- Napsal: Kolektiv autorů
- ISBN: 978-80-7028-492-6
- Rozsah: 714 stran
- Formát: 160×230 mm
- Vazba: V2
- Datum vydání: 2017
Balkanistická studia, především pak slavistická, mají na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity dlouhou tradici a byla přítomna, zejména v literárněvědných disciplínách, prakticky již od jejího založení v roce 1919. Tak hned první profesor slovanských literatur na brněnské filozofické fakultě Jiří Horák (1884–1975; působil zde v letech 1922–1926) věnoval pozornost srbocharvátské literárněvědné problematice.
Zásadní dílo v bádání o jihoslovanských literaturách však učinil až jeho nástupce Frank Wollman (1888–1969), vynikající znalec jihoslovanských literatur, jenž přišel z bratislavské univerzity do Brna jako Horákův nástupce v roce 1928 a učil na fakultě až do svého odchodu do důchodu v roce 1959. Wollman osobně znal velké postavy tehdejšího charvátského, o něco méně i srbského písemnictví, dobře se ale orientoval také v literatuře bulharské a slovinské.
Významným badatelem, zejména pokud jde o bulharskou literaturu, byl na předválečné brněnské filozofické fakultě také ruský bílý emigrant Sergej Grigorijevič Vilinskij (1876–1950), jenž na fakultu přišel na pozvání věhlasného paleoslavisty Václava Vondráka (1859–1925) z Bulharska, kam uprchl z bolševického Ruska a kde se také podrobně seznámil s tamní literaturou. Historická balkanistika na brněnské fakultě tehdy prakticky nebyla přítomna.
Jak v meziválečné době, tak dlouho po druhé světové válce ovšem balkanistická studia nebyla nijak institucionalizovaná. Odborníci zabývající se jihoslovanskou problematikou působili od roku 1921 v rámci slovanského semináře, ale i jiných kateder, stejně tak po válce, kdy slovanský seminář zanikl a částečně jej nahradila nově zřízená katedra slavistiky, od roku 1956 rozšířená a přejmenovaná na katedru slovanské filologie a srovnávacího indoevropského jazykozpytu. V rámci ní byly občas otevírány studijní obory bulharistika a serbokroatistika.
I tato katedra ale později zanikla a své skutečné institucionální podoby se jihoslovanská studia dočkala teprve zásluhou historika Josefa Macůrka (1901–1992), zakladatele historického balkanistického výzkumu na brněnské filozofické fakultě, a jeho vrstevníka, bulharisty, turkologa a balkanologa Josefa Kabrdy (1906–1968).