Úvod > O muzeu > Přehled oddělení > Oddělení dějin literatury > Galerie literárních osobností > Mirek Elpl

O muzeu

 

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Mirek Elpl

16. 11. 1905 Brno-Líšeň - 7. 2. 1960 Brno

Lyrický básník, autor próz z historie a hornického prostředí.

Vlastním jménem Eduard Elpl, syn učitele a autora knih pro mládež Eduarda Elpla (1871-1959), spojil své životní osudy i literární dílo převážně s Brněnskem. V Brně v roce 1923 maturoval a poté odešel na několik roků do Příbrami na Vysokou báňskou akademii, absolvoval ji v období vrcholu hospodářské krize v roce 1931. Ve svém oboru nemohl najít práci, a proto na pět let přijal místo úředníka v záložně. Od roku 1938 do konce života pracoval v rosicko-oslavanském revíru, z toho v letech 1945-1954 jako ředitel dolu Julius a později jako plánovač na ředitelství Rosických uhelných dolů. Za okupace byl od roku 1944 vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v Kletendorfu ve Vratislavi. Na sklonku války nalezl úkryt v jevíčském plicním sanatoriu a tam se dočkal osvobození vlasti. Tomuto kraji i všem, kteří s ním prožívali období plné očekávání, věnoval knihu úvah Jaro v Jevíčku (1946). Zemřel předčasně, po delší nemoci, v pětapadesáti letech. 

Mirek Elpl přispíval do časopisů: Kolo, Salón, Host do domu, Jiskra Rosická, Hovory o knihách, Směr brněnského venkova, ale také do Lidových novin a Pražských novin. V letech 1938-1941 redigoval Novou knihovnu poezie Moravského kola spisovatelů.

Elplovy literární počátky jsou spojeny s příbramskou skupinou, soustředěnou kolem socialistického básníka Fráni Kučery. Po oslavě rodného kraje v prvních sbírkách se autorova poezie ustálila na tlumeném evokování rozporu mezi úzkostí a doufáním. Kladné životní východisko našel Elpl v náboženské víře, která ve sbírce Vteřina (1936) dává konečný smysl i milostnému vztahu. Pomnichovské události vtiskly jeho básním shrnutým do sbírky Česká rapsodie (1945) dramatičtější napětí. Víra v budoucnost se zde spojila se zakotvením v historii, což je příznačné pro většinu jeho děl. 

V próze oslovoval Elpla dvojí tematický okruh: havířská práce v historii i současnosti a boj za poznání země i vesmíru. Typický je pro něj motiv romanticky laděného hledačství, který je provázen nepřízní dobových okolností. Na osudech slavných objevitelů vesmírných zákonů - Objevil jsem nebe (1938) - demonstroval autor postavení výjimečného jedince, který musí bojovat za pravdu proti nepochopení davu a nepřízni mocných. Na stejném kontrastu stojí i Elplova nejznámější próza Marco Polo (1937), v níž se paralelně rozvíjí osobní problematika hlavního hrdiny a dějinné události Benátek 14. Století.

Zájem o historii a práci havířů spojil Elpl v románu ze středověkého hornického města Příbrami Důl u veselého rytířstva (1943). Posmrtně vydané dva svazky novel z Oslavanska se více soustřeďují na psychologii postav, která je nadto pojata velmi individuálně.

Použitá literatura:

  • šv: Mirek Elpl, in: Lexikon české literatury, díl 1, Academia, Praha 2000, s. 659-660.
  • šv: Mirek Elpl, in: Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha 1964, s. 92-93.
  • Elpl, Mirek: Jaro v Jevíčku, Družstvo Moravského kola spisovatelů, Brno 1946, s. 79.

Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea:

Mirek Elpl - nedatovaný portrét. Povídka Mirka Elpla Galileova smrt, strojopis rozhlasového pořadu, Brno 1958. Mirek Elpl - starší nedatovaný portrét. Mirek Elpl: Marco Polo, titulní list s dedikací redaktorovi Radiožurnálu Daliboru Chalupovi, Melantrich Praha, nedatováno. Titulní dvojlist knihy Mirka Elpla Hvězdy nehasnou s podpisem autora a ilustrací Milana Zezuly, Krajské nakladatelství Brno 1959 Ilustrace a první strana povídky Mirka Elpla Sen noci květnové z knihy Tři zlaté poháry. Kresba Petr Dilinger, Družstvo Moravského kola spisovatelů, Brno 1947.
 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz