Úvod > O muzeu > Přehled oddělení > Oddělení dějin literatury > Galerie literárních osobností > Čestmír Jeřábek

O muzeu

 

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Čestmír Jeřábek

18. 8. 1893 Litomyšl - 15. 10. 1981 Brno

Pro první pomyslnou výstavku svého virtuálního muzea zvolili jsme významnou brněnskou osobnost, spisovatele a publicistu Čestmíra Jeřábka. Jeho rodina pochází z Teplic a již od roku 1650 v ní trvala knihtiskařská tradice. Děd ČJ Jan Vojtěch Jeřábek (1822 - 1903) byl tiskařem, správcem Augustovy tiskárny v Litomyšli, a spolupracoval jako faktor s Boženou Němcovou při vydávání jejích sebraných spisů. Otec, spisovatel Viktor Kamil Jeřábek (1859 - 1946), občanským povoláním učitel, psal realistické povídky z moravského venkova, cestopisy, historické prózy a litomyšlské maloměstské obrázky. Syn ČJ Dušan Jeřábek (1922) působil jako profesor české literatury na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykově) v Brně; jeho vzpomínková kniha Brněnská romance (Brno 1997) přináší svědectví o životě rodiny v meziválečném období.

Č. Jeřábek vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně a poté práva v Praze a v Innsbrucku. Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě. V letech 1919 - 1949 působil jako úředník brněnského magistrátu (od roku 1928 na jeho školském úřadu, do důchodu odešel jako přednosta osvětového úřadu). V roce 1921 byl spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů (mj. Lev Blatný, Dalibor Chalupa, František Götz, Bohuš Stejskal, Josef Chaloupka), a spoluredigoval její časopis Host. Inspirací k literární tvorbě mu byly i četné zahraniční cesty. V letech 1945 - 1948 předsedal Sdružení moravských spisovatelů.

Debutoval roku 1916 v Moravské orlici a jeho básně, prózu, dramatické texty a články o literatuře a kultuře vůbec můžeme nalézt ve Zvonu, Cestě, Tribuně, Hostu, Rozpravách Aventina, Lidových novinách, Moravských novinách a Národním osvobození, po válce pak např. v brněnském deníku Rovnost, v Listu Sdružení moravských spisovatelů, Hostu do domu, Literárních novinách nebo Tvorbě.

Dílo Č. Jeřábka (čítající téměř čtyřicet knižně vydaných titulů) prošlo vývojem od expresionismu k psychologickému realismu, v jeho tvorbě nacházíme utopii, detektivku, cestopisné črty a úvahy a také dramata. Později tkví těžiště jeho díla v románu a novele. Prvním spisovatelovým úspěchem byl román Svět hoří (1927), čerpající ze zkušenosti první světové války (v roce 1928 získal Státní cenu). Trilogie Legenda ztraceného věku (1938, 1939) se vrací do přemyslovského státu 8. a 9. století, do období střetu starého a nového světa, pohanství a křesťanství, trilogie Sága našeho rodu (1959) zachycuje vládu knížete Václava v 10. století. Brněnskou kulisu zvolil autor pro román z období druhé světové války Zvedni se, město! (1947). Z novelistické tvorby jmenujme Podivuhodný návrat bratra Anselma (1948, příběh italského mnicha z počátku renesance), Někomu život, někomu smrt (1957, setkání sovětského a nacistického vojáka v zasypaném stalingradském sklepě), triptych Život a sen (1974, čerpající ze života Boženy Němcové) nebo Jitro se zpěvem (1973, život rodičů Bedřicha Smetany v Litomyšli). Až v roce 1996 byla poprvé publikována jeho novela Cizinec na ostrově (období konce první světové války a Franz Kafka, hledající svoji identitu prostřednictvím literární tvorby). Č. Jeřábek je také autorem vzpomínkových knih Zelená ratolest (1946, lyrické obrazy z dětství), V paměti a v srdci (1961, brněnské meziválečné umělecké dění) a V zajetí Antikristově (1945, léta okupace). Na tuto linii jeho tvorby navazuje pak posmrtně vydaný deník z let 1948 - 1958 V zajetí stalinismu (2000), zápisky mapující na pozadí světových událostí společenskou a politickou situaci počínající totality v Československu. Kniha je také cennou reflexí poměrů v Brně, systematicky v té době zatlačovaném z místa předválečného kulturního centra zpět do pozice provincie. 

Literatura:

  • Černá, Jana: Čestmír Jeřábek, Brno 1988.
  • -lme-: Jeřábek, Čestmír, in: Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl 1 (A-L), Praha 1995, s. 337-339.
  • lm, šv: Čestmír Jeřábek, in: Lexikon české literatury, díl 2/I (H-J), Praha 1993, s. 505-508. 

Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně

JUDr. Čestmír Jeřábek v roce 1959. Tři generace: zleva Čestmír, Viktor Kamil a Dušan Jeřábkové (foto pravděpodobně ze 40. let). Členové Literární skupiny: Lev Blatný, Dalibor Chalupa a Čestmír Jeřábek (20. léta). Karikatura Viléma Reichmanna Čestmír Jeřábek se Zelenou ratolestí (1956). František Götz: první strana lektorského posudku Jeřábkovy hry Nové vlajky, vypracovaného pro Národní divadlo v Praze (rukopis psaný perem, datovaný 7. 9. 1923). Hra v tomto divadle nebyla uvedena, roku 1925 ji nastudoval režisér Karel Urbánek jako původní premiéru pro Národní divadlo v Brně. Götz označuje Jeřábkovu koncepci jako "sociální polyfonismus": do domu průmyslníka Marela vpadá nový svět pracujících mas, autor však polemizuje s marxismem - "touha po plném, osvobozeném živ Hlavní role brněnské inscenace vytvořili Ladislav Pech (Marel) a Zdeňka Gräfová (jeho dcera Marie). Dopis Č. Jeřábka režisérovi Vladimíru Šimáčkovi o plánovaném vystoupení v rozhlase (datováno 6. 6. 1927). První strana rukopisu povídky Květen (pro časopis Literární skupiny Host), o níž se zmiňuje předchozí dopis. Cyklostylovaný program pořadu Dvě jubilea, konaného 1. října 1958 v Procházkově síni Domu umění města Brna na počest 70. narozenin akademika Františka Trávníčka a 65. narozenin spisovatele Čestmíra Jeřábka. Obálka knižního vydání hry Nové vlajky (knihovna Hosta sv. II, Obzor, Přerov 1922). Přebal knihy próz Zasklený člověk s dřevorytem Arnošta Ráže (St. Kočí, Brno 1923). Román Svět hoří, obálka Václava Kaplického (Pokrok, Praha 1927). Výtisk románu Zvedni se, město! (Zář, Brno 1947) s autorovým věnováním brněnské kunsthistoričce, ředitelce Muzea města Brna dr. Cecilii Hálové-Jahodové.
 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz