O muzeu > Přehled oddělení > Oddělení dějin literatury > Galerie literárních osobností > Jaroslav Marcha

O muzeu

 

Kalendář akcí

Květen 2019
Po
Út
St
Čt
So
Ne
6
7
Úterý, 07.05.2019
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Čtvrtek, 16.05.2019
17
19
20
21
22
23
25
26
27
28
29
30
31

Zábava
Univerzita třetího věku
Přednáška
Exkurze
Film
Vernisáž

prezzo levitra generico source site prezzo di levitra prezzo levitra bayer in farmacia levitra 5 mg prezzo in italia prezzo ufficiale levitra bayer Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Jaroslav Marcha

original viagra rezeptfrei bestellen 26. 5. 1880 Babice nad Svitavou - 29. 12. 1961 Brno

Autor lyrických a vzpomínkových povídek, črt a fejetonů z venkovského života, k nímž čerpal látku především z přírodních dojmů a zážitků z cest.

Vlastním jménem Dominik Nejezchleb, podepisoval se také D. Nejezchleb Marcha. Po absolvování základního vzdělání a po otcově smrti se ujal rodného hospodářství a přitom se sám dál vzdělával především v literatuře. Od roku 1907 působil jako žurnalista v krajinských a selských časopisech. Nejprve v přerovských Rolnických listech, později, v letech 1908-1909, byl členem redakce Selských listů v Olomouci a poté i v Brně, od 1910 přispíval také do Moravského venkova. Ve stejné době se také stal tajemníkem agrární strany pro Moravu s Slezsko, a od roku 1920 ji zastupoval více než patnáct let v poslanecké sněmovně, v letech 1935-1939 také v senátě. Roku 1940 se vzdal politické činnosti a odešel do důchodu.

Jaroslav Marcha zastával řadu politických a veřejných funkcí, podnikal časté cesty po Evropě, a to zejména po balkánských zemích. Podílel se na moravském kulturním životě, mj. byl v letech 1936-1941 předsedou Moravského kola spisovatelů. Od roku 1919 redigoval Hospodářsko-politickou knižnici, kam přispíval politickými statěmi pod pseudonymy Bezejmenný, Stanislav Vichr, Roman Vlach a Petr Západ.

Jeho syn, ekonom Jaroslav Nejezchleb-Marcha (1909-1972), vydal dvě knihy cestopisných reportáží (Anatolský břeh 1961, Kde země končí a moře začíná 1962) a dobrodružný román Kismet (1971), vše pod pseudonymem Roman Vlach, který již dříve užíval jeho otec.

Marcha se prosadil především svými drobnými prózami z venkovského života, těžícími ze vzpomínek na dětství a zážitků z přírody. Ve dvoudílné mozaice Ptačí chléb (1921) spojil výrazovou jednoduchost s bezprostředností, které mu pomohly s úsměvem vylíčit zážitky z dětství prožitého na vesnici. (Na motivy povídky Dezertér z této knihy napsal Jiří Mahen stejnojmenné drama.) Třetí navazující díl Kamarádi z lesa (1946), komponoval Marcha komorněji, zachytil zkušenosti z dospívání, práci sedláků a formanů, znovu oslavil svobodu a volnost života v přírodě a vyznal se z počínající lovecké vášně. V knihách Na dědině (1927) a Z babiččina kraje (1928) čerpal z rodové kroniky a ze vzpomínek na patriarchální hospodaření, na své novinářské začátky a na modernizaci vesnice po 1. světové válce.

Další Marchova tvorba byla ovlivněna impresionistickou metodou. Soubory povídek a črt charakterizuje náladový lyrismus, volné řazení přírodních asociací a útržků pozorování. Taková je například kniha Halali halalo! (1928), kde se autor stylizuje do role samotáře, který nejraděj bloudí po lesích, vychutnává sílu přírody a pociťuje tak protiklad ke zkomercializovanému městu. Z loveckých zážitků vycházel i ve svých dalších knihách O zvěři královské a verbeži ptačí (1931), Zlatá v zelené (1935). Nejzdařileji pak v momentkách z výletů po brněnském okolí a do Beskyd Stromy a lidé (1935) a Bouda pod Těšankou (1943), kde je nejvíce patrná radost z darů života a jistoty přírodního bytí ve světě zachváceném válkou.

Oslava přírodního venkovského života se stala také tématem Marchovy nepříliš významné epické poezie, k níž patří i autobiografická kniha Řeč země (1936), pokus o epos Pastýř z Javorníků (1937) a sbírka Čtyři louky (1940).

Cestovní dojmy uložil Marcha jednak do knihy fejetonů Chvíli v Řecku (1934), jednak do dvou svazků popisných veršů Zpěvy na Jugoslávii (1936) a Listy z cest 2 (1939).

Jaroslav Marcha se také zajímal o lidovou slovesnost, která mu byla inspirací ke knize Starověrské písničky (1944). Mládeži určené Besedy s klukem Smoleňou (1940) konfrontují svět autorova dětství s dobou 40. let, podobně jako knihy přírodních a příležitostných skic a vzpomínek na předválečný (především brněnský) umělecký život a na jeho osobnosti Z okna pokojného domu (1940) a Potopený svět (1949).

comprar propecia online paypal Použitá literatura:

  • sb: Jaroslav Marcha, in: Lexikon české literatury, díl 3, Academia, Praha 2000, s.112-114.
  • mj: Jaroslav Marcha, in: Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha 1964, s. 312.

cialis cheap Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea:

 
  Zřizovatel:
                                                                                                                                                                          
vyrobila www.omegedesign.cz