Úvod > E-shop » Doba a místo vzniku hlaholice

E-shop

  
Vyhledávání

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Doba a místo vzniku hlaholice

  • Napsal: Ivan Müller
  • ISBN: 978-80-7028-449-0
  • Rozsah: 88
  • Formát: 168×240 mm
  • Vazba: V2
  • Datum vydání: dotisk
  • Dostupnost: skladem

Cena s DPH: 62 Kč

Vstoupit do košíku
 
  • Popis
  • Ukázková kapitola ke stažení

Text, který následuje, vznikal a zrál déle než padesát let. První náznaky o vznikání toho, co tu leží před čtenářem jako domyšlený celek, jsou dohledatelné v korespondenci Ivana Müllera z počátku osmdesátých let a vztahují se ke konci let šedesátých, kdy se jako mladý student nejprve seznámil s hlaholskou abecedou a naučil se ji prakticky používat, aby se pak v následujících letech s ní setkával znovu a znovu z pohledu jiných a dalších vědních disciplín, které musel studovat z titulu své profese znalce latinské paleografie a dějin středověké filozofie. Každé z těchto setkání s sebou přinášelo nové otazníky a rozpory, které unikaly (a unikají) tradiční paleoslavistice. Ivan Müller se tak postupně dostal ke klíčovým problémům počátku slovanského písma a vzdělanosti, aniž by opakoval tradiční cestu, po níž se ubíralo poznávání... i se všemi svými nezpozorovanými omyly a mylnými jistotami, zdánlivě ověřenými tradicí. V Müllerově korespondenci z poloviny let osmdesátých je již možno vyčíst přesvědčení, že nastal čas rozejít se s tradičním výkladem o vztahu mezi dvěma staroslovanskými abecedami, o soluňských bratrech jako zakladatelích slovanské vzdělanosti a zejména pak s jistotou o neomylnosti proslulého mnicha Chrabra jakožto jediného svědka v této kauze. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let již Ivan Müller, žádnou institucí a žádným plánem vědeckého výzkumu nepobízen, dospěl ke svému originálnímu vyřešení otázky o době vzniku hlaholice.

Veřejně je poprvé přednesl dne 7. září 1995 v Nitře na vědecké konferenci o počátcích slovanské vzdělanosti, k níž dala podnět tamní galerie v rámci svého tehdejšího ambiciózního slavistického programu. Měl jsem to štěstí být svědkem tohoto prvního Müllerova veřejného vystoupení na půdě slavistiky, a tedy i ohromení, které jeho přednáška vyvolala.

V dalších letech Müllerova teorie jen opakovala častý osud mnoha jiných zásadně nových postupů a výkladů ve všech oblastech vědeckého poznávání. Co je zásadně nové, bývá nepřijatelné pro aparát, vytvořený s předpokladem neotřesitelných jistot a automatických řešení. V daném případě k zapomnění přispěl i nezájem objevitele. Za léta, která od té události uplynula, Ivan Müller v trpělivé práci pomalu dovršuje své velké životní dílo, kritické editování traktátů Jana Wyclifa, anglického učitele Husova; dosavadními výsledky této práce si již dávno předtím, než se přiblížil cíli, zjednal světové uznání – nemluvě tu o jeho pedagogickém působení na vysokých školách v Praze a Ústí nad Labem. Neměl a nemá, jak píše, žádnou potřebu uznání jako paleoslavista.

  1.  Obsah knihy (30.4 kB, Adobe Acrobat dokument)
  2.  Úvod knihy (43 kB, Adobe Acrobat dokument)
  3.  Ukázka (s. 7) (41.6 kB, Adobe Acrobat dokument)
  4.  Ukázka (s. 10) (48 kB, Adobe Acrobat dokument)
  5.  Ukázka (s. 19) (244.5 kB, Adobe Acrobat dokument)
  6.  Ukázka (s. 29) (51.5 kB, Adobe Acrobat dokument)
 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz