O muzeu > Přehled oddělení > Etnografický ústav > Dva životy, dvě kultury, dvě země

O muzeu

 

Kalendář akcí

Srpen 2020
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace


OTEVÍRACÍ DOBA


VIRTUÁLNÍ MUZEUM


EXPONÁT MĚSÍCE


FOTOGALERIE

E-SHOP

PRONÁJMY


VĚDECKÉ ČASOPISY


 Zřizovatel:


                      


  
 
       

   

Dva životy, dvě kultury, dvě země

Zpět na Etnografický ústav MZM

Etnografický ústav Moravského zemského muzea již čtvrtým rokem spolupracuje na dlouhodobém projektu brněnského nadačního fondu Hellenika "Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti". Hlavním cílem projektu je představit minulost a současnost řecké národnostní menšiny v České republice.


Nápad se zrodil při příležitosti 70. výročí historické události, i níž má dosud česká společnost malé povědomí. V roce 1948 našlo na území tehdejšího Československa útočiště před občanskou válkou okolo 13 000 uprchlíků z Řecka, dospělých i dětí. Původně dočasně plánovaný pobyt se jim vývojem politických událostí v Řecku prodloužil o několik desetiletí, některým dodnes. Stát poskytl exulantům vzdělání, práci či bydlení. Většina dětí prošla ústavní výchovou dětských domovů. Přesto, že Řekové nebyli chápáni jako národnostní menšina, dostali možnost udržovat a rozvíjet některé prvky vlastní kultury, především jazyk a hudební a taneční projevy. Na druhou stranu podléhala komunita českým vlivům.

Jakmile to dovolily podmínky v Řecku, většina uprchlíků a jejich potomků se vrátila do vlasti. Proč ale někteří z nich zůstali zde? Jak prožívali jako děti útěk z válečné vřavy? Jak se sžívali se zcela cizím prostředím? Udržují dnes Řekové prvky původní kultury nebo jsou zcela asimilováni do české společnosti? Která země pro ně představuje domov?

Na tyto a podobné otázky odpověděla v listopadu 2018 výstava "Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti", první výstup projektu. V současnosti je k dispozici vzdělávacím i paměťovým institucím její putovní verze.

Pro účely obou typů výstav vznikl z osobních výpovědí přímých účastníků jmenovaných událostí a jejich potomků, doplněných archivním materiálem, osobními fotografiemi a dobovými filmovými záběry také stejnojmenný film.

V roce 2019 se s ním Moravské zemské muzeum zúčastnilo 22. ročníku přehlídky muzejních filmů Musaionfilm v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodu. Soutěžní porota udělila filmu hlavní cenu Černý Janek za objevné zpracování osudů řecké minority u nás.

Plodná a především přínosná spolupráce Moravského zemského muzea a řecké národnostní menšiny pokračuje také v letošním roce, kdy společně plánují vydání publikace obsahující přepisy výpovědí pamětníků, které byly natočené v roce 2017 jako podklad pro vznik výstavy a filmu.

 

Karel Otto Hrubý: Děti řeckých komunistů. Mikulov, 1948. Ze sbírky Historického oddělení Moravského zemského muzea, inv. č. K 151/2.


Příspěvek zpracovala: PhDr. Jana Poláková, Ph.D.

 
vyrobila www.omegedesign.cz