E-shop » Studia Balkanica Bohemo­Slovaca VII

E-shop

  
Vyhledávání

Kalendář akcí

Duben 2019
Po
Út
St
Čt
So
Ne
15
16
Úterý, 16.04.2019
17
19
20
21
22
23
24
Středa, 24.04.2019
25
26
27
28
29
30
Úterý, 30.04.2019

Vernisáž
Film
Univerzita třetího věku
Přednáška
Koncert
Ocenění
Benefice

viagra in apotheken cialis in der apotheke kaufen Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Studia Balkanica Bohemo­Slovaca VII

  • Napsal: Kolektiv autorů
  • ISBN: 978-80-7028-492-6
  • Rozsah: 714 stran
  • Formát: 160×230 mm
  • Vazba: V2
  • Datum vydání: 2017
  • Dostupnost: skladem

Cena s DPH: 196 Kč

Vstoupit do košíku
 
  • Popis
  • Ukázková kapitola ke stažení

Balkanistická studia, především pak slavistická, mají na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity dlouhou tradici a byla přítomna, zejména v literárněvědných disciplínách, prakticky již od jejího založení v roce 1919. Tak hned první profesor slovanských literatur na brněnské filozofické fakultě Jiří Horák (1884–1975; působil zde v letech 1922–1926) věnoval pozornost srbocharvátské literárněvědné problematice.

Zásadní dílo v bádání o jihoslovanských literaturách však učinil až jeho nástupce Frank Wollman (1888–1969), vynikající znalec jihoslovanských literatur, jenž přišel z bratislavské univerzity do Brna jako Horákův nástupce v roce 1928 a učil na fakultě až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. Wollman osobně znal velké postavy tehdejšího charvátského, o něco méně i srbského písemnictví, dobře se ale orientoval také v literatuře bulharské a slovinské.

Významným badatelem, zejména pokud jde o bulharskou literaturu, byl na předválečné brněnské filozofické fakultě také ruský bílý emigrant Sergej Grigorijevič Vilinskij (1876–1950), jenž na fakultu přišel na pozvání věhlasného paleoslavisty Václava Vondráka (1859–1925) z Bulharska, kam uprchl z bolševického Ruska a kde se také podrobně seznámil s tamní literaturou. Historická balkanistika na brněnské fakultě tehdy prakticky nebyla přítomna.

Jak v meziválečné době, tak dlouho po druhé světové válce ovšem balkanistická studia nebyla nijak institucionalizovaná. Odborníci zabývající se jihoslovanskou problematikou působili od roku 1921 v rámci slovanského semináře, ale i jiných kateder, stejně tak po válce, kdy slovanský seminář zanikl a částečně jej nahradila nově zřízená katedra slavistiky, od roku 1956 rozšířená a přejmenovaná na katedru slovanské filologie a srovnávacího indoevropského jazykozpytu. V rámci ní byly občas otevírány studijní obory bulharistika a serbokroatistika.

I tato katedra ale později zanikla a své skutečné institucionální podoby se jihoslovanská studia dočkala teprve zásluhou historika Josefa Macůrka (1901–1992), zakladatele historického balkanistického výzkumu na brněnské filozofické fakultě, a jeho vrstevníka, bulharisty, turkologa a balkanologa Josefa Kabrdy (1906–1968).

 
  enter Zřizovatel:
                                                

                    
vyrobila www.omegedesign.cz