Klíčovou dírkou do Paláce šlechtičen

Díl 7. Oltář v moři zrozený

Text: Zdeňka Pitrunová
Foto: Jan Cága

Již v prvním dílu seriálu jsme poznali její vzácnou freskovou výzdobu vytvořenou v roce 1756 Josefem Sternem. Nyní se seznámíme s oltářem sv. Trojice. Přestože sedmimetrový oltář typu retabulum přibyl do kaple ve stejné době jako fresková výzdoba, jeho původ je mnohem starší. Je totiž vytvořen z mramoru. S otázkou, jak starý je mramor a odkud pochází, jsme se obrátili na mineraložku Pavlu Hršelovou z Mineralogicko-petrografického oddělení MZM.

„Světlejší mramor pochází z nedalekých Cetechovic v Chřibech. Vznikl v druhohorním moři, v období svrchní jury (přibližně 164-158 mil let). Jedná se o celkem slavnou a oblíbenou kamenickou surovinu, dobývanou v okolí Cetechovic od roku 1650. Zdobí např. biskupskou rezidenci v Kroměříži a dóm v Olomouci. Je celistvý i brekciovitý a může být šedý, světle žlutý a červený až hnědý.

Tmavší mramor bývá označován jako hádský. Utvářet se začal v prvohorním moři v období svrchního devonu až spodního karbonu (cca 383-346 milionů let). Je možné, že pochází z mocných poloh vilémovických nebo hádských vápenců. Je jemně zrnitý až kalový, světle až tmavě šedé barvy, bez žilek nebo bíle žilkovaný, případně bíle skvrnitý až obláčkovaný. Nalézt ho můžete i v okolí Brna, konkrétně v blízkosti Vilémovic, v údolí Křtinského potoka, ve Sloupu v lomu „Na bradinách“ v Lesním lomu v Líšni atd.“

Z původního ustrojení oltáře zůstala socha Černé madony, sochy sv. Jáchyma a sv. Anny našly po odsvěcení kaple v roce 1954 nové důstojné místo na oltáři sv. Trojice v kostele sv. Jakuba. Jejich tvůrcem je barokní sochař a řezbář Ondřej Schweigl. I za nimi jsme se vypravili s fotografem.

KONTAKTE
DIENSTLEISTUNGEN
WISSENSCHAFT UND FORSCHUNG
ÜBER UNS