Úvod > E-shop » Studia Balkanica Bohemo­Slovaca VII

E-shop

  
Vyhledávání

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Studia Balkanica Bohemo­Slovaca VII

  • Napsal: Kolektiv autorů
  • ISBN: 978-80-7028-492-6
  • Rozsah: 714 stran
  • Formát: 160×230 mm
  • Vazba: V2
  • Datum vydání: 2017
  • Dostupnost: skladem

Cena s DPH: 196 Kč

Vstoupit do košíku
 
  • Popis
  • Ukázková kapitola ke stažení

Balkanistická studia, především pak slavistická, mají na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity dlouhou tradici a byla přítomna, zejména v literárněvědných disciplínách, prakticky již od jejího založení v roce 1919. Tak hned první profesor slovanských literatur na brněnské filozofické fakultě Jiří Horák (1884–1975; působil zde v letech 1922–1926) věnoval pozornost srbocharvátské literárněvědné problematice.

Zásadní dílo v bádání o jihoslovanských literaturách však učinil až jeho nástupce Frank Wollman (1888–1969), vynikající znalec jihoslovanských literatur, jenž přišel z bratislavské univerzity do Brna jako Horákův nástupce v roce 1928 a učil na fakultě až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. Wollman osobně znal velké postavy tehdejšího charvátského, o něco méně i srbského písemnictví, dobře se ale orientoval také v literatuře bulharské a slovinské.

Významným badatelem, zejména pokud jde o bulharskou literaturu, byl na předválečné brněnské filozofické fakultě také ruský bílý emigrant Sergej Grigorijevič Vilinskij (1876–1950), jenž na fakultu přišel na pozvání věhlasného paleoslavisty Václava Vondráka (1859–1925) z Bulharska, kam uprchl z bolševického Ruska a kde se také podrobně seznámil s tamní literaturou. Historická balkanistika na brněnské fakultě tehdy prakticky nebyla přítomna.

Jak v meziválečné době, tak dlouho po druhé světové válce ovšem balkanistická studia nebyla nijak institucionalizovaná. Odborníci zabývající se jihoslovanskou problematikou působili od roku 1921 v rámci slovanského semináře, ale i jiných kateder, stejně tak po válce, kdy slovanský seminář zanikl a částečně jej nahradila nově zřízená katedra slavistiky, od roku 1956 rozšířená a přejmenovaná na katedru slovanské filologie a srovnávacího indoevropského jazykozpytu. V rámci ní byly občas otevírány studijní obory bulharistika a serbokroatistika.

I tato katedra ale později zanikla a své skutečné institucionální podoby se jihoslovanská studia dočkala teprve zásluhou historika Josefa Macůrka (1901–1992), zakladatele historického balkanistického výzkumu na brněnské filozofické fakultě, a jeho vrstevníka, bulharisty, turkologa a balkanologa Josefa Kabrdy (1906–1968).

  1.  Obsah knihy (47.4 kB, Adobe Acrobat dokument)
  2.  Úvod knihy (49.9 kB, Adobe Acrobat dokument)
 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz