Úvod > O muzeu > Přehled oddělení > Oddělení dějin literatury > Galerie literárních osobností > Ludvík Kundera

O muzeu

 

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Ludvík Kundera

22. 3. 1920 Brno

Básník, dramatik, esejista, překladatel, činitel mnoha kulturních aktivit.

Hudební pedagog a klavírista, vynikající interpret Janáčkova díla. PhDr. Ludvík Kundera (1891-1971) byl jeho strýcem, spisovatel Milan Kundera (1929) je jeho bratrancem.

Studoval v letech 1930-1938 na reálných gymnáziích v Praze a Litoměřicích, od r. 1938 na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, od podzimu 1939 na filozofické fakultě v Brně (obor čeština a němčina). Po uzavření českých vysokých škol se rok a půl v Brně učil drogistou, krátce pracoval jako kreslič inženýrských staveb, pak jako korespondent a mzdový účetní v továrně na nábytek v Rousínově. Na počátku roku 1943 byl totálně nasazen do vojenského skladu ve Špandavě u Berlína. Po přestálé těžké nemoci se směl koncem roku vrátit domů, kde žil v poloilegalitě až do konce války. Po osvobození dokončil v roce 1946 studia a stal se postupně redaktorem tří významných brněnských časopisů: umělecké revue Blok (1946-1949), deníku Rovnost (1950-1952) a literárního měsíčníku Host do domu (1953-1955). Od roku 1976 bydlí v Kunštátě na Moravě.

Publikovat začal již jako gymnazista ve studentských časopisech. Prvním uveřejněným příspěvkem jsou verše v Mladé kultuře 1938. Za války zveřejňoval své práce v rukopisných a pololegálních, tzv. černých tiscích, např. sb.Roztrhané panenky, 1942 (kvůli cenzuře antedatováno 1937). Po květnu 1945 vydal knihy básní Živly v nás, 1946; Laviny, 1946; Klínopisný lampář, 1948; Záznamy a promluvy, 1961; Letní kniha přání a stížností, 1962; Tolik cejchů, 1966; Fragment, 1967; Hruden, 1985), knihy próz (Konstantina, 1946; Napospas aneb Přísloví pro kočku, 1947; Odjezd, 1967), knihu esejů Německé portréty, 1956, slovník literárních pojmů aj. Pro divadlo napsal dramata Totální kuropění (1961), Nežert (1963, zakázáno, premiéra až 1967), Korzár (1963), Zvědavost (1964), Labyrint světa a lusthaus srdce (1983), libreto k opeře Chameleon (1984), pro televizi zčásti i pod krycími jmény 7 her (Ó rozume, ó lásko, 1974; Vrtkavý král, 1975; Královské řáděí, 1975; Karel Hynek Mácha, 1983; Radosti života, 1984 aj.), pro rozhlas 10 her (Zvědavost, 1964; Večer všech dnů, 1966; Bezpodmínečný horizont, 1968; Malé smutné štronzo, aj.) a pro tato média ještě na 30 adaptací, montáží a pásem. Část těchto prací vyšla i tiskem. Vedle původních děl uveřejnil za více než padesát let literární činnosti v dalších desítkách knih, ve sbornících a časopisech dnes již nepřehlédnutelné množství překladů prací cizích spisovatelů, zejména německé poezie (Arp, Becher, Benn, Brecht, Celan, Huchel, Trakl ad.), německé prózy (Böll, Cibulka, Fühmann, Renn, Seghersová aj.), německé dramatiky (Brecht, Büchner, Weiss ad.), francouzské poezie (Apollinaire, Desnos, Char ad.), slovenské poezie (Krasko, Novomeský) a poezie ruské, bulharské a srbské. Velkou část Kunderovy tvůrčí energie pohlcují jeho rozsáhlé ediční práce, soustřeďující se po celý život jednak k vydání kompletních děl (Dílo Františka Halase, 5 svazků 1968-1983; Spisy Bertolda Brechta, 8 svazků 1959-1989; Oldřich Wenzl, Veškerá poezie, 1982), jednak k obsáhlým antologiím (Haló je tady vichr - vichřice, 1969; Dada, 1983), výbory poezie Heineho, Brechta, Halase aj. a dále vydávání bibliofilií (Svévolné interpretace, 1975; Volná sebrání, 1973-1974; edice Jaro, Léto, Podzim, Zima, 1973-1974 aj). Redigoval nebo spoluredigoval např. almanachy a sborníky A zatímco válka, 1946; Skupina Ra, 1947, publicisticky působil v časopisech a novinách (od Kvartu, Plamene a Světové literatury až po Literární a Lidové noviny a Rovnost). Je také autorem vynikajících literárněvědných a uměnovědných studií. Rozsáhle publikuje i v zahraničí, zejména v německé jazykové oblasti (účast na vydání rozsáhlých antologií české poezie v Německu, spolupráce s německým časopisem Sinn und Form, s rakouským Plan aj.).

