Pro média > Aktuality > Svátek Všech svatých si připomeneme básní Brněnská litanie od Zdeňka Rotrekla

Pro média

 

Kalendář akcí

Leden 2022
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
31

Doprovodná akce

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace


OTEVÍRACÍ DOBA


VIRTUÁLNÍ MUZEUM


EXPONÁT MĚSÍCE


FOTOGALERIE

E-SHOP


VĚDECKÉ ČASOPISY


 Zřizovatel:


                      


 
 
       

Svátek Všech svatých si připomeneme básní Brněnská litanie od Zdeňka Rotrekla

[vloženo: 2. listopadu 2021]

Brněnská litanie končí veršem: „Orodujte za nás srdce, která netlučete jenom ze zvyku, tohoto 1. listopadu“, jaký byl kontext vzniku této básně? O text věnovaný Zdeňku Rotreklovi (1920 Brno - 2013 Brno) a představení jeho archivu, který se nachází ve sbírkách Oddělení dějin literatury MZM, jsme požádali literární historičku Hanu Kraflovou.

Zdeněk Rotrekl a jeho Brněnská litanie

Kolik jich jen bylo: spisovatelů, novinářů, učitelů všech stupňů, skautů a sokolů a dalších lidí vzdělaných, obětavých, čestných, noblesních… – kteří se nehodili nastupujícímu totalitnímu režimu.  A jak snadné bylo vymazat jejich jména z učebnic, vyřadit jejich dílo z knihoven, je samé odstavit na pracovní místa, odkud nemohli ovlivnit veřejnost... – a to tak dokonale, že následující generace už o jejich existenci nic nevěděla, tudíž netušila, že vyrůstá jednostranně, ochuzena o možnost konfrontace, polemiky, mnohovrstevnatější a hlubší reflexe skutečnosti.

Básník, prozaik a publicista katolické orientace byl po únoru 1948 z politických důvodů vyloučen ze studia na Masarykově univerzitě. Roku 1949 zatčen a v tajném vykonstruovaném procesu s brněnskými vysokoškolskými funkcionáři odsouzen k trestu smrti. Později byl verdikt změněn na doživotní vězení. Propuštěn byl roku 1962 (s desetiletou podmínkou), v roce 1968 rehabilitován dokončil studia. Normalizace ho opět vyhnala mimo veřejný prostor, do disentu, k samizdatovým publikacím, jejichž autor i nakladatel riskovali trest. Tvůrčího ducha totiž umlčet nelze: člověk disponující talentem a názorem se musí vyslovit. Byť jeho rukopis nakladatelství vrací, byť je rozmetána sazba knihy již připravené k tisku – jak se to stalo Rotreklovi hned roku 1948.

Báseň Brněnská litanie vznikla roku 1971, tedy na počátku druhého autorova období mimo oficiální kulturu. Byla součástí sbírky Nezděné město, která vyšla roku 1978 v samizdatové Edici Petlice. Samostatně byla publikována v almanachu Na střepech volnosti, vydaném Českou Expedicí v roce 1987 a poté v mnichovském nakladatelství Obrys o dva roky později. V polistopadovém Československu pak ve svazku Básníkův skrytý čas (1990), věnovaném autorovým sedmdesátinám, a ve výboru Sněhem zaváté vinobraní (1991), v antologii české duchovní lyriky XX. století Krajiny milosti (1994) a ve sborníku Duše Brna (1998). Ano, duši svého města autor zná a pojmenovává s důkladností a pokorou, s probolenou zkušeností: „(…) orodujte za nás nevyslyšené zdi Cejlu/ orodujte za nás stropy věznic a chodeb dovnitř jdoucích/ (…) orodujte za nás sady kde naříkali vaši básníci/ (…) oroduj za nás Paní Jitřenko a Melancholické procházky/ (…) orodujte za nás úkryty kam se skrývá duch/ aby zůstal sám sebou/ orodujte za nás náměstí a sály kde jsme křičeli/ abychom zůstali se všemi v sobě (…).“

Jaroslav Med v knize Spisovatelé ve stínu (1995):
„(…) Rotreklovo dílo je totiž neobyčejně rozsáhlé a členité: sahá od aristokratického estetismu, náročné intelektuality a jazykového experimentu až k surreálné absurditě a asociativitě nespoutané fantazie. (…) je především důležitým zpřítomněním té podoby české poezie, která nikdy nepřestala hledat svůj výraz v zrcadle Absolutna. (…) proto je jeho básnická tvorba naplněna autentickou opravdovostí, která mění verš v konkrétní mravní čin a výzvu.“

Zdeněk Rotrekl v knize Básníkův skrytý čas (1990):
„Na jedné kobce s básníkem Josefem Palivcem, synem panského kočího, který jediný měl přístup bez předchozího ohlášení k jinému synu panského kočího, Tomáši G. Masarykovi, jsem mluvil právě o těchto věcech. K uměleckému tvaru vede cesta přes denně riskující osobní život. To je celá řehole umění a života, a ještě jedno tajemství navíc a ještě mnoho dalšího navíc (…) – vést, učit, vychovávat svou duši, má-li v sobě vložený a sobě uložený tvůrčí úkol. Pěstovat ty předpoklady a umět si klást překážky.“

Jedním z časopisů, kde mladý básník v letech 1945-1948 publikoval, byl Akord: obnovené periodikum věnovalo roku 1990 jedno ze svých čísel jeho jubileu.

Jedním z časopisů, kde mladý básník v letech 1945-1948 publikoval, byl Akord: obnovené periodikum věnovalo roku 1990 jedno ze svých čísel jeho jubileu.

Titulní list samizdatového vydání sbírky Chór v plavbě ryby Ichthys (Praha 1980) s podpisem autora.

Oficiální vydání této sbírky z roku 1994.

Foto vlevo: Kniha Básně a prózy, vydaná v Mnichově roku 1985 - jak editoři v tiráži upozorňují, „bez vědomí autora“, neboť nebylo možné s ním přes železnou oponu konzultovat. V doslovu čteme vylíčení dobového kontextu: v září 1985 byli dva čeští občané podmíněně odsouzeni pro „pokus o trestný čin poškozování zájmů republiky v cizině“: dopustili se ho tím, že hodlali převézt rukopisy Zdeňka Rotrekla a Ivy Kotrlé do Vídně, aby tam mohly být vydány. Texty ovšem „zkreslují vyvážené dokumenty historické souvislosti, svět, ve kterém žijeme, je zobrazen jako nejistota a bezútěšný totalitní systém, a jsou tedy schopny svým obsahem poškodit zájmy republiky v cizině“.
Foto vpravo: Svazek Kamenný erb (1996) obsahuje mj. sbírku Kamenný erb z roku 1944 a oddíl Malachit: verše z let 1949-1968, psané převážně ve věznicích.

Foto vlevo: Hovory s mateřídouškou (1994), výbor poezie z let 1962-1970.
Foto vpravo: Eseje shrnuté do knihy Barokní fenomén v současnosti (1995) vznikaly od 70. let.

Autorské portréty Skrytá tvář české literatury (Sixty-Eight Publishers, Toronto 1987) představují jak autory ve vlasti ostrakizované (Ivan Blatný, Jan Čep, Václav Renč, Jan Zahradníček, Jan Trefulka a mnozí další), tak i autorův pohled např. na Františka Halase.

 
vyrobila www.omegedesign.cz