Úvod > O muzeu > Přehled oddělení > Oddělení dějin literatury > Galerie literárních osobností > Jaroslav Marcha

O muzeu

 

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Jaroslav Marcha

26. 5. 1880 Babice nad Svitavou - 29. 12. 1961 Brno

Autor lyrických a vzpomínkových povídek, črt a fejetonů z venkovského života, k nímž čerpal látku především z přírodních dojmů a zážitků z cest.

Vlastním jménem Dominik Nejezchleb, podepisoval se také D. Nejezchleb Marcha. Po absolvování základního vzdělání a po otcově smrti se ujal rodného hospodářství a přitom se sám dál vzdělával především v literatuře. Od roku 1907 působil jako žurnalista v krajinských a selských časopisech. Nejprve v přerovských Rolnických listech, později, v letech 1908-1909, byl členem redakce Selských listů v Olomouci a poté i v Brně, od 1910 přispíval také do Moravského venkova. Ve stejné době se také stal tajemníkem agrární strany pro Moravu s Slezsko, a od roku 1920 ji zastupoval více než patnáct let v poslanecké sněmovně, v letech 1935-1939 také v senátě. Roku 1940 se vzdal politické činnosti a odešel do důchodu.

Jaroslav Marcha zastával řadu politických a veřejných funkcí, podnikal časté cesty po Evropě, a to zejména po balkánských zemích. Podílel se na moravském kulturním životě, mj. byl v letech 1936-1941 předsedou Moravského kola spisovatelů. Od roku 1919 redigoval Hospodářsko-politickou knižnici, kam přispíval politickými statěmi pod pseudonymy Bezejmenný, Stanislav Vichr, Roman Vlach a Petr Západ.

Jeho syn, ekonom Jaroslav Nejezchleb-Marcha (1909-1972), vydal dvě knihy cestopisných reportáží (Anatolský břeh 1961, Kde země končí a moře začíná 1962) a dobrodružný román Kismet (1971), vše pod pseudonymem Roman Vlach, který již dříve užíval jeho otec.

Marcha se prosadil především svými drobnými prózami z venkovského života, těžícími ze vzpomínek na dětství a zážitků z přírody. Ve dvoudílné mozaice Ptačí chléb (1921) spojil výrazovou jednoduchost s bezprostředností, které mu pomohly s úsměvem vylíčit zážitky z dětství prožitého na vesnici. (Na motivy povídky Dezertér z této knihy napsal Jiří Mahen stejnojmenné drama.) Třetí navazující díl Kamarádi z lesa (1946), komponoval Marcha komorněji, zachytil zkušenosti z dospívání, práci sedláků a formanů, znovu oslavil svobodu a volnost života v přírodě a vyznal se z počínající lovecké vášně. V knihách Na dědině (1927) a Z babiččina kraje (1928) čerpal z rodové kroniky a ze vzpomínek na patriarchální hospodaření, na své novinářské začátky a na modernizaci vesnice po 1. světové válce.

Další Marchova tvorba byla ovlivněna impresionistickou metodou. Soubory povídek a črt charakterizuje náladový lyrismus, volné řazení přírodních asociací a útržků pozorování. Taková je například kniha Halali halalo! (1928), kde se autor stylizuje do role samotáře, který nejraděj bloudí po lesích, vychutnává sílu přírody a pociťuje tak protiklad ke zkomercializovanému městu. Z loveckých zážitků vycházel i ve svých dalších knihách O zvěři královské a verbeži ptačí (1931), Zlatá v zelené (1935). Nejzdařileji pak v momentkách z výletů po brněnském okolí a do Beskyd Stromy a lidé (1935) a Bouda pod Těšankou (1943), kde je nejvíce patrná radost z darů života a jistoty přírodního bytí ve světě zachváceném válkou.

Oslava přírodního venkovského života se stala také tématem Marchovy nepříliš významné epické poezie, k níž patří i autobiografická kniha Řeč země (1936), pokus o epos Pastýř z Javorníků (1937) a sbírka Čtyři louky (1940).

Cestovní dojmy uložil Marcha jednak do knihy fejetonů Chvíli v Řecku (1934), jednak do dvou svazků popisných veršů Zpěvy na Jugoslávii (1936) a Listy z cest 2 (1939).

Jaroslav Marcha se také zajímal o lidovou slovesnost, která mu byla inspirací ke knize Starověrské písničky (1944). Mládeži určené Besedy s klukem Smoleňou (1940) konfrontují svět autorova dětství s dobou 40. let, podobně jako knihy přírodních a příležitostných skic a vzpomínek na předválečný (především brněnský) umělecký život a na jeho osobnosti Z okna pokojného domu (1940) a Potopený svět (1949).

Použitá literatura:

  • sb: Jaroslav Marcha, in: Lexikon české literatury, díl 3, Academia, Praha 2000, s.112-114.
  • mj: Jaroslav Marcha, in: Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha 1964, s. 312.

Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea:

 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz