Pro média > Aktuality > Soutěž s kramářskými písněmi pokračuje, čeká na vás nová otázka

Pro média

 

Kalendář akcí

Listopad 2020
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace


OTEVÍRACÍ DOBA


VIRTUÁLNÍ MUZEUM


EXPONÁT MĚSÍCE


FOTOGALERIE

E-SHOP

PRONÁJMY


VĚDECKÉ ČASOPISY


 Zřizovatel:


                      

 
       

   

Soutěž s kramářskými písněmi pokračuje, čeká na vás nová otázka

[vloženo: 9. listopadu 2020]

V 2. soutěžním kole na nás čeká láska až za hrob!

Sebevražda z důvodů nešťastné, neopětované lásky není událostí nijak výjimečnou. Vůli k životu ztratila i řada těch, jejichž láska byla opětována. Hlavním důvodem neštěstí šťastně zamilovaných byly společenské okolnosti, nejčastěji představované rodiči, které bránily v dalším trvání vztahu zamilovaných. Netřeba se utíkat do literatury k Romeovi či Julii či se uchylovat k představě bodrých a zaostalých venkovanů, ta nejslavnější milenecká sebevražda se v 19. století odehrála v těch nejvyšších kruzích.

Osudu následníka trůnu Rudolfa Habsburského a baronky Mary Vatserové se však věnovat nebudeme, dobová cenzura by to beztak nedovolila. Prostřednictvím kramářské písně si připomeneme příběh Jana Prskáčka a jeho mladinké partnerky Antonie Tvrzníkové. Milenci si společně vzali život 20. června 1892.

Ve společně sepsané závěti si přáli: "...když nám možné nebylo v tomto pozemském ráji naši blaženou lásku svobodně užívati, tak aspoň nám popřejte, abychom byli po naší smrti oba v jeden hrob položeni, nebo máme v našem životě dvě srdéčka v jedno spojeny."

Soutěžní otázka zní: Na jakém druhu stromu se společně nešťastní milenci Jan s Antonií oběsili?

Bonusová otázka: Co nebo kdo je to zvířenka, která doprovázela milence k tmavému hrobu?

Na otázku můžete odpovídat do neděle 29. listopadu na e-mail: mzm@mzm.cz

Nová píseň o vražedném činu, který spáchal Jan Prskáček dne 20. června běžícího roku na Antonii Tvrzníkové a sám na sobě co milenci roku 1892, blíže Českého Dubu.

1.

V Českém Dubě hrana zvoní, pláč se rozléhá,

slavný průvod se tu béře, hudba zavznívá;

napřed jsou krásné družičky, sliční mládenci,

dvě rakve pospolu nesou, zdobené věnci.

2.

Tážete se, drazí lidé, čí je to průvod,

jest to průvod milujících na lásky důvod.

v Šelbici jsou narozeni, panna, mládenec,

museli zaplatit draze panenský věnec.

3.

Mládenec byl Jan Prskáček, devatenáct let,

Tonička, dcerka Tvrzníka, jako z růže květ.

Láska nezná žádné meze ani zákony,

darmo rodičové dívce lásku bránili.

4.

Dvě léta se milovali jako andělé,

dvě srdce v jedno spojili, žili blaženě;

láska v srdcích milujících kvetla co růže,

kdopak ale milujícím lásku přemůže.

5.

Na den 20. června za jasné noci,

vydali se do Liberce, ti dva milenci;

k smrti se připravovali, s světem loučili,

k tomu cíli smrtící zbraň si tam koupili.

6.

Pak z Liberce do Turnova po dráze jeli,

tam u fotografisty vyblejsknout se dali,

nato šli do chrámu Páně, tam se modlili,

snad za odpuštění hříchů Boha prosili.

7.

Pak se procházkou bavili, v smutném loučení,

u sochy svatého Jana dlouho klečeli;

pak myšlenka nastoupila, šli jsou k domovu,

zvířenka je sprovázela k tmavému hrobu.

8.

A když byli blíž domova, chtěli smrt zrádnou,

Chtěli jíti z toho světa jen střelnou ranou;

mladík nebyl v tom zkušený, dívku šanoval,

měl nabito jenom prachem, smrt jí neuďál.

9.

Dívka nechce déle žíti, mládenci, panny,

vemte z toho příklad, rozvažte sami,

jestli se komu zbraňuje ve vaší lásce,

jak měli ti dva milenci stísněná srdce.

10.

Provaz kdesi opatřili, šli jsou do Borku,

to do sousedního lesa ve velkém zármutku;

zvolili si zoufalou smrt na strom borový,

na jednom tažném provaze život skončili.

11.

Otec dívky časně zrána, čtvrtou hodinu,

šel prohlížet svoje pole tu samou dobu,

ohlédne se, patří na strom, na strom borový,

jeho dcera i s milencem, oba viseli.

12.

Nato hned slavná komise se dostavila,

aby ty dva usmrcené dobře ohlédla;

dívka byla z revolvéru dvakrát střelená,

šátkem hlavu zavázanou, rány posetá.

13.

Tak svůj život dokonali skrz mocnou lásku,

chraňte se, panny, mládenci, jejího svazku;

i vy, drazí rodičové, příklad si vemte,

Vroucí lásku vašim dítkám nikdy nebraňte.

14.

Závěť byla nalezena po jejich smrti,

Jak žádají obapolně jeden hrob míti;

Ostatní se splnilo dle jejich přání,

Jeden každý se tu doví z toho popsání.

 

Pravidla soutěže

 
vyrobila www.omegedesign.cz