. století. Zpřístupněná kolekce však obsahuje i exempláře, které nelze zařadit do žádné z výše uvedených kategorií. Jedná se o raritní nástroj terpodion, vynalezený roku 1816 J. D. Buschmannem, poháněný mechanikou ve stylu šlapacího šicího stroje a o klaviorganum, neboli varhanový klavír, vídeňského stavitele F. X. Christopha z počátku 19. století.
   
   
4. Umění skalních maleb (dlouhodobá výstava) Výstava čerpá z velké kolekce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea, která vznikla v průběhu posledních čtyř desetiletí 20. století jako výsledek studijních expedic prof. dr. Jana Jelínka, DrSc. Skládá se ze tří celků
   • jeskynní malby mladopaleolitických lovců, tvz. franko-kantabrijského stylu (lokality Lascaux, Altamira apod.)
   • skalní malby a rytiny centrální Sahary (podklady byly získány v průběhu 10 výprav do libyjského Fezzanu a studujní cesty do saharského pohoří Tassali v jižním Alžírsku)
   • skalní malby severní Austrálie, jejichž dokumentace byla pořízena v rámci expedice Moravského zemského muzea v roce 1969.(Mimořádně cenné bylo, že se expedice setkala se skupinou domorodců žijících bez kontaktu s Evropany, kteří až do současnosti skalní malby vytvářeli. Známe tak nejen techniku malby, ale i mytologii, která se k malbám váže).
   Výstava „Umění skalních maleb“ prezentuje repliky celkem 30 skalních maleb a rytin a je zpřístupněna v sklepních prostorách Starého zámku v Jevišovicích.
   
   
5. Lidové židle - výstava lidových židlí ze sbírek MZM a otevření studijního depozitáře lidového nábytku.
   
   

Jak se dopravit do Jevišovic?

Nejkratší cesta z Brna do Jevišovic vede po silnici E54 na Znojmo, odkud odbočíte na Přímětice, Hluboké-Mašůvky a Jevišovice.

Mapa okolí Jevisovic.

E-travel.cz - průvodce Prahou a Českou republikou.

Poslední změna: