Úvod > O muzeu > Projekt Komenského cesty > Blatnice pod Svatým Antonínkem

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Adresa:
Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem
Blatnice pod Svatým Antonínkem 28,  696 71

Tel.: +420 518 331 221

E-mail: starosta@obecblatnice.cz
www.obecblatnice.cz 

J. A. Komenský a jeho vztah k Blatnici

Se jménem Blatnice je nerozlučně spjato jméno slavného myslitele a představitele naší předbělohorské vzdělanosti Jana Ámose Komenského. O jeho vztazích k zdejší obci svědčí zajímavé dokumenty v našich i zahraničních archívech, které nás informují o tom, jaké příbuzenské vztahy a hospodářské zájmy měl k Blatnici.

Jan Ámos Komenský měl v Blatnici příbuzné, Štěpána a Eliáše Komenského, Jana a Pavla Daremníka a své neteře; zvláště se zmiňuje o Anně. Měl také ve vesnici vinohrad; kromě něho v obci vlastnila vinici i jeho sestra Kateřina. Tyto vinice předtím patřily jejich otci Martinovi. Z toho je možné usuzovat, že Jan chodíval do blatnických vinohradů s rodiči i k příbuzným, později přes Blatnici procházel na prázdniny ze školy ve Strážnici, kde po smrti svých rodičů žil jako sirotek u své tety Zuzany a přes Blatnici utíkal do pevného Uherského Brodu ke svým provdaným sestrám, když dne 4. a 5. května 1605 Strážnici spálili Bočkajovci, aby se tam už nikdy nevrátil.

Tyto vztahy byly trvalé a dlouhodobé a Jan Ámos vzpomínal ještě ve stáří, po dlouhé emigraci na své sádky a viničky a své příbuzné v Blatnici. Jak se tyto pozoruhodné vztahy vytvořily?

Podle správních register panství ostrožského, sepsaných právě v roce narození Jana Ámose Komenského v roce 1592, byli v Blatnici usedlí na půlláních gruntech Eliáš Komniěnský a Štěpán Komnianský. Komenských grunty patřily k nejpřednějším blatnickým gruntům a náležely k nim i Horní louky v Blatničce, kde měl také louku správce bratrského sboru v Blatnici, bratr Jan Jordán. Ale do nedávné doby se nevědělo, v jakém příbuzenském vztahu byli ti všichni k Janu Ámosu Komenskému. Teprve když vešel ve známost zápis a věnování, které Komenský v roce 1659, tehdy již v Amsterodamu, připsal do nově vydávané knihy Anně Daremníčkové z Blatnice, bylo dokázáno, že blatničtí Eliáš a Štěpán Komenští, oba nebo jeden z nich, byli jeho příbuznými, nebylo však možno identifikovat, který z obou.

Oba Komenští se přistěhovali do Blatnice z Komně, kde bylo jejich příjmení jiné, a jejich nové příjmení Komenští se jim dostalo až v Blatnici. Je téměř vyloučeno, aby se přistěhovali z Uherského Brodu nebo ze Strážnice, kde před rokem 1592 byli Komenští usídleni, neboť by se stěhovali jako svobodní občané z bývalého královského města do poddanství a nevolnictví na dědině, a jeví se téměř jisté, že se Komenští do Blatnice přistěhovali, jak bylo již uvedeno, z Komně. A protože byli příbuzní Janovi, i když neznáme stupeň příbuznosti, jejich původ musel být z komňanského zákupního fojtství. V době narození Jana Ámose byli již usedlí, a to by znamenalo, že oba nebo jeden z blatnických Komenských byl strýc Janův a bratr nebo bratranec otce Janova Martina, a že se při příchodu do Blatnice – někdy před rokem 1592 – nazýval jménem Segeš. Segeš bylo příjmení děda Jana Ámose, Jana Segeše; jeho otec Martin byl již nositelem jiného příjmení, a to Komenský, které se mu dostalo po přestěhování z Komně do Uherského Brodu. Sám Jan Ámos Komenský uvádí, že jméno jeho děda bylo Segeš.

O Štěpánu Komnianském se zmiňují půhonné knihy z roku 1596, kdy se o něm z půhonu dovídáme, že byl v jakýchsi sporech s usedlými Lipovskými. V půhonech se uvádí, ž podzimního času roku 1595 orali Štěpán Komnianský, Jíra Nezdenský a Jan Šprinc a jiní poddaní do gruntů městečka Lipova. To je také poslední zmínka o Komenských v Blatnici; od té doby se jméno Komenských neobjevuje. Po roce 1620 buď emigrovali do ciziny, nebo se přestěhovali do jiných míst na Moravě nebo v Čechách.

Současně s Komenskými byly v Blatnici usídleny dvě rodiny Daremníčků. Ve správních ostrožských registrech z roku 1592 se uvádí Pavel Deremníčků na podsedku a Jan Daremníčků na půlláním gruntě. Pro nedostatek dalších pramenů se nedá spolehlivě provést topografie těchto gruntů a stanovit, na kterých dnešních domovních číslech byli usedlí Daremníčkové nebo Komenští. Jen z register víme, že Eliáš Komnienský a Jan Daremníčkův byli přes jedno sousedy. Tímto jediným zápisem končí zmínky o Janu Daremníčkovi v Blatnici a ukazuje se, že po roku 1620 odešel do emigrace i s dětmi. Pavel Daremníček však neemigroval; jak jsme uvedli, vlastnil podle register podsedek, po roce 1620 vlastnil již půllán, jejž od něho převzal ještě před rokem 1656 Jura Králíček. Současně na nově osazených domcích bez půdy je poznamenáno, že tu byl usedlý rovněž Pavel Daremníček.

Zdroj: Blatnice, minulost a současnost slovácké obce 1981

 

Viniční trať plachty byla odnepaměti výrazem prestiže blatnického vinařství. Již v 16 století měli v této trati své vinice vážení měšťané z Uherského Hradiště, Kroměříže a Uherského Brodu. V této trati měl svou vinici také „učitel národů“ Jan Amos Komenský. Tu zdědil v roce 1604 po svém otci. 

Staletí zapomenutý hrob ve Valonské kapli v Naardenu stal se mu posledním místem odpočinku. Ale jeho dílo, spojené příliš s otázkami a problémy současnosti, s nimiž se i dnes člověk vyrovnává, má  i dnešnímu světu co říci a vztah Komenského k vinicím v Blatnici spojuje jeho osobnost s touto vesnicí a Blatnice pod Svatým Antonínkem se proto hrdě hlásí k J.Á. Komenskému jako ke svému významnému vinaři.

 
                                                
vyrobila www.omegedesign.cz