Úvod > Navštivte nás > Dietrichsteinský palác > Výstavy > Botanické oddělení Přírodovědného muzea MZM

Botanické oddělení Přírodovědného muzea MZM

12. 7. - 6. 8. 2017

Vstupné: plné 50 Kč, zvýhodněné 25 Kč, rodinné 125 Kč

Otevírací doba: úterý 9-15 hod., středa až pátek 9-17 hod., sobota a neděle 13-18 hod.

 

Botanické vzorky existovaly již při založení vlastního muzea. Nejstarší zápisy v inventáři jsou ještě staršího data než vlastní ustanovení tehdejšího Františkova muzea (4. srpna 1813). V současné době se počet sbírkových položek pohybuje okolo milionu. To staví herbář Moravského zemského muzea na třetí místo mezi botanickými institucemi v České republice. Obsahuje nejen sušené lisované cévnaté rostliny, ale také houby, lišejníky a mechorosty. Mezi vystavenými exponáty uvidíte nejen staré herbářové položky, ale také unikátní dřevěné modely hub a Mattioliho bylinář. K botanickému oddělení patří oblíbená houbařská poradna. Důležitou náplní činnosti botanického oddělení je také vědecká práce, přednášková činnost a popularizace botaniky a mykologie.

    


První údaj o muzejní botanické sbírce je už z roku 1813, tedy dříve, než bylo v roce 1817 založeno vlastní muzeum tehdy pojmenované Františkovo. V roce 1853 sepsal kustod sbírek Albín Heinrich seznam, obsahoval přibližně 1 500 druhů cévnatých rostlin z území Moravy a Slezska, kolem 15 000 kusů od Konstantina Münch-Bellinghausena, mezi nimiž byly i vzácnější rostliny z Asie, Ameriky, Afriky a Austrálie, řasy z benátských lagun, mechorosty, dále vzorky dřev, semena, a také voskové modely plodů ovoce a hub. Později k významným přírůstkům patřily herbáře Eduarda Formánka (1900), Josefa F. Freyna (1905), ve 20. století sbírky Františka Zavřela, Albína Wildta, Františka Teubera, materiál, který pocházel z území Moravy a který vzešel z výzkumných exkurzí Komise pro přírodovědné prozkoumávání Moravy, herbáře Richarda Picbauera, Eduarda Baudyše, Josefa Jedličky, Josefa Podpěry, Jana a Františka Šmardy, Vojtěcha Vlacha, Stanislava Staňka a Františka Černocha, nejnovější významné přírůstky jsou sběry Petra Albrechta, Bohumila Trávníčka a Jaroslava Čápa. V současné době obsahuje herbář botanického oddělení 980 000 položek cévnatých rostlin, mechorostů, lišejníků, hub a řas a je třetí největší v České republice. Mezi herbářovými položkami bylo zatím nalezeno téměř 2 500 dokladů typového charakteru (to jsou jedinečné exempláře rostlin, podle kterých je vytvořeno jméno druhu nebo jméno taxonu nižší klasifikace, např. poddruhu, variety). Sbírky byly zprvu uloženy v Biskupském dvoře, ke konci 2. světové války byla dočasně větší část z preventivních důvodů uschována na hradě Pernštejn v Nedvědici, r. 1948 botanické oddělení přesídlilo na Preslovu ulici v Brně, od 70. let 20. století je část sbírky uložena na zámku v Budišově u Třebíče, r. 1998 se pracovny a větší část sbírek přestěhovaly do Brna-Slatiny.


Od založení muzea o botanické sbírky pečovala řada kustodů, ti se věnovali také badatelské činnosti: Albín Heinrich (1836–1864), Mořic Vilém Trapp (1864–1895), František Karel Stohandl (1896–?), Karel Vandas (1905–1909), Josef Podpěra (1909–1914), František Skyva (1909–? a 1919–1945; mykolog, uspořádal a zinventoval sbírky), Jan Macků (1914–1919), Johann Hruby (1939–1945), Jan Šmarda (1945–1953; zabýval se floristikou, bryologií a fytogeografií, v letech 1949–1952 byl také ředitelem muzea), Milada Tomková-Součková (1949–1959; věnovala se kresbě rostlin a studiu hub, byla dočasnou vedoucí), Karel Kříž (1967–1977; mykolog, vybudoval houbařskou poradnu), Valentin Pospíšil (1959–1982; především bryolog, studoval rozšíření mechů, dlouholetý vedoucí oddělení), Karel Sutorý (1973 – dosud; botanik se zaměřením na rostliny z čeledi brutnákovité a hledání unikátních typových dokladů, dlouholetý vedoucí oddělení), Vladimír Antonín (1979 – dosud; mykolog, věnuje se především bělovýtrusým lupenatým houbám, popsal více než sto nových druhů, současný vedoucí oddělení), Olga Skácelová (1984–1996; hydrobiologie, řasy a sinice), Ivan Novotný (1984 – dosud; mechorosty, zaměřený na útlovláskovité, popsal první výskyt invazního mechu křivonožky v České republice), Alois Vágner (1992–2015; určování hub v houbařské poradně), Marta Dědečková (1993–2011; biogeografie, mechorosty), Svatava Kubešová (1997 – dosud; floristika mechorostů), Hana Ševčíková (2011 – dosud; mykoložka, věnuje se lupenatým houbám, zejména rodu Pluteus).

K „Jubilejní výstavě soudobé kultury“ (r. 1928) byla vybudována expozice, jejíž součástí byly atraktivní ze dřeva vyřezané houby a ovoce; ty pod vedením Františka Skyvy vytvořil řezbář Josef Rulíšek; v současné době jich oddělení vlastní kolem 400 a výběr z nich je k vidění v houbařské poradně. Významným počinem byla výstava „Houby / Fungi“. Trvala od roku 1965 do roku 1973 a připravil ji Jan Špaček s řadou spolupracovníků. Byla hodnocená jako tehdy nejlepší v Evropě. V minulých letech oddělení organizovalo mj. výstavu „Zelená krása mechorostů aneb jak se státi bryologem“, která putovala po 16 muzeích v celé České republice, opakovaně pořádá bryologické víkendy (exkurze a pozorování mechorostů pomocí mikroskopů v laboratoři) nebo se podílí na výstavách čerstvých hub.

Součástí botanického oddělení je houbařská poradna, založená v roce 1967 a v současnosti sídlící v Biskupském dvoře. Je velmi vyhledávanou službou pro veřejnost. Její hlavní náplní je houbařské poradenství, ale rovněž pořádá přednášky a popularizuje houby a jejich ochranu; její pracovníci se podílejí i na odborné mykologické práci.

Vystavené exponáty:

• Šišák východní (Scutellaria orientalis) ‒ stará herbářová položka
• Plechová botanická torna používaná pro sběr botanického materiálu až do začátku minulého století
• Lis na sušení rostlin – ten se během historie příliš neměnil
• Herbářové položky ze sbírky moravsko-slezských mechorostů, kterou roku 1850 muzeu věnoval Jan Spatzier, lékárník z Krnova
• Dřevěné modely hub (muchomůrka císařka, muchomůrka zelená a kozák dubový), které řezbář Josef Rulíšek vytvářel od roku 1921 pod vedením Františka Skyvy
• Dřevěné modely ovoce (jablko: řehtáč soudkovitý, hrušeň: muškatelka turecká a angrešt: vítězná červená) od řezbáře Josefa Rulíška
• Kniha Františka Suchého Moravské ovoce (1907), která sloužila řezbáři J. Rulíškovi při práci na modelech ovoce
• Kniha Herbář neboli bylinář, latinsky původně Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis, která je jednou z nejvýznamnějších botanických knih 16. století; jeho autorem byl italský lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli; roku 1562 vyšel (ve výrazně rozšířené podobě) český překlad od humanisty Tadeáše Hájka z Hájku
• Kniha Hortus Eystettensis vytvořená Basilem Beslerem v roce 1613 jako ilustrace rostlin ze zahrady biskupa ve městě Eichstätt v Bavorsku
• Kniha Botanische Ergebnisse der Reise Seiner Majestät des Kaisers von Mexico Maximilian I. nach Brasilien (1859-60) ‒ botanické výsledky cesty císaře Maxmiliana do Brazílie, které přinášely řadu nových poznatků, zpracoval brněnský rodák Heinrich Wawra (1831–1881)

 
vyrobila www.omegedesign.cz