Úvod > O muzeu > Přehled oddělení > Ústav Anthropos > Doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D. - Výběrová bibliografie

O muzeu

 

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

doc. PhDr. Martin Oliva, Ph.D.

Selected bibliography (from last years) with abstracts and key words
Výběrová bibliografie z posledních let, s abstrakty a klíčovými slovy


Mýtus masového hrobu v Předmostí u Přerova. K pohřebním zvyklostem moravského gravettienu. (The myth of the "mass grave" at Předmostí u Přerova. On the burial customs of the moravian Gravettian). Archeologické rozhledy 53/2001, 3-29. Rés. en francais.

A detailed revision revealed that at Předmostí it was not a mass grave with complete skeletons, but probably a secondary deposit of the most representative and most coherent body parts. The original burials on or above the ground surface seems in the Upper Paleolithic to be dominant. Hitherto, in accordance with European cultural traditions, a burial has generally only been regarded as the inhumation of the whole human body. Finds of individual bones have been interpreted as the result of "non-ritual" ill treatment of remains, or alternatively as the remains of disturbed grave pits.

Detailní revize ukázala, že masový hrob celých lidských těl v Předmostí je s největší pravděpodobností mýtem,vyvěrajícím ze snahy přiblížit pohřební zvyklosti paleolitického člověka lidem 19. století. Pro mladý paleolit bylo asi naopak typické ukládání zesnulých na zem či nad zem, a pouze jejich nejreprezentativnější či nejkoherentnější zbytky se někdy uložily pod zem (jako právě na Předmosteckém sídlišti). V duchu evropské kulturní tradice se nálezy jednotlivých kostí ovšem mylně interpretují jako důsledek "nerituálního zacházení", příp. jako porušené inhumace celých těl. 

Key words: Gravettian, Pavlovian, Předmostí, burials



Les pratiques funéraires dans le Pavlovien morave: révision critique. Préhistoire européenne, 16-17, 2000-2001, 191-214. Liège.

(The same ideas as above, with more detailed documentation of other graves)

(Stejné závěry jako předchozí článek, s úplnější dokumentací ostatních hrobů)

Key words: Gravettian, Pavlovian, Předmostí, Brno II, Pavlov, Dolní Věstonice, burials

 


Gravettienská sídliště u Pavlova. Kotázce využívání silicitů krakovské jury. (The gravettian settlement near Pavlov. Utilisation of the cracovian jurassic flints). AMM, sci. soc., 86/2001. S. 45-99. Rés. en francais.

If the agglomeration Pavlov I is formed by several camps, they all belonged to one specific tradition different from that of Dolní Věstonice I site. The jurassic flint from distant outcrops at the site Pavlov II was not utilised in a economical way which testifies of social bounds to the North.

Pokud je sídelní aglomerace Pavlov I tvořena několika samostatnými tábory, patřily všechny jedné specifické kult. tradici, odlišné od sousední aglomerace Dol. Věstonice I. Silicit ze vzdál. zdrojů v krakovské juře byl na stanici Pavlov II využíván velmi neekonomicky, a význam jeho importů byl převážně v udržování společenských kontaktů s obyvatelstvem severoevropské roviny.

Key words: Pavlov, Gravettian, Pavlovian, raw material economy, jurassic flint

 


Těžní jámy, rondely, hradiska... jak se to rýmuje? (Mining pits, rondels and hillforts - how does it rhyme). In: Archeologie nenalézaného. S. 153-186. Praha - Plzeň 2002. Zusammenfassung in Deutsch.

The common character af above-mentioned features is a great amount of collective work with a pronounced symbolic character and with a rather weak practical significance

Společným rysem nadepsaných jevů je velké množství odvedené společné práce, výrazně symbolického charakteru, s malým praktickým dopadem

Key words: Mining pits, rondels, hillforts, symbolic work, rituals, Neolithic, Bronze age

 


Využívání krajiny a zdrojů kamenných surovin v mladém paleolitu českých zemí (Landscape use and stone material sources in the Upper Palaeolithic in the Czech Lands). Archeologické rozhledy 54/2002. S. 555-581. English summary.

In the EUP all 3 parallel cultures occupied the landscape between hillsides and lowland, while the gravettian settlement concentrated in river valleys and Magdalenian in caves of the Moravian karst. The connection between the land-use and raw material economy is examinated.

V časné fázi mladého paleolitu využívají všechny 3 paralelní kultury krajinu stejného typu na rozhraní nížin a výšin, zatímco gravettienští lovci sídlili u řek a magdalénští v jeskyních Moravského krasu. Je hledána souvislost mezi využíváním krajiny a zdrojů kam. surovin.

Key words: Upper Palaeolithic, raw material sources, exotics, interregional contacts, landscape.

 


Mladý paleolit českých zemí: přehled výzkumů a publikací z let 1995-2001. (The Upper Palaeolithic of the Czech Lands: a rewiew of research and publications between 1995-2001). SPFFBU M 7, 2002. S. 5-21. Rés. en francais.

A rewiew of research concerning the Upper Palaeolithic excavations and publications of the Czech Lands between 1995-2001

Přehled výzkumů a publikací z let 1995-2001 o mladém paleolitu českých zemí

Key words: Early Upper Palaeolithic, Gravettian, Magdalenian, Late Palaeolithic, economy, geography, rituals.

 


Gravettien Moravského krasu. (Gravettian settlement of the Moravian Karst), AMM, sci. soc., 87/2002. S. 81-104. Rés. en francais.

The tools from the Kůlna cave are made- as the only collection in our Gravettian - mainly from the local cherts. In the late Gravettian the need of widespread social networks was over and this fact explains the existence of several sites in the remote region of the Moravian Karst.

Nástroje z jeskyně Kůlny jsou - jako jediné v našem gravettienu- vyrobeny většinou z lokálního rohovce. V mladém gravettienu se již vytratila potřeba široké sociální sítě, založené na vzdálených kontaktech, což vysvětluje existenci několika stanic v odlehlé oblasti Moravského krasu.

Key words: late Gravettian, raw material economy, spongolite, Moravian Karst, caves

 


Extraction de silexite jurassique dans la foret de Krumlov (Krumlovský les, Moravie du sud, rép. Tchèque) sous ses aspects pratiques et sociaux. In: Les matières premières lithiques en préhistoire, 245-252. Préhistoire du Sud-Est, suppl. No. 5. Cressensac 2003.

Krumlovský les - one of the most extensive european extraction area was exploited from end of the Neolithic till the Hallstatt age, but mainly in the Early Bronze Age. Excavations have revealed the presence of 8 m deep mining shafts, neolithic graves and some elements of megalithic monuments. This chert extraction does not seem to have a real productive function, but it could be explained by a ritual customs.

Jedna z největších oblastí pravěké těžby silicitů v Evropě, využívaná od konce neolitu do starší doby železné. Těžba vrcholí v době únětické kultury. Výzkumy odhalily až 8 m hl. šachty s pohřby (MMK), terasovou těžbu ze závěru eneolitu, a prvky megalitismu. S časem těžba dostávala převážně ceremoniální dimenze. Vrcholila totiž v dobách, kdy se masově těžené a na místě zpracovávané rohovce již ani neodnášely a nepoužívaly.

Key words: Jurassic chert, extraction, Neolithic, Eneolithic, Únětice culture, Hallstat age, burials, rituals, ceremonial landscape.

 


O nezanedbatelnosti neočekávatelného: štípané industrie starší doby bronzové na Moravě (On the significance of unanticipatable: chipped industries of the Early Bronze Age in Moravia). Archeologické rozhledy 55, 2003, 10-46. English summary.

The chipped industry appear rarely in the settlements and cemeteries of the Early Bronze age. On the other hand, in the Krumlovský les (Krumlov Forest) an area of several dozen hectares by chert workshops and mining shafts till 8 m deep was discovered. The unanticipated nature of this phenomenon leads to a sceptical view of the chances for the archeological identification of even mass activities of transcendental significance, particularly where such leave no large quantities of durable raw material behind.

Na sídlištích a pohřebištích starší doby bronzové se štípaná industrie objevuje jen ojediněle. Naproti tomu v Krumlovském lese se v této době těžil a zpracovával jurský rohovec z až 8 km hlubokých šachet na ploše několika desítek ha. Neočekávanost tohoto jevu vede ke skepsi stran možnosti archeol. identifikace byť i masových akcí transcendentálního charakteru, zejména pokud nezanechaly dostatečné množství stop z nepomíjivého materiálu.

 


L'approvisionnement en matière première dans le Gravettien morave dans son contexte économique et social. In: J. Brůžek, B. Vandermeersch et M.D. Garralda eds. Changements biologiques et culturels en Europe de la fin du Paléolithique moyen au Néolithique, 117-128. Université Bordeaux. I. Bordeaux. 2003.

The settlement in the Gravettian (Pavlovian) period concentrated on river valleys, which was favorable from the point of view of subsistence and long-distance, inter-group communications. This was expressed in a sharp increase in the import of stone raw material - independent of distance from the predominant northern flints. 

V pavlovienu se osídlení soustředilo do těsné blízkosti říčních údolí, což bylo výhodné jak z hlediska obživy (lov velké zvěře), tak orientace v krajině a tím i komunikace mezi skupinami. Odrazem této strategie, rozvinuté zejména při příležitostných lovů mamutů, je nárůst importů seeverských silicitů. Jejich množství ani intenzita využití se nemění se vzdáleností od zdroje, takže přísun těchto žádaných materiálů byl zřejmě plně zajištěn příchozími skupinami.

Key words: Gravettian, raw materials, northern flints, exotics, interregional contacts, 

 


Géographie du Magdalénien morave sous l'aspect économique et social. In: S.A. Vasilev, O. Soffer, J. Kozlowski eds.: Perceived Landscapes and Built Environments, The cultural geography of Late Paleolithic Eurasia, 131-137. BAR int. ser. 1122, Oxford 2003.

The population of Magdalenian, invading from western Europe, settled the predominantly karst regions and even here only valleys with watercourses. The surrounding landscape was used pragmatically only for rapid movement after seasonal resources. Unlike the Pavlovian, the imported raw materials are used more economically.

Populace magdalénienu, pronikající ze západní Evropy, bez návaznosti na předchozí místní vývoj osídlila převážně krasové oblasti (na Moravě výrazněji než v Čechách), a v nich jen údolí s vodními toky. Okolní krajinu pragmaticky využívala jen k rychlým přesunům za sezónními zdroji. Na rozdíl od pavlovienu jsou importy surovin využívány hospodárněji. Určitá možnost zkreslení vyplývá ze skutečnosti, že pohyby a kontakty skupin lze sledovat takřka výhradně dle pohybu kamenných surovin, navíc jen těch atraktivních a preferovaných. Lze tedy snadno doložit vztahy k severu, kde se nacházely zdroje kvalitních polských silicitů, zatímco o komunikaci opačným směrem nemá co vypovídat.

Key words: Magdalenian, caves, Moravian karst, raw material sources, exotics, interrergional contacts, land use.

 


K významu akumulací mamutích kostí aneb "věda" s rozumem v koncích (On the importance of mammoth bone accumulations, or wit's end with "science"). Archeologické rozhledy 55, 2003, 227-271. English abstract.

Large accumulations of mammoth bones at Gravettian settlement sites are presently interpreted either as the remains of prey animals, or alternatively as natural agglomerations of carcasses, by which people founded camps in order to exploit them as tinder and raw material. The former notion fails to explain the common preponderance of large and heavy bones of unclear use in subsistence, while the latter is in sharp disagreement with what is known about the way of life of the proboscidians and of the hunting strategies. At the same time the bulky bones of the largest game animals, such as the antlers of cervids, appear noticeably frequently at settlements of even the Lower and Middle Palaeolithic. In the milieu of the Moravian Pavlovian, mammoth bones appear in extensive deposits by settlements and accompany the majority of surviving (i.e. sub-surface) graves; in the eastern European Epigravettian they are later found in the walls of dwellings and in their own pits. From an analysis of this situation it follows that in the drawing together of selected faunal remains both transcendental and representative motives played a role. The reasons why contemporary science takes no account of such subjective motives are unfortunately themselves subjective.

Velké akumulace mamutích kostí na gravettienských sídlištích se v současné době interpretují buď jako pozůstatky úlovku, nebo naopak jako přirozené nahromaděniny mršin, u nichž si lidé zakládali tábořiště, aby je mohli využívat jako palivo a surovinu. První ze zmíněných názorů nevysvětluje obvyklou převahu velkých a těžkých kostí s nepatrným potravním užitkem, druhý je v příkrém rozporu s poznatky o způsobu života chobotnatců a o subsistenčních strategiích loveckých kultur. Rozměrné kosti největší lovné zvěře, případně parohy cervidů se přitom objevují nápadně často již na sídlištích ze starého a středního paleolitu. V prostředí moravského pavlovienu se mamutí kosti vyskytují v rozsáhlých depozicích u sídlišť a doprovázejí většinu dochovaných (tj. zahloubených) hrobů, ve východoevropském epigravettienu se potom ukládají do stěn obydlí a do zvláštních jam. Z rozboru těchto situací vyplývá, že při shromažďování vybraných pozůstatků zvěře spolupůsobily pohnutky transcendentálního a reprezentativního rázu. Důvody, proč současná věda o těchto subjektivních motivacích neuvažuje, jsou bohužel rovněž pouze subjektivní.

Key words: Gravettian, Pavlovian, mammoths-hunting, bone deposition, symbolic behaviour.

 


L'unité de l' Europe aurignacienne. In: R. Desbrosse, A. Thévenin (eds.): Préhistoire de l'Europe. Des origines à l'Âge du Bronze. Actes des congrès nationnaux des sociétés historiques et scientifiques, 125e Lille 2000, 213-218. CTHS Paris 2003.

The rise of the Aurignacian is grosso modo contemporary with the beginnings of the so called transitional technocomplexes. In the Lower Aurignacian middle-palaeolithic substrate is sometimes very clear, e.g. on the Cantabric sites, whereas other very old collections show the pure Aurignacian without any obvious archaic component (Geissenklösterle etc.) It seems that this polycentric evolution bears witness of a polycentric origin of the European Aurignacian due probably to the phenomenon of convergency, even if difficult to explain in rational terms. During its further evolution it created a quite homogeneous cultural environment without any visible macroregional differences, at least on the level of the lithic and bone industry. On the other hand, certain differences can be seen in the field of decorative objects and above all in the art, i.e. the sphere connected the most with the ideology.

Vznik aurignacienu je zhruba současný s počátkem tzv. přechodných technokomplexů (szeletien, bohunicien, chatelperronien atd.). Ve starším stupni je středopaleolitický substrát někdy velmi citelný (Castillo a Arbreda v Katalánsku), zatímco jinde chybí (Geissenklosterle, Bačo Kiro). Zdá se, že v nehomogenním vývoji se odráží polycentrický původ aurignacienu, patrně v důsledku konvergence, což je ovšem obtížně vysvětlitelné v racionálních termínech. V dalším vývoji vytvořil dosti homogenní kulturní prostředí bez zjevných makroregionálních rozdílů, alespoň co se týče kamenných a kostěných industrií. Jisté rozdíly však lze pozorovat mezi ozdobnými předměty a hlavně mezi uměleckými projevy, tedy ve sféře nejvíce propojené s ideologií.

Key words: Aurignacian, EUP, convergecy, lithic and bone idustries, art, rituals, Mladeč.

 


Gravettien okrajových zón pálavského mikroregionu a menších sídelních oblastí na Moravě AMM sci. soc. 88/2003, S. 91-132. The Gravettian of the Pavlov-Hills periphery and of the smaller settlement areas in Moravia (rés. en francais).

The survey of Gravettian settlements in the peripheral zones shows the striking contast between the density of the occupation of the central and peripheral settlement areas. The reason of the population's concentration in the surroundings of the Gate of Věstonice, that of Napajedla and the Moravian Gate lies with the cultural system based on the occasional exploitation of mammoth herds migrating mostly through river valleys. Periodical mammoth huntings necessitated the co-operation of groups living on a broad territory which strengthened the orientation role of the fluvial net. The old settlement areas on the boundary of hillsides and lowlands intensively occupied during the EUP lay far away from bigger rivers and therefore were not inhabited any more. Their often rich outcrops of various cherts were omitted because abundant social contacts ensured the supply of flints of good quality from the North.
The present article closes the project of many years dealing with detailed analyses of the Moravian Gravettian from the point of view of geography and raw material economy (see contributions in Acta Musei Moraviae 1997 - 2003 and in the journal Pravěk 6, 1996).

Přehled gravettienských lokalit z okrajových zón ukázal markantní kontrast mezi hustotou a intenzitou osídlení centrálních a periferních sídelních oblastí. Příčina soustředění populace v okolí Věstonické, Napajedelské a Moravské brány spočívá nepochybně v kulturním systému, založeném na příležitostné exploataci stád mamutů, pohybujících se právě v říčních úvalech. Periodické lovy na tato obří zvířata vyžadovaly součinnost skupin z rozsáhlého území, přičemž říční síť napomáhala orientaci. Starší sídlištní oblasti na rozhraní pahorkatin a nížin nebyly gravettienskými lovci osídleny, pokud neležely blízko větších vodních toků. Jejich často bohaté zdroje rohovců se příliš nevyužívaly, protože meziskupinové styky zajišťovaly přísun kvalitních severských silicitů. Článek uzavírá řadu studií, věnovaných jednotlivým oblastem a lokalitám moravského gravettienu z hlediska sídelní geografie a hospodaření s kamennými surovinami (viz AMM 1997 až 2003 a Pravěk 1996).

Key words: Gravettian, Pavlovian, centre and periphery, communication, Milovice, Southern Moravia

 


AMM - Acta Musei Moraviae, sci. soc., (Časopis Moravského muzea, vědy společenské). Brno.

 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz