O muzeu > Přehled oddělení > Oddělení dějin literatury > Galerie literárních osobností > Arne Novák

O muzeu

 

Kalendář akcí

Květen 2019
Po
Út
St
Čt
So
Ne
6
7
Úterý, 07.05.2019
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Čtvrtek, 16.05.2019
17
19
20
21
22
23
25
26
27
28
29
30
31

Zábava
Univerzita třetího věku
Přednáška
Exkurze
Film
Vernisáž

buy resume paper Come si manifestano gli watch? E' uno stimolante sessuale? NO, L’effetto del Cialis dura circa 36 ore dopo il consumo. Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace

Arne Novák

cheapest essay writing service 2. 3. 1880 Litomyšl - 26. 11. 1939 Polička

Historik a kritik české literatury, badatel vycházející z metodologického pluralismu a zastávající tradicionalistickou koncepci. Autor monografických studií a soustavný kritik soudobé tvorby, projevující se osobitě i ve vlastních, umělecky stylizovaných portrétních esejích. Editor a redaktor literárních publikací, publicista, kulturní činitel.

Literární obměnu křestního jména Arnošt zvolil ze sympatie ke skandinávské literatuře. Syn spisovatelky Terézy Novákové a středoškolského profesora klasické filologie Josefa Nováka zůstal ze sedmi sourozenců záhy sám. Do roku 1895 studoval na litomyšlském gymnáziu, po přestěhování do Prahy na Akademickém gymnáziu a od roku 1898 germanistiku a bohemistiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Po válce roku 1920 byl jmenován řádným profesorem české literatury na nově založené Masarykově univerzitě v Brně, pomáhal ji budovat (byl dvakrát děkanem a v letech 1938-39 rektorem), hájil její existenci, snažil se k ní připoutat významné osobnosti. Byl také členem České literárněhistorické společnosti a Pražského lingvistického kroužku.

Ve znalce české, německé i světové literatury vyrostl mimořádně rychle. V sedmnácti debutoval jako kritik, v šestadvaceti se habilitoval. Již za studií ho prací s materiálem zaujali profesoři Jan Jakubec a Jaroslav Vlček, okouzlil Jaroslav Vrchlický svým uměním vcítit se do spřízněných duší básníků a T. G. Masaryk schopností chápat myšlenkovou a mravní náplň díla. Velmi se také obdivoval F. X. Šaldovi, pod jehož vlivem pochopil literární kritiku jako svébytnou tvůrčí schopnost, a třebaže se s ním brzy názorově rozešel, považoval se za jeho žáka.

Arne Novák chápal literaturu jako součást systému duchovních hodnot vytvářených velkými osobnostmi, z nichž myslitelé a básníci stojí nejvýše. Toto myšlenkové východisko podmínilo charakter celé jeho činnosti - vášnivé subjektivní zaujetí v přístupu k uměleckým jevům, široké pojetí předmětu bádání, vyhraněný zájem o významné básnické jevy, vědomý eklekticismus ve volbě metod a konečně i vývoj od podcenivého názoru na minulost českého písemnictví k svéráznému tradicionalismu.

Počátek jeho literárněvědné práce představuje německy psaný spisek Die tschechische Literatur der Gegenwart (1907, s J. Jakubcem) a Stručné dějiny literatury české (1910), završením jsou pak Přehledné dějiny literatury české (1936-1939), čítající osmnáct set stran. Zachycují vývoj českého a slovenského písemnictví po bezprostřední současnost, kterou Novák dobře znal jako literární kritik (od roku 1921 stálý spolupracovník Lidových novin). Obsahují množství bibliografických údajů, charakterizují novinářství, vývoj humanitních vědních oborů i literaturu pro mládež. Jsou komponovány jako sled kapitol, které přibližují dobové myšlenkové a umělecké proudy v kontextu evropského vývoje.

Nepřetržitý proud tvoří v Novákově díle drobné i rozsáhlejší práce, rozmanité výběrem problémů i metodou jejich řešení. Otázkou metodologie se Novák zabýval velmi instruktivně např. ve spise Kritika literární (1916). Jeho již zmiňovaný eklekticismus byl podmíněn množstvím otázek, které si kladl. V drobné monografii Jan Neruda (1910) se např. pokusil o výklad díla z prazážitku, ve studii o Máchově Pouti krkonošské provedl formovou analýzu, všestranně vyložil osobnost a dílo v dvoudílné monografii Svatopluk Čech (1921, 1923) a k sociologické metodě se pak přiklonil ve věcné studii Ruchovci a lumírovci v boji proti křivdě a za právo (1938).

Při četnosti své práce a v souladu se svou duchovědnou koncepcí prolínal postupy vědecké i umělecké, přístupy historické i kritické, objektivně zdůvodněné i ryze subjektivistické. 

Nejčastěji se pokoušel o literární portrét. Monograficky vydával rozsáhlejší práce, jako Viktor Dyk (1936), Otokar Březina (1938), drobnější shromažďoval v souborech, např. Mužové a osudy (1941), Zvony domova (1916), Nosiči pochodní (1928), Duch a národ (1936). Především v posledních dvou vykrystalizoval Novákův tradicionalismus a až idealistické pojetí národa.

Zvláštním projevem Novákových extenzivních zájmů byla jeho pojednání o krajové literatuře např. Problémy moravské literatury (1922) nebo jeho exkursy do výtvarného umění Praha barokní (1915), doprovodné texty k výtvarným publikacím i výtvarné zřetele v literárních analýzách. Od recenzní práce přecházel Novák plynule k literární publicistice, k fejetonům, sloupkům i cestopisným črtám. Velkého rozsahu nabyla také jeho účast ve sborníkových publikacích nebo naučných slovnících (Ottův slovník naučný, Meyers Lexikon) stejně jako jeho veřejné projevy k různým kulturním příležitostem (Řeči a proslovy, 1931), jež vyústily v politicky angažovaná vystoupení v době Mnichova (Zoufalství a víra, 1947).

Novákovo rozsáhlé dílo i při problematičnosti některých generalizací a subjektivních vývodů podstatně spoluurčovalo vývoj české literární historie v přelomové době jejího odvratu od pozitivismu a jako elementární zdroj poučení o národní slovesnosti mělo význam pro celou českou kulturu.

dissertation coaching Použitá literatura:

  • Kol. autorů ČSAV: Arne Novák, in: Lexikon české literatury, díl 3/I (M-O), Praha 2000, s. 559-569.
  • Kol. autorů ČSAV: Arne Novák, in: Česká literatura 1918-45, díl1, Praha 1970, s.295-298.
  • Kol. autorů ČSAV: Arne Novák, in: Slovník českých spisovatelů, Praha 1964, s.361-362.

write my paper for cheap Z materiálu uloženého v oddělení dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně.

Arne Novák - maturitní foto z r. 1898. Arne Novák na studiích v Mnichově 8. 6. 1904 (originál s dedikací otci). Arne Novák v době svého působení na reálce v Kutné Hoře. Arne Novák v roce 1921 před příchodem do Brna. Portrét Arna Nováka od Jaroslava Verise (1930). Kresba Arna Nováka a Jaroslava Kvapila od Huga Boetingera z r. 1930. Teréza Nováková s manželem Josefem. Arne Novák píšící v zahradě. Pracovní stůl Arna Nováka. Arne Novák s chotí Jiřinou na výletě na Českomoravské vysočině. Arne Novák v letech 1935-37 v Praze na Hřebenkách. Rukopis článku Kondolenční dopis Svatopluku Čechovi. Grafický dvojlist z knihy ilustrovaných monografií Arna Nováka: Praha barokní. Vydal spolek výtvarných umělců Mánes v Praze, uspořádal Josef Mánes.
 
  http://aggs.school.nz/?education=pay-to-write-my-essay Zřizovatel:
                                                                                                                                                                          
vyrobila www.omegedesign.cz