Pro média > Aktuality > Ohlédnutí za úspěšnými projekty: Chvála sběratelství

Pro média

 

Kalendář akcí

Duben 2020
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
26
27
29
30

Koncert

Přihlaste se k odběru Newsletteru.
Zadejte Vaši e-mailovou adresu.

Editace registrace


VIRTUÁLNÍ MUZEUM


EXPONÁT MĚSÍCE


FOTOGALERIE

PRONÁJMY


VĚDECKÉ ČASOPISY

 Zřizovatel:


                      

 
       

   

Ohlédnutí za úspěšnými projekty: Chvála sběratelství

[vloženo: 24. března 2020]

„Dá se vůbec existovat bez mobilního telefonu?“ Kladl jsem si existenciální otázku, když jsem čekal v předsálí Dietrichsteinského paláce na Zelňáku.
„Jó když člověk na stará kolena zblbne a začne randit, musí počítat občas s nějakou tou ztrátou,“ medituji v duchu.
„To mi musel vypadnout na tom hajzlíku.“
„Jako zamlada. Zamilovaný, šťastný a roztržitý.“
Od mládí ztrácím věci a trpím čímsi takovým, na co ostatní pějí ódy. Vždycky jsem měl tendenci shromažďovat věci, kteří jiní vyhazují.
„Chvála sběratelství.“
Obvykle je mi prostě líto věci, s nimiž dlouho obcuji, vyhodit.

„Oli, v červnu výstava definitivně skončí! Co kdybychom tam zašli?“
„Jóó, můžeme. Co třeba ve středu v 9 hodin?“
No jo, to jsme ještě netušili, že ten den klimatickým modelům budou chybět barvičky na nejteplejší lokality.
Zpocení jak myši, ale šťastní, že jsme se nakonec potkali, vyrážíme v prvním patře až do kumbálů za Jelínkův sál, kde je výstava do konce června 2019 nainstalovaná.
„Nesmíte ale nic fotografovat!“ upozorňuje nás paní uvaděčka.
„Nemusíte se obávat, já jsem někde propil mobil,“ vzdechl jsem.

„Podívej na tu žirafu, to bude Rothschildova.“
„Já ani jinou neznám.“
„Tady píšou, že jsou čtyři druhy, a celkem devět poddruhů.“
„V antice věřili, že žirafa je křížencem velblouda a levharta, protože má postavu velblouda a zbarvení skvrnité jako levhart,“ mohl jsem ohromit, kdybych se byl býval připravoval.
Leč nebylo třeba ohromovat, odevšad na nás vykukovalo toliko všelijakých pozoruhodností, až oči přecházely.
No prostě: „To se musí vidět.“
„Jak se s sobě ty dvě želvy dostanou, když mají takové krunýře?“
„No musela to příroda nějak zařídit, když přežily tak dlouho.“
„Jsou strašně dlouhověké,“ meditovali jsme jako správní zamilovaní.

V dalším salonu jsem ukazoval, čím do výstavy přispělo botanické oddělení.
„Tam totiž pracuju,“ upozorňoval jsem nesměle.
V posledním koutě: „Oli, pojď se podívat na ty hologramy!“
„Hmm, dost jsme toho holt přehlédli!“
„Žádné příště ale už nebude!“
„Hmmm, je třeba víc si všímat!“

Několik vroucích polibků.
A zase do nejrozpálenější výhně!
Chvilky blaha střídá výheň nejžhavějšího pekla.
„Kde jsem ten zatracenej krám nechal?“
Kolečko po vlastních stopách.
„A máte tady ztráty a nálezy?“
A další zbytečné dotazy.
Telefonáty, dlouhé vyzvánění. Tú, Tú, Tú.
A zase nic!
„Mami, zkus prosím tě ještě znovu zavolat na můj mobil,“ prosím mamku a zaujímám šávásánu.
„Odpoledne jsem poslouchal Uršulu Klukovou. Radila, že je třeba vzít skleničku, jasně si formulovat přání a pak srozumitelně poprosit víly skleněnky. Pak přání přiklopit a důvěřovat. To je ta sklínka, co jsem před tebou bránil uprostřed stolu, když jsi uklízela do myčky.“
„A co sis přál?“
„Už jste se dost potěšily s mým mobilem. Dejte mi prosím zprávu!“
„Tak já to zkusím.“
„Dobrý večer, já vám předám syna,“ slyším za chvíli.
Horečně se snažím uchopit jeden z mamčiných mrňavých mobilů.
„Vy, Vy, Vy jste našel můj mobil? A kde prosím Vás?“
Poznávám hlas řidiče, kterému jsem se ráno marně snažil zaplatit za jízdenku do Brna osm korun pětistovkou.
„No, po městě to máte na zettépéčko zadarmo a kolega vám to rozmění,“ říkal ráno mladý řidič.
Teď mi slibuje: „Já Vám to nechám v nádražní budově.“
Samou radostí jsem se zapomněl zeptat na kterém nádraží.
Tak uvidíme...

― RNDr. Ivan Novotný, kurátor Botanického oddělení MZM

 
vyrobila www.omegedesign.cz