V sedmdesátých letech byla Ludvíku Kunderovi z politických důvodů znemožněna výraznější publikační činnost. Od listopadu 1989 vydal 7 knih básní, svazek memoárů (Řečiště, 1993) a rozhovorů (Zlomky L.K., 1994). V roce 1990 začal přednášet na filozofických fakultách Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci, na Janáčkově akademii múzických umění v Brně aj.

V roce 1990 mu byl udělen čestný doktorát filozofie Masarykovy univerzity v Brně, roku 1993 obdržel rakouskou státní cenu za překlady. Je spoluzakladatelem surrealistické skupiny Ra (1945-1949) a Sdružení Q (1967-1970, obnoveno 1988).

Literatura:

  • -med-: Kundera, Ludvík, in: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl 1 (A-L), Praha 1995, s.473-476.
  • šv: Ludvík Kundera, in: Slovník českých spisovatelů, Praha 1964, s.272-273.
  • Hek, Jiří: Ludvík Kundera, projev na akci Řečiště Ludvíka Kundery konané 10.5.1995 v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea v Brně s připomínkou 75. narozenin L.K. 

Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně

Ludvík Kundera v roce 1963. Portrétní foto Ericha Einhorna. Ludvík Kundera, portrét. Ludvík Kundera, František Hrubín, Alois Hajda, Gustav Křivinka. Ludvík Kundera a Václav Zykmund (1914 - 1984, malíř, grafik, lit. kritik, fotograf) v r. 1945. Ludvík Kundera je tetován na obličeji Václavem Zykmundem (1945). Emil Hoffmann: Ludvík Kundera. Kresba tuší. Karikatura Viléma Reichmanna (jappy): Ludvík Kundera (očišťuje Františka Halase). Podpis L. Kundery. Část Kunderova překladu básně Georga Trakla Krásné město. Ludvík Kundera: Meandry. Poezie z let 1945 - 1969. Atlantis, Brno 2000. Obálka s použitím kresby Bohdana Laciny. Spisy L. K., svazek II. Ludvík Kundera: Napospas. Próza z let 1941 - 1999. Atlantis, Brno 1999. Na obálce reprodukce obrazu Václava Tikala. Spisy L. K., svazek V. Výběr z dramatických textů L. K. z let 1961 - 1989. Nakladatelství Atlantis, Brno 1997 a 1998. Spisy L. K. , svazek VI. a VII. Katalog výstavy Kniha a Q, půl století souvztažností, která se konala v Domě pánů z Fanalu v Brně v období od 21. června do 20. září 1996. Námět výstavy Marie Filippovová, Ludvík Kundera, Jan Rajlich. Francouzský překlad Kunderovy poezie: Le sillon de la mort - Rýha smrti (přeložil Pierre Fabricius), vyšlo v nákladu 300 výtisků, edice Ra, Brno 1947. Dřevoryt Bohdan Lacina, podpis B. L. Bibliofilský tisk vydaný v únoru 1972 k nedožitým šedesátinám Bohdana Laciny (15. 2. 1912 - 6. 7.1971) z podnětu nejbližších přátel (Mědirytina B. Laciny, báseň L. Kundery). Bibliofilský tisk (vydaný v šesti kusech, výtisk č. 2) dedikovaný Ludvíkem Kunderou příteli Janu Zuskovi. Christian Morgenstern, Šeldocela, překlad L. Kundera, přeložené básně jsou vybrány ze sbírky Der Gingganz. Titulní fotografie Václav Zykmund.
 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